Geomorfologická podsoustava Západní Vněkarpatské sníženiny představuje pruh nižšího a méně členitého území, který na naše území vstupuje z Rakouska u Znojma a dále probíhá ve směru JZ—SV přes Brno, Vyškov, Přerov až téměř k Ostravě. Podsoustava má rozlohu 3442 km2, střední výšku 227 m a střední sklon 1°24´. Na území České republiky jsou Západní Vněkarpatské sníženiny součástí geomorfologické soustavy Vněkarpatské sníženiny.
Západní Vněkarpatské sníženiny se člení následující geomorfologické celky:
- Weinviertler Hügelland s nejvyšším bodem Buchsberg (492 m)
- Dyjsko–svratecký úval s nejvyšším bodem Výhonem (356 m)
- Hornomoravský úval s nejvyšším bodem Šumvaldskou horkou (331 m)
- Vyškovská brána s nejvyšším bodem Na hanácké (339 m)
- Moravská brána s nejvyšším bodem Lučickou Stráží (339 m)
Západní Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty především neogenními a kvartérními sedimenty, z nichž místy čnějí kry starších hornin Českého masivu.
Západní Vněkarpatské sníženiny jsou z hlediska morfostruktury součástí karpatské čelní hlubiny, která vznikla v třetihorách před čelem vrásnících se Vnějších Západních Karpat. Území se vyznačuje rovinným a pahorkatinným reliéfem s měkkými tvary. Charakteristické jsou rozsáhlé sníženiny Dyjsko–svrateckého a Hornomoravského úvalu spojené užšími sníženinami Vyškovské a Moravské brány. Omezení reliéfu vůči starším pohořím na SZ je většinou výrazné a projevuje se přítomností zlomových svahů. Vůči mladším pohořím na JV je méně výrazné.
Západní Vněkarpatské sníženiny jsou většinou pokryty úrodnými poli a loukami, v nivách řek se doposud nacházejí rozsáhlejší komplexy lužních lesů.
Zdroje:
- Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.