Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-02-001 |
| plocha povodí [km2] | 1625,7 |
| délka toku [km] | 119,6 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 17,5 |
Charakter toku
Bečva (spojená) vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí v nadmořské výšce 288 m. Odtud se vydává Středobečevskou nivou sev.-vých. směrem k Hranicím na Moravě. Prvním levostranným přítokem je říčka Loučka, tekoucí z Loučské brázdy. V samotném Valašském Meziříčí ústí pravostranné přítoky Černý potok a Jasenický potok. O několik málo kilometrů níže přitéká zleva u Choryně říčka Juhyně a zprava potoky Mřenka, Loučský potok, Milotický potok a Hluzovský potok. Před Teplicemi nad Bečvou, kde řeka Bečva proráží v úzkém údolí masív Maleníku, ještě zprava přitéká Opatovický potok. V průrvě Bečvy u Teplic jsou na zlomy v zemské kůře navázány vývěry termálních vod spolu se vznikem krasových jevů (Zbrašovské aragonitové jeskyně).
Úzkým průlomem Bečva vtéká do Moravské brány, kde zatáčí směrem k Z. Zprava přibírá Račí potok, Ludinu a Veličku. Mezi Hranicemi na Moravě a Lipníkem nad Bečvou zleva vtékají krátké a příkré přítoky z masívu Maleníku a zprava dlouhé potoky pramenící v Nízkém Jeseníku (Uhřínovský potok, Žabník, Jezernice a Loučka).
Za Lipníkem nad Bečvou řeka Bečva vtéká do Hornomoravského úvalu. Ze městem se doleva odděluje mlýnský náhon Strhanec, který nazpět ústí v Přerově. Dále řeka poklidně protéká úvalem směrem k Troubkám, kde se doleva odděluje umělý kanál Malá Bečva. Kousek pod Troubkami vtéká řeka Bečva do řeky Moravy v nadmořské výšce 195 m.
Vodohospodářské objekty
Pod Valašským Meziříčím je z Jasenického potoka odveden Náhon Struha, který je zakončen na přítoku Mřence. Na samotné Mřence a jejích přítocích jsou vybudovány rybníky Velký choryňský rybníka Malý choryňský rybník, Pravá Choryně a Levá Choryně, Velký lesní rybník, Malý Křivoš, Křivoš, Magdalenka I, Magdalenka II a Záviš.
V okolí Hustopečí a Milotic nad Bečvou vznikla těžbou štěrkopísku Hustopečeká jezera, stejně tak jako Tofa a Pískáč pod Hranicemi na Moravě.
Mlýnský náhon Strhanec
Mezi Lipníkem a Osekem nad Bečvou se od Bečvy odděluje mlýnský náhon Strhanec. Umělé koryto náhonu protéká pěknou krajinou kolem cyklstezky z Přerova do Lipníka nad Bečvou, poté odbočuje k Oseku nad Bečvou, přetíná Prosenice a přes Národní přírodní rezervaci Žebračka vtéká do Přerova, kde se jeho koryto rozdvojuje. Jedno z ramen se vlévá u přerovské Sokolovny zpět do Bečvy, druhé pak až u chemického závodu Precheza a.s. u Dluhonic.
Mlýnský náhon Strhanec, dříve však nazývaný Trhanec, nechal zbudovat podnikavý šlechtic a majitel helfštýnského panství Vilém z Pernštejna roku 1474. V minulosti poháněl několik mlýnů, a to např. v Oseku nad Bečvou, mlýn Podolší, mlýn v Prosenicích a dodnes stojící budovy dvou mlýnů v Přerově (dnes restaurace a sportovní středisko Černá hora a restaurace U Labutě, která má dodnes ve svém průčelí zabudované funkční mlýnské kolo).
Při soutoku Bečvy s Moravou vznikly těžbou štěrkopísku Tovačovská jezera. V současnosti se stále těží na Troubeckém jezeře a jezeře Jih.
Významné přítoky Bečvy
Loučka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-02-002 |
| plocha povodí [km2] | 33,0 |
| délka toku [km] | 12,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,30 |
Charakter toku
Loučka pramení na sev. svahu kopce Háje (665 m) u obce Lázy. Zpočátku tok směřuje sev. směrem k obci Loučce, kde vtéká do Loučské brázdy a dále její tok pokračuje k SV až k Valašskému Meziříčí, kde se vlévá jako levostranný přítok v nadmořské výšce 285 m do Bečvy. Loučka odvodňuje sev.-vých. část Hostýnských vrchů a jih.-vých. část Kelčské pahorkatiny.
Juhyně
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-02-008 |
| plocha povodí [km2] | 111,5 |
| délka toku [km] | 32,9 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,02 |
Charakter toku
Juhyně pramení na záp. svahu kopce U tří kamenů (748 m) v centrální části Hostýnských vrchů. Zpočátku její tok směřuje vých. směrem do osady Košovy, kde se otáčí směrem k S, protéká obcí Rajnochovice a u Podhradní Lhoty vtéká do Kelčské pahorkatiny. Odtud protéká už poměrně širokým údolím sev.-záp. směrem ke Všechovicím, kde se její tok opět láme k sev.-vých. Dále pokračuje údolím mezi Provodovickým hřbetem a Němetickou pahorkatinou až k Choryni, kde se vlévá jako levostranný přítok v nadmořské výšce 270 m do Bečvy. Juhyně odvodňuje střed. a sev. část Hostýnských vrchů a sev.-vých. část Kelčské pahorkatiny.
Juhyně je vodohospodářsky významný tok, na kterém dochází na několika místech k odběru pitné vody (Rouské, Kelč). Náleží mezi pstruhové vody.
Ludina
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-02-034 |
| plocha povodí [km2] | 30,4 |
| délka toku [km] | 15,1 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,23 |
Charakter toku
Ludina pramení záp. od Jindřichova v nadm. výšce 535 m a ústí zprava do Bečvy v Hranicích na Moravě v nadm. výšce 245 m. Ludina odvodňuje již. část Oderských vrchů.
Velička
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-02-037 |
| plocha povodí [km2] | 65,1 |
| délka toku [km] | 17,5 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,50 |
Charakter toku
Velička pramení u Heřmánek sev. od Boškova v nadmořské výšce 565 m. Od Potštátu, kde se stéká s Kovářovským potokem, protéká úzkým zaříznutým údolím směrem k Hranicím na Moravě, kde v nadmořské výšce 245 m ústí jako pravostranný přítok do Bečvy. Velička odvodňuje již. část Oderských vrchů.
Jezernice
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-02-051 |
| plocha povodí [km2] | 21,3 |
| délka toku [km] | 13,1 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,16 |
Charakter toku
Jezernice pramení vých. od Kozlova v nadmořské výšce 645 m a ústí v Jezernici jako pravostranný přítok do Bečvy v nadmořské výšce 233 m . Jezernice odvodňuje již. část Oderských vrchů.