Velkopavlovická vinařská podoblast

Charakter oblasti

Velkopavlovická vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava. Je tvořená částmi okresů Břeclav, Brno-venkov, Vyškov, okresem Brno-město a obcí Čejkovice v okrese Hodonín. V roce 2023 zahrnovala vinařská podoblast 70 vinařských obcí, 7 020 pěstitelů a 321 viničních tratí, vlastní plocha vinic činila 4 823 ha. Významnými vinařskými centry jsou zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248.

Spadá pod: Vinařská oblast Morava
Plocha vinic: 4 823,2516 ha
Pěstitelů: 7 020
Vinařských obcí: 70
Viničních tratí: 321 [3; stav 2023] 

Velkopavlovická vinařská podoblast se rozkládá v centrální části vinařské oblasti Morava. Úrodné roviny, táhnoucí se od Brna směrem k Břeclavi, patří k nejteplejším místům České republiky. Málokoho překvapí, že díky ideální poloze a příznivým klimatickým i půdním podmínkám se tu vinná réva úspěšně pěstovala už v dobách Velkomoravské říše a dnes se zde pěstují naše nejlepší červená vína.

Hlavní viniční tratě velkopavlovické podoblasti se táhnou od Židlochovic přes Hustopeče, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí až do Velkých Bílovic. Zajímavé polohy jsou také kolem Klobouk u Brna, Krumpíře a Velkých Hostěrádek. Na Velkopavlovicku jsou zastoupena snad všechna geologická podloží jižní Moravy, tzn. vápenité jíly, slíny i pískovce, často překryté sprašemi. Zatímco v severní části oblasti převládají v pěstování bílé odrůdy, například na Moravě kdysi nejrozšířenější Neuburské, vhodné pro svůj bujný růst do suchých svahovitých poloh, centrální části s hlubokými a záhřevnými půdami s vyšším obsahem hořčíku dominují modré odrůdy.

Vinohrady leží zpravidla na svazích s jihozápadní a jižní orientací, kde zrání hroznů urychlují teplé fénické větry. Zdejším bílým vínům nechybí ovocné a květinové tóny výrazných vůní i svěžest, podporovaná vyšším obsahem kyselin. Červená vína jsou díky vyššímu obsahu hořčíku v půdě plná a při správné vinifikaci se mohou se ctí srovnávat se světovými červenými víny zvučných jmen [4].

Od historii k současnosti

Písemné doklady o vinohradech na jižní Moravě pochází až z počátku druhého tisíciletí. Jsou obvykle citovány ve výčtu majetku klášterů, v kupních či darovacích listinách a soudních výrocích ve sporech o vinohrady či vinné desátky. Ač z nich nevyčteme podrobnější zprávy o stavu tehdejšího vinohradnictví a vinařství, přesto potvrzují existenci vinohradů v určité lokalitě.

Patrně první písemná zmínka o vinařství na Velkopavlovicku je z roku 1252, kdy Boček z Obřan obdaroval nový cisterciácký klášter ve Žďáru třetinou výnosu svých vinohradů v Pouzdřanech, Zaječí a v Pavlovicích. Od 13. století do vinařství na moravském venkově vstupovali bohatí měšťané. Protože dobrá vinice mívala větší cenu než pěkný dům, ukládali obyvatelé Brna, Znojma či Olomouce své finance právě do vinohradů. Tehdy se zformovalo kdysi nejvýznamnější moravské vinařské středisko Hustopeče. V Hustopečích byl také nejvyšší horenský soud pro Moravu, to znamená, že právě zde se řešily všechny spory týkající se vinic a vína.

Rozvoj a zkvalitnění vinařství ovlivnili v 16. století novokřtěnci – habáni a toufaři, kteří jako zkušení vinaři přinesli nové poznatky pěstění i sklepního hospodářství. V 19. století dochází k obnově vinic, investicím do technologií a stejný trend je zachován až do dnešní doby, kdy tradiční postupy snoubí vinaři s moderními technologiemi a dotváří jedinečnost vín, jež je formována po staletí. Nesmíme opomenout ani rok 1907, kdy zde ve Velkých Pavlovicích bylo vydáno první číslo Vinařského obzoru [5].

Výrazné odrůdy

Protože na hlubokých půdách s vysokým obsahem hořčíku se daří zejména modrým odrůdám, Velkopavlovickou oblast proslavila nezaměnitelná červená vína. Vyhlášená je především odrůda Frankovka s typickou purpurovou barvou, skořicově višňovým aroma a minerální, jemně tříslovinovou chutí s pikantní kyselinkou. Z červených odrůd z této podoblasti si zaslouží pozornost také lehčí, jemně kořenitý Modrý Portugal, z bílých odrůd se daří Veltlínskému zelenému s kouřovou vůní a pikantně ovocnou dochutí či Rulandskému šedému.

Pozoruhodná vína dávají též aromatické odrůdy Muškát moravský a Tramín červený s typickými kořenitými tóny v chuti a vůní růží i vytékající smoly z borovice. Ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích se zrodily čtyři bytostně moravské odrůdy – bílé odrůdy Aurelius a Pálava (práce na jejich šlechtění byly ukončeny ve šlechtitelské stanici Perná) a modré odrůdy André a Agni, která vznikla křížením modré odrůdy André s bílou aromatickou odrůdou Irsai Oliver [4,16].

Ždánický les (Boleradická vrchovina)

V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích flyše ždánické jednotky. Doma jsou tu zejména modré odrůdy, vysazovány jsou především na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti, města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce – do Velkých Bílovic. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě [1].

Členitou linii viničních tratí předstupují prvotřídní viniční svahy táhlého hřbetu mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice, kde se vždy rodívala znamenitá vína Veltlínského zeleného, Ryzlinku vlašského a Modrého Portugalu. Za hlavní linií viničních tratí leží výše položené viniční polohy zvlněného terénu, který býval hlavně doménou odrůdy Neuburské a Müller-Thurgau. Je to Kloboucko s obcemi Křepice, Nikolčice, Diváky, Šitbořice, Boleradice, Morkůvky a Krumvíř [1].

Velké Bílovice

Jedno z nejteplejších míst v Česku, obec Velké Bílovice se nachází na jihu Velkopavlovické vinařské podoblasti. Najdete zde až neuvěřitelných 748 hektarů vinic, které obdělává až 1056 zdejších vinařů. Díky tomu jsou Velké Bílovice největší vinařskou obcí v České republice. Téměř ke každé bílovické domácnosti patří vinohrad a vinný sklep!

Na vyvýšenině uprostřed vinic severně od města, v místě s krásným výhledem do širého okolí, stojí kaple zasvěcená sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi – tzv. Hradištěk, vysvěcená v roce 2002 [6]. Typický vinařský kolorit malebné krajiny dotvářejí stovky malých vinných sklepů severovýchodně od Velkých Bílovic, které vytvářejí samostatné vinařské městečko, a dokonce se dělí na několik částí: Pod Předními, Pod Panskými, Pod Krátkými, Půrynky a nejznámější Belegrady. Jednotlivé uličky a prostranství jsou pojmenované podle odrůd rév vinné anebo podle osobností či událostí spojených s vinařskou historií města [5].

Nejvyhlášenější odrůdou je Frankovka s typickou purpurovou barvou, skořicovo višňovým aroma a minerální, jemně tříslovinovou chutí s pikantní kyselinkou. Kromě Frankovky stojí určitě za ochutnání zdejší Svatovavřinecké. Milovníci bílých odrůd ale jistě ocení Veltlínské zelené, Müller-Thurgau anebo Muškát moravský. Výhled na vinice jižní Moravy v okolí nabízí několik rozhleden, například Maják na Přítlucké hoře, rozhledna na Kraví hoře u Bořetic nebo rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic [6].

Velké Pavlovice

Velké Pavlovice jsou jednou z nejvýznamnějších a zároveň také nejznámějších vinařských obcí na Moravě. Zajímavostí, která při návštěvě Velkých Pavlovic budí nejvíce pozornosti, jsou tzv. Opilé sklepy. Tyto trochu atypické stavby vznikly s cílem poutat pozornost. Postaveny byly v roce 2012, a jedná se tedy o moderní stavby, které slouží převážně pro ubytování. Tato uměle vytvořená sklepní ulička se stala vyhledávaným cílem turistů i vycházek místních občanů. Víno se přímo zde sice nevyrábí, ale ve Velkých Pavlovicích je řada sklepů, kde je možné u vína posedět.

Kromě sklepů zde stojí určitě za návštěvu také šlechtitelská stanice vína, kde byly vyšlechtěny mnohé oblíbené odrůdy révy vinné, jako je André, Aurelius a hlavně Pálava. Mezi vinicemi se nachází rozhledna Slunečná připomínající keř révy vinné a zapomenout také nesmíme na Vinné sklepy Františka Lotrinského, nejstarší historické sklepy vyhloubené více než před 250 lety [9].

Modré hory

Krajina Modrých Hor, kde se odrůdy s modrými hrozny pěstují na více než polovině vinohradů, má tvar široké dlaně, otevřené k rovinatému jihu. Její prsty tvoří pět vinařských obcí: nejvýše položená Vrbice, Velké Pavlovice, Němčičky, Kobylí a Bořetice [7]. Nejvíce se zde daří modrým odrůdám, tedy červeným vínům, jako věhlasné a zde vyšlechtěné odrůdě André, mnohem mladšímu Agni nebo Frankovce, Svatovavřineckému či Modrému Portugalu. Dominantou Bořetic je barokní kostel sv. Anny, mezi drobné památky patří boží muka vyzdobená slováckými motivy u rozhledny na Kraví hoře, údajně téměř přesná kopie božích muk ze slavné písničky Za Starú Břeclavú [7].

Rozmístění sklepů může být nepravidelně v obci (Němčičky, Velké Pavlovice) nebo ve sklepních uličkách. Tyto jsou k vidění v Bořeticích – Kraví hora, v Kobylí – Suchořádská zmola a na Vrbici, kde se nachází pěti- až sedmipatrový sklepní komplex Na Stráži [8]. Na výzdobě čelních stěn sklepů, které se tu začaly kopat již na přelomu 18. a 19. století, se často uplatňují dva druhy kamene, kombinované s cihlami a hlavní zvláštností jsou jejich gotické lomené oblouky [9]. Typické tradiční sklepy zdejšího regionu jsou s patrovými lisovnami, které jsou šťítově nebo okapově orientované. V přízemí se nachází lisovna, přes kterou se prochází do kvelbeného sklepa. Malebnost zdejšího vinařství dokreslují menší sklípky [8].

Bořetice

Vinařská vesnice leží v mírně zvlněné krajině na úpatí Ždánického lesa, v krajině, které se díky pěstování modrých odrůd vinné révy přezdívá Modré Hory. Nejproslulejší lokalitou jsou Kraví hory, kde se nad uličkami vinných sklepů zvedají svahy plné úrodných vinohradů, korunované rozhlednou.

Cestou z Bořetic k rozhledně nemůžete minout rozsáhlý areál vinných sklepů pod Kraví horou. Místní jsou recesisté, a proto si k vlastní potěše založili vlastní spolkovou republiku Kraví Hora. V jejich třech částech: Hliníky, Kraví hora a Zahraničí napočítáte na 260 sklepů, stojí tu i stylový vinařský hotel Kraví hora. Názvy okolních vinařských tratí se dochovaly v nezměněné podobě ze středověku a vždy byly české: Dolní a Vrchní Kraví hora, Kácary, Olbramy, Hora Dlouhý, Hora Bočky a Novosády [7]. Republika Kraví hora vznikla a slouží zejména k propagaci vína a vinařství v Bořeticích a přilehlému okolí. Jako správná republika má svou vládu, vlajku, hymnu a vydala i své pasy a známky atd., a stala se tak oblíbeným a často vyhledávaným cílem vinařské turistiky [9].

Čejkovice

Historie Čejkovic je spojená s řádem templářských rytířů, kteří tu vybudovali gotickou tvrz a pod ní rozsáhlé podzemní chodby. Tvrz, později přestavěná na zámek slouží jako hotel a je dějištěm řady akcí, o sklepení pečuje a jeho prohlídky zajišťuje vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice. Templáři také založili kostel, který však vyhořel a podobný osud potkal i jeho nástupce. Dnešní kostel sv. Kunhuty se začal budovat v roce 1783, ale do roku 1891 neměl věž ani klenbu. S obcí byla spojená část života T. G. Masaryka, zakladatele Československé republiky. Narodil se roku 1850 v nedalekém Hodoníně, o šest let později byl jeho otec přeložen do Čejkovic. Tady malý Tomáš chodil do školy, poznával život a svět a studoval v zámecké knihovně. V domku, kde Masarykovi bydleli je nyní malé muzeum.

Po Velkých Bílovicích a Valticích jsou Čejkovice třetí největší vinařskou obcí Česka – ostatně révu vinnou začali na okolních svazích systematicky pěstovat také templáři [13]. Malebné vinice na svazích kolem osady jsou rozloženy především v tratích Šuby, Růžený, Čtvrtě a Odměrky u včelína a jsou doménou především modrých odrůd révy vinné. Frankovka, Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Rulandské modré tady dávají v dobrých ročnících vyzrálá a opulentní vína. Méně se pěstují odrůdy bílých vín Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Neuburské, Müller-Thurgau a Tramín červený [15]. Objevíte tu řadu vinařství, vinných sklepů a malebných sklepních uliček, navštívit můžete i bylinkovou zahradu sv. Hildegardy. Raritou je starý větrný mlýn u cesty vinicemi směrem na Starý Poddvorov, kousek od něj stojí rozhledna Na Podluží [13].

Dyjsko-svratecký úval

V severní části podoblasti v okolí Hrušovan a Žabčic, kde se pěstuje réva na neogenních písčitých půdách, se kromě Veltlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám – Tramínu červenému, Pálavě, Muškátu moravskému nebo odrůdě Müller-Thurgau.

Hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku Brno – Břeclav. Po pravé straně této osy jsou významnou vinařskou obcí Židlochovice s převahou sprašových půd na bohatě modelovaném kopcovitém terénu. Za zmínku stojí dlouhá vinařská historie této obce s nejstarším horenským právem vydaným v roce 1379 markrabětem Joštem. Jsou tu dobré podmínky pro získávání velmi kvalitních vín zejména z burgundských odrůd. Na levé straně se rozkládají viniční svahy ve Velkých Němčicích, které lemují dálnici až do Velkých Bílovic, odkud pokračují na Žižkov [1].

Židlochovice

Židlochovice a jejich okolí jsou významnou vinařskou lokalitou s tradicí sahající až k samotným počátkům vinohradnictví a vinařství u nás. Nejstarším dochovaným zákonem tohoto druhu na Moravě je Horenské právo židlochovické, které „pro zlepšení naší Hory a vinohradů židlochovických“ vydal markrabě moravský Jošt roku 1379. Horenské právo se v Židlochovicích uplatňovalo již před tímto datem, ale mělo pouze formu zvykového práva [10].

Nad městečkem jižně od Brna při soutoku Litavy a Svratky se vypíná kopec Výhon, nejvyšší bod Dyjsko-svrateckého úvalu. Na jeho temeni je zbudována rozhledna Akátová. Svahy Výhonu mají skvělou historii, pamatují osídlení minimálně doby bronzové a v minulosti prosluly především rozsáhlými vinohrady. Ty ovšem z velké části zničily války, mory a nakonec i mšička révová, nicméně na svazích Výhonu se v období 1. republiky začalo velmi dařit pěstování meruněk a jahod. V případě meruněk to bylo až tak slavné, že se vozily zabalené v hedvábném papíru do Londýna [11]. Většina vinohradů ovšem zůstala v kousek jižněji položené Nosislavi. Nejrozšířenější dnes pěstovanou odrůdou zde je Veltlínské zelené, následované Svatovavřineckým a odrůdou Müller-Thurgau [12].

Hustopeče

Kořeny hustopečského vinařství sahají hluboko do minulosti. Nejstarší záznamy pocházejí již ze 13. století, kdy spolu s Mikulovem a Znojmem představovaly Hustopeče hlavní vinařské centrum jižní Moravy. Mimořádnou vinařskou tradici dokládá i první hustopečská pečeť z roku 1322. Nese symboly vinařství – větvičku vinné révy s hrozny a vinařské nože. Tyto symboly najdete ve znaku tohoto téměř 6tisícoveho města dodnes [15]. Dávné vinařské tradice nyní připomínají vinné sklepy a četné vinařské slavnosti, vinařská expozice v renesančním domě U Synků a také kuriózní socha kvasinky vinné. Za sochu, která je 69 230krát větší než živý originál, získaly Hustopeče český rekord: mají díky ní největší uměleckou zvětšeninu živého organismu [14].

Kromě červených se zde náramně daří i bílým odrůdám, které zde dostávají plný a harmonický charakter. Z hustopečských vín je nejproslulejší Tramín, dalšími tradičními odrůdami jsou Veltlínské, Ryzlink vlašský, Neuburské, Sylvánské, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské modré, Frankovka, Modrý Portugal [15]. Ať už sáhnete po Rulandském, Chardonnay nebo třeba Ryzlinku, vždy tak můžete očekávat plné a tělnaté víno s výrazným aroma [15]. Vinné sklepy se soustřeďují do dvou ulic: Vinařské a Na Hradbách (Turhandly). Řada z nich je přístupná veřejnosti, často mají velkou historickou hodnotu. Vinařství jsou ve městě věnovány také mnohé akce během roku. Mezi nejzajímavější patří Slavnosti mandloní a vína (březen), Burčákové slavnosti (říjen), Světový duel vín či Svatomartinské slavnosti vín a husí (listopad).

Kromě vína se na Hustopečsku daří i stromům ne tak typickým pro Moravu – mandloním. Mandloně, které vyžadují teplo, se v Evropě pěstují především ve Středomoří. Hustopečské mandloňové sady jsou unikátní nejen v ČR, ale i v celé střední Evropě. Na ploše čtyřech hektarů roste 1 200 stromů, které dříve patřily čokoládovnám Zora Olomouc a posléze firmě Nestlé. Obě firmy z nich získávaly pro své cukrovinky mandle. Sady osiřely před lety poté, co jejich majitel rozhodl, že pěstování mandloní je pro něj neefektivní. Městu Hustopeče se je však podařilo zachránit. Na Hustopeče se můžete podívat pěkně z výšky z Mandloňové rozhledny. Z města vás k ní dovede turistická naučná Mandloňová stezka. Zajímavým místem s jedinečným geniem loci je opevněný kostel sv. Jana Křtitele s hradbami, střílnami a podzemními chodbami v blízkém Kurdějově [14].

Zdroje:

1. Vinazmoravyvinazcech.cz. 2023. Velkopavlovická podoblast. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.vinazmoravyvinazcech.cz/cs/o-vine/pruvodce-vinem/deleni-vina/deleni-podle-regionu/vinarska-oblast-morava/velkopavlovicka-podoblast
2. Wikipedia.org. 2023. Velkopavlovická vinařská podoblast. Dostupné online [31. 10. 2023] https://cs.wikipedia.org/wiki/Velkopavlovick%C3%A1_vina%C5%99sk%C3%A1_podoblast
3. Hledamvino.cz. 2023. Vinařské regiony – Česká republika. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.hledamvino.cz/vinarske-regiony-ceska-republika
4. Vinovnici.cz. 2023. Velkopavlovicko. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.vinovnici.cz/clanek/97-velkopavlovicko
5. Vinecko.eu. 2023. Velkopavlovická vinařská podoblast. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.vinecko.eu/clanek/velkopavlovicka-vinarska-podoblast/
6. Kudyznudy.cz. 2023. Velké Bílovice. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/jihomoravsky-kraj/palava/velke-bilovice
7. Kudyznudy.cz. 2023. Bořetice. Dostupné online [1. 11. 2023] https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/jihomoravsky-kraj/palava/boretice
8. Mezihorami.cz. 2023. Modré hory. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.mezihorami.cz/modre-hory-2/
9. Turistika.cz. 2023. Kam za vínem na Velkopavlovicku aneb 6 tipů na zajímavé vinařské obce. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.turistika.cz/clanky/kam-za-vinem-na-velkopavlovicku-aneb-6-tipu-na-zajimave-vinarske-obce/detail
10. Židlochovicko.cz. 2023. Vinařství na Židlochovicku. Dostupné online [1. 11. 2023] http://www.zidlochovicko.cz/cs/zidlochovicko/vinarstvi/vinarstvi-na-zidlochovicku.html
11. Lidovky.cz. 2023. Jak navýšit sucho v krajině – případ městečka Židlochovice. Dostupné online [31. 10. 2023] https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/jak-navysit-sucho-v-krajine-pripad-mestecka-zidlochovice
12. Židlochovicko.cz. 2023. Charakteristika místních vín, viniční trati, vinařské stezky. Dostupné online [1. 11. 2023] http://www.zidlochovicko.cz/cs/zidlochovicko/vinarstvi/charakteristika-mistnich-vin-vinicni-trati-vinarske-stezky.html
13. Kudyznudy.cz. 2023. Čejkovice. Dostupné online [1. 11. 2023] https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/oblasti/slovacko/cejkovice
14. Kudyznudy.cz. 2023. Hustopeče. Dostupné online [1. 11. 2023] https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/jihomoravsky-kraj/palava/hustopece
15. Vinarskestazky.cz. 2023. Čejkovice. Dostupné online [1. 11. 2023] https://www.vinarske.stezky.cz/Sklepni-ulicky/Velkopavlovicka-vinarska-podoblast/Cejkovice
16. Vinummoravicum.cz. 2023. Podoblasti. Dostupné online [1. 11. 2023] https://www.vinummoravicum.cz/o-vine/podoblasti.html