Fytochorion 21 – Haná

Vymezení fytochorionu Haná. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 21a. Hanácká pahorkatina a fialově podokres 21b. Hornomoravský úval.
Vymezení fytochorionu Haná. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 21a. Hanácká pahorkatina a fialově podokres 21b. Hornomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním až v kolinním  stupni na pomezí panonského termofytika, hercynského a karpatského mezofytika. Území je budováno nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami Moravy, Bečvy a jejich přítoků. Na ně navazují pahorky, budované tercierními (neogenními) sedimenty; jako ostrůvky se v nich objevuji devonské vápence, resp. usazeniny kulmu (slepence). Celý fytochorion leží v teplé oblasti T2. Osídlení okrajů říční nivy je prehistorické (starosídelní oblast), vlastní niva zřejmě nebyla v historii zcela odlesněna. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 21 – Haná”

Související obrázky:

Fytochorion 20 – Jihomoravská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Jihomoravská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 20a. Bučovická pahorkatina a oranžově podokres 20b. Hustopečská pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Jihomoravská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 20a. Bučovická pahorkatina a oranžově podokres 20b. Hustopečská pahorkatina.

Fytochorion leží v kolinním vegetačním stupni a představuje typické území Panonského termofytika na Moravě. Jádro oblasti buduje měkký flyš ždánické jednotky (pískovce, jílovce a slínovce). Rozsáhlé pokryvy tvoří spraše. Fytochorion leží převážně v teplé oblasti T4, severní vyšší okraje v T2. Ve fytochorionu je velmi staré kontinuální pravěké osídlení, k trvalému odlesnění rozsáhlých ploch došlo ještě před středověkem. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 20 – Jihomoravská pahorkatina”

Související obrázky:

Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly

Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjsko-svratecký úval, modře podokres 18b. Jihomoravský úval.
Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjskosvratecký úval, modře podokres 18b. Dolnomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním, z menší části i v kolinním vegetačním stupni. Ve flóře i vegetaci se projevuje souvislost s nivami Panonie specifickým územím jsou obě oblasti písků. Podkladem jsou převážně neogenní písky a štěrkopísky, které jsou jsou však místy překryty sedimenty hlín. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly”

Související obrázky:

Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina

 
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.

Fytochorion leží v kolinním vegetačním stupni a najdeme v něm velmi typickou flóru a vegetaci panonského termofytika. V centru fytochorionu vystupuje flyš ždánické jednotky, z něhož vystupují kry jurských vápenců Pavlovských vrchů. Jinde ve fytochorionu dominují nezpevněné sedimenty neogénu. Klimaticky fytochorion náleží do oblasti T4. Osídlení fytochorionu je souvislé od sklonku glaciálu a jeho některé části jsou zcela odlesněné. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina”

Související obrázky:

Fytochorion 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Znojemsko-brněnská pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Znojemsko-brněnská pahorkatina.

Jedná se o typické termofytikum na okraji Panonie, zčásti je však ovlivněno sousedstvím hercynského mezofytika. Leží vesměs v kolinním vegetačním stupni. Podklad tvoří neogenní sedimenty, zčásti kryté sprašemi. Starší pevné skalní podloží vystupuje v západní části území a je tvořeno granodiority, granulity a příbuznými horninami, v údolí Jihlavy i serpentinity. V Boskovické brázdě vystupují sedimenty permokarbonu. Podstatná část území se nachází v klimatické oblasti T4T2. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina”

Související obrázky:

Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického

Termofytikum (Thermophyticum)

Je to oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny (převážně submeridionálního vegetačního pásma) v rámci temperátního pásma, zaujímající území převážné části planárního a kolinního stupně (Zlatníkův vegetační stupeň 1. a převážná část 2. stupně). Sem patří starosídelní oblast, kde došlo od neolitu k trvalému odlesnění, a tak ke konzervaci stepních půd a nelesní vegetace a flóry. Toto území se téměř kryje s rozšířením vápnitých spraší. Pokračovat ve čtení “Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického”

Související obrázky: