Geomorfologický podcelek Třinecká brázda je vnitrohorská sníženina o rozloze 186 km2, střední výšce 360 m a středním sklonu 3°10´. Z J je vymezena Lysohorskou hornatinou a ze S Těšínskou pahorkatinou. Je to mírně zvlněná krajina, táhnoucí se od Frýdku–Místku přes Hnojník až po Český Těšín, Třinec a Bystřici. Její délka dosahujeje přibližně 25 km a její nejširší místo mezi Nošovicemi a Žermanicemi zaujímá téměř 12 km. Třinecká brázda leží v sev.–vých. části Podbeskydské pahorkatiny.
V rámci geomorfologického podcelku Třinecké brázdy jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky:
Podloží Třinecké brázdy tvoří křídové a paleogenní flyšové horniny podslezské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů s výchozy hornin vulkanické těšínitové asociace (těšínit, pikrit, diabas). Jako celek jsou tyto horniny překryty kvartérními sedimenty. Významně rozšířeny jsou překryvy sprašových hlín, hlinitokamenité (podsvahové) deluviální sedimenty a štěrkovité proluviální sedimenty. Údolní dna řek Morávky, Olše a jejich přítoků vyplňují nivní hlíny.
Třinecká brázda je mělká erozně–denudační sníženina vzniklá na podloží méně odolných hornin při srázném svahu Moravskoslezských Beskyd. Dno sníženiny, hustě křížované napříč řekami a říčkami, představuje akumulační reliéf pleistocenních náplavových kuželů, říčních teras a pokryvů sprašových hlín. Při okrajích oblasti se vyskytuje erozně–denudační reliéf se zbytky zarovnaných povrchů. Nejvyšším bodem je Skalická Strážnice (438 m) ve Frýdecké pahorkatině.
Třinecká brázda je odvodňována řekami Morávkou, Stonávkou, Ropičankou, Olší a jejími přítoky.
Třinecká brázda leží ve 3.—4. vegetačním stupni. Krajina je intenzívně zemědělsky a průmyslově využívána.
Frýdecká pahorkatina
Frýdecká pahorkatina je plochá úpatní pahorkatina ležící v záp. části Třinecké brázdy. Podloží budují flyšové horniny slezské a podslezské jednotky vnější skupiny příkrovů, které jsou mocně překryty kvartérními sedimenty. V rámci slezské jednotky se uplatňují horniny bašského souvrství bašského vývoje a horniny spodních těšínských vrstev s těšínskými vápenci a horniny těšínsko–hradišťského souvrství godulského vývoje. Místy se objevují rovněž horniny lhoteckého souvrství. Podloží je proniknuto četnými výchozy hornin vulkanické těšínitové asociace (těšínit, pikrit, diabas).
V rámci podslezské jednotky se uplatňují horniny frýdlantského souvrství (dříve podmenilitové s.). Z kvarterních sedimentů jsou mocně rozšířeny překryvy sprašových a eluviálních hlín, hlinitokamenité (svahové) deluviální sedimenty a písčité nebo štěrkovité fluviální sedimenty říčních koryt i vyššího údolního terasového stupně. Údolní dna Ostravice a Morávky vyplňují nivní hlíny.
Mírně zvlněná krajiny Frýdecké pahorkatiny vybíhá širokým výběžkem v povodí Lučiny k S a tímto směrem se rovněž zvolna snižuje. Převažuje akumulační reliéf překryvů sprašových hlín a spojených náplavových kuželů Ostravice, Morávky, Lučiny a jejich přítoků. Při úpatí Lysohorské hornatiny se nachází úpatní haldy, při jih.–záp. okraji oblasti také zbytky zarovnaného povrchu. V okolí říčky Morávky se nachází tři úrovně říčních teras.
Kopce se vyznačují zaoblenými tvary, strmější svahy vznikly erozní činností řeky Morávky (sesuvy) jen na vých. a sev. okraji. Území skalických kopců je velmi silně poznamenáno historickou těžební činností (stavební kámen, ale i vápenec), zejména nehlubokými jámovými lomy, četnými výsypkami a několika stěnovými lomy. Nejvyšším bodem je Skalická Strážnice (438 m).
Frýdecká pahorkatina leží v 3.—4. vegetačním stupni. Ve vyšších polohách je středně zalesněná smrkovými porosty, v nižších polohách se vyskytují lužní porosty s dubem a jasanem. Předmětem ochrany přírody jsou přirozené, divočící a větvící se štěrkonosné úseky toku řeky Morávky v NPP Skalická Morávka a PP Profil Morávky a mokřad rašelinného charakteru se vzácnou květenou a obojživelníky v PP Kamenec.
Ropická plošina
Ropická plošina je úpatní plošina ležící ve vých. části Třinecké brázdy. Podloží tvoří křídové a paleogenní flyšové horniny slezské a podslezské jednotky vnější skupiny příkrovů, které jsou mocně překryty kvartérními sedimenty. V rámci slezské jednotky místy vystupují horniny spodních těšínských vrstev s těšínskými vápenci a horniny těšínsko–hradišťského souvrství godulského vývoje. Podloží je proniknuto četnými výchozy hornin vulkanické těšínitové asociace (těšínit, pikrit, diabas).
V rámci podslezské jednotky se uplatňují horniny frýdeckého a frýdlantského souvrství (dříve podmenilitové s.). Jako celek jsou tyto horniny mocně překryty kvartérními sedimenty. Významně rozšířeny jsou překryvy sprašových hlín, písčitohlinité a hlinitokamenité (podsvahové) deluviální sedimenty, písčité i štěrkovité proluviální sedimenty a písčito–štěrkovité fluviální sedimenty říčních koryt i vyššího údolního terasového stupně. Údolní dna Olše a jejich přítoků vyplňují nivní hlíny.
Ropická plošina je tvořena plochým povrchem s výběžkem kolem řeky Stonávky. Georeliéf je vytvořen spojením náplavových kuželů Stonávky, Ropičanky, Olše a jejich příroků do povrchu typu bahady. Akumulační reliéf Ropické plošiny je překryt překryvy sprašových hlín. Při úpatí Lysohorské hornatiny se nachází úpatní haldy. V oblasti jsou roztroušeny stopy po zásahu kontinentálního zalednění.
Ropická plošina leží ve 3. 4. vegetačním stupni. Ve vyšších polohách je středně zalesněná smrkovými porosty, místy s borovicí. V nižších polohách se vyskytují lužní porosty s dubem a jasanem.