Straňanská kotlina leží mezi dvěma nejvyššími horami Bílých Karpat, Velkou Javořinou a Velkým Lopeníkem, při sníženinách říček Klanečnice a Bošáčky. Území má rozlohu 26 km2 se stř. výškou 479 m a stř. sklonem 8°21´. Oblast na Z hraničí s Javořinskou hornatinou, na S a SV s Lopenickou hornatinou a J přechází na území Slovenska. Straňanská kotlina leží ve střední části Bílých Karpat.
Podloží je tvořeno zvrásněnými paleogenními flyšovými horninami svodnického souvrství hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů. Báze svahů jsou překryty deluviálními sedimenty, dna údolí budují nivní hlíny.
Georeliéf oblasti vnikl erozním rozšířením říčních údolí. Členitý reliéf dna, zčásti podmíněný příčnými zlomy, je rozdělen příčným hřbetem na dvě dílčí údolní sníženiny protékané říčkami Klanečnicí a Bošáčkou (Březovou). Údolní síť hlavních toků je pérovitá s četnými krátkými pobočkami, hlavní údolní nivy jsou však široké. Rozdělující hřbet s nejvyšším bodem Novou horou (552 m) má častečně i tektonický původ. Na sev.-vých. úbočí Nové hory se nachází u minerálního pramene travertinová kupa. Na svazích jsou pozůstatky sesuvů.
Straňanská kotlina, ležící ve 3.—4. vegetačním stupni, je z větší části odlesněná s převahou orné půda a zbytků pastvin. Pouze na hřbetu Nové hory se vyskytují bukové a dubovobukové porosty s příměsí borovice a smrku. V oblasti se nachází maloplošně chráněná území představující zejména zbytky květnatých bělokarpatských luk s výskytem vstavačovitých rostlin v PR Nová hora, PP Záhumenice, PP Nové louky a PP Dubiny.
Oblast spadá do CHKO Bílé Karpaty a EVL Bílé Karpaty (Natura 2000).