Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-12-02 |
| plocha povodí [km2] | 607,8 |
| délka toku [km] | 57,1 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,70 |
Charakter toku
Řeka Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané v Dědicích u Vyškova. Obě zdrojnice Hané pramení na Drahanské vrchovině a právě u Dědic vtékají do Vyškovské brány. Odtud Haná protéká Vyškovskou bránou směrem k SV do Hornomoravského úvalu. Ve Vyškově přibírá zprava Rostěnický potok s jeho levostranným přítokem Drnovkou. Pod Vyškovem vtéka zleva potok Marchanice.
Mezi Vyškovem a Kojetínem přitékají postupně pravostranné přítoky Pruský potok, Medlovický potok, Švábenický potok, Tištínka, Vlčidolka a Syrovátka, pramenící v Litenčické pahorkatině. Významnější levostranné přítoky jsou Pustiměřský potok a zejména Brodečka, oba pramenící opět na Drahanské vrchovině. Haná vtéká jako pravostranný přítok do řeky Moravy sev. od Hradiska u Kroměříže v nadmořské výšce 192 m.
Haná odvodňuje vých. část Drahanské vrchoviny a prakticky celou sev. polovinu Litenčické pahorkatiny. Patří mezi vodohospodářsky významné toky. Od soutoku obou zdrojnic až po ústí do Moravy je mimopstruhovou vodou.
Vodohospodářské objekty
Významným vodohospodářským objektem na řece Hané je vodní nádrž Opatovice. Dále je možné zmínit už jen menší rybníky na přítocích Hané – Kačenec na Roštěnickém potoce, Pruský rybník na Pruském potoce, Ivanovický rybník na Pustiměřském potoce, Velký Morkovský rybník na Morkovském potoce a rybníky u Doloplaz a Měrovic nad Hanou.
Vodní nádrž Opatovice
Na říčce Malé Hané je v hlubokém a lesnatém údolí Drahanské vrchoviny vybudována vodní nádrž Opatovice. Sypaná hráz má výšku až 36 metrů nad terénem, u paty hráze dosahuje hloubka vody kolem 33 metrů, objem zadržené vody je zhruba 10 000 000 m³. Hráz je kamenitá se středním hlinitým těsnicím jádrem, které je do podloží zavázáno betonovým injekčním blokem.
Hlavním účelem nádrže je zajištění vody pro zásobování obyvatelstva pro Vyškov, Bučovice a okolí, proto v jejím okolí byla v roce 1986 vyhlášena pásma hygienické ochrany a vyloučena rekreace. Ze zásobního objemu v nádrži se odebírají přibližně 2 mil. m³ vody ročně pro úpravu na pitnou vodu. Dalším významným účelem je zajišťování minimálního průtoku v toku pod hrází. Od roku 2008 je tento průtok využit při výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně o výkonu 5,5 kW. Vodní nádrž byla dokončena v roce 1972.
Významné přítoky Hané
Velká Haná
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-12-02-001 |
| plocha povodí [km2] | 50,4 |
| délka toku [km] | 21,2 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,21 |
Charakter toku
Velká Haná pramení již. od obce Drahany na Drahanské vrchovině v nadmořské výšce 630 m. Zpočátku tok směřuje již. směrem po náhorní plošině Drahanské vrchoviny, pod Novými Sady se zařezává do východních svahů, kde vytváří hluboká až kaňonovitá údolí (zde se nazývají žleby). Říčka postupně přibírá další zdrojnice – zleva přítok z Klíčova žlebu, zprava Hanici a přítok z Vápenného žlebu, dále zleva přítok ze Studeného žlebu. Severně od Rychtářova říčka mění mírně směr k JV a také postupně zmenšuje svůj spád. V Dědicích se v nadmořské výšce 260 m stéká s Malou Hanou a jejich soutokem vzniká řeka Haná.
Velká Haná odvodňuje rozsáhlou část Drahanské vrchoviny, je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky a je také pstruhovou vodou.
Malá Haná
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-12-02-004 |
| plocha povodí [km2] | 48,6 |
| délka toku [km] | 16,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,20 |
Charakter toku
Malá Haná pramení záp. od obce Kulířov na Drahanské vrchovině v nadmořské výšce 560 m. Zpočátku teče po náhorní plošině Drahanské vrchoviny a u Krásenska se zařezává do východních svahů, kde vytváří hluboká až kaňonovitá údolí (zde se nazývají žleby). Postupně přibírá z obou stran několik krátkých a zařezaných přítoků. Západně od Rychtářova přitéká zleva potok Rakovec. Jižně od Pařezovic je na Malé Hané vybudována vodní nádrž Opatovice. V Dědicích se v nadmořské výšce 260 m stéká s Velkou Hanou a jejich soutokem vzniká řeka Haná.
Malá Haná odvodňuje rozsáhlou část Drahanské vrchoviny, je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky a je také pstruhovou vodou.
Rostěnický potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-12-02-010 |
| plocha povodí [km2] | 73,3 |
| délka toku [km] | 14,6 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,17 |
Charakter toku
Rostěnický potok pramení vých. od obce Kozlany v Bučovické pahorkatině v nadmořské výšce 310 m. Zpočátku teče záp. směrem k Rostěnicím, kde se obrací k S, aby se ve Vyškově mohl spojit v nadmořské výšce 240 m s řekou Hanou. Největšími přítoky jsou Runza přitékající v Kozlanech, Lysovický potok pramenící pod NPR Větrníky, Lulečský potok a zejména Drnovka, která pramení v Ježkovicích na Drahanské vrchovině.
Rostěnický potok odvodňuje sev.-záp. část Bučovické pahorkatiny a vých. část Drahanské vrchoviny.
Rostěnický potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-12-02-010 |
| plocha povodí [km2] | 73,3 |
| délka toku [km] | 14,6 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,17 |
Charakter toku
Rostěnický potok pramení vých. od obce Kozlany v Bučovické pahorkatině v nadmořské výšce 310 m. Zpočátku teče záp. směrem k Rostěnicím, kde se obrací k S, aby se ve Vyškově mohl spojit v nadmořské výšce 240 m s řekou Hanou. Největšími přítoky jsou Runza přitékající v Kozlanech, Lysovický potok pramenící pod NPR Větrníky, Lulečský potok a zejména Drnovka, která pramení v Ježkovicích na Drahanské vrchovině.
Rostěnický potok odvodňuje sev.-záp. část Bučovické pahorkatiny a vých. část Drahanské vrchoviny.
Tištínka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-12-02-031 |
| plocha povodí [km2] | 83,8 |
| délka toku [km] | 16,4 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,24 |
Charakter toku
Tištínka (také Tištínský potok) pramení na sev. úbočí vrcholu Kleštěnce (498 m) v Orlovické vrchovině v nadmořské výšce 415 m. Zpočátku teče sev. směrem k Počenicím, kde se obrací k Z. U Koválovic u Tištína se opět obrací k S a u Dřevnovic se v nadmořské výšce 210 vlévá jako pravostranný přítok do Hané. Největšími přítoky jsou Morkovický potok, pramenící rovněž v masivu Kleštěnce (498 m), který se vlévá do Tištínky u Hošákova mlýna u Uhřic a Švábský potok, pramenící na sev.-vých. svahu Hradiska (518 m), který ústí do Tištínky nedaleko Koválovic u Tištína. Významným pravostranným přítokem Švábského potoka je Skavský potok. Severní část masivu Hradiska odvodňuje Pačlavický potok, který ústí do Tištínky rovněž nedaleko Koválovic u Tištína.
Rostěnický potok odvodňuje sev. část Orlovické vrchoviny. Na Švábském, ale i Morkovickém potoku je vybudována řada menších rybníků, které jsou pozůstatky větší rybniční soustavy z minulosti. Mezi největší patří Morkovický rybník, Dolní a Horní Pornický rybník a Opatovské rybníky.