Geomorfologický podcelek Bučovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 398 km2, střední výšce 282 m a středním sklonu 3°29´. Oblast je vymeza z J údolím říčky Litavy od Ždánického lesa, ze Z Vyškovskou bránou, ze S Hornomoravským úvalem a z V masívem Orlovické vrchoviny a sníženinou Zdounecké brázdy. Bučovická pahorkatina prstencovitě vyplňuje z j., z. a s. části vnější okraj Litenčické pahorkatiny a obepíná tak vyšší georeliéf Orlovické vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Bučovická pahorkatina”
Orlovická vrchovina
Orlovická vrchovina je členitá vrchovina s rozlohou 119 km2, střední výškou 346 m a středním sklonem 4°42´. Na J, Z a S ji obepíná Bučovická pahorkatina, z V je vymezena Zdouneckou brázdou. Orlovická vrchovina leží ve střední části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Orlovická vrchovina”
Zdounecká brázda
Zdounecká brázda je úzká a tektonicky podmíněná deprese o rozloze 45 km2, střední výšce 255 m a středním sklonu 3°16´. Ze SZ je vymezena Orlovickou vrchovinou a Bučovickou pahorkatinou a ze SV Středomoravskou nivou. Z JV se nad Zdouneckou brázdou prudce zvedají svahy Chřibů. Zdounecká brázda leží v sv. části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Zdounecká brázda”
Chřiby
Poloha a vymezení
Chřiby jsou členitá vrchovina o rozloze 329 km2, střední výšce 343 m a středním sklonu 7°00´. Pohoří má přibližně oválný tvar o rozměrech cca 35 × 10 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Chřiby leží ve stř. až sv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. V rámci Středomoravských Karpat mají Chřiby nejvyšší a nejvýrazněji členěný reliéf [1]. Pokračovat ve čtení “Chřiby”
Stupavská vrchovina
Geomorfologický podcelek Stupavská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 209 km2, střední výšce 375 m a středním sklonu 7°47´. Oblast je na SV vymezena Halenkovickou vrchovinou (druhý podcelek v rámci Chřibů), na JV svým reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na Z a SZ Litenčickou pahorkatinou, respektive sníženinou Zdounecké brázdy. Stupavská vrchovina leží v jz. až stř. části geomorfologického celku Chřiby. Pokračovat ve čtení “Stupavská vrchovina”
Halenkovická vrchovina
Geomorfologický podcelek Halenkovická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 119 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°34´. Ze SZ je vymezena Zdouneckou brázdou, ze SV Hornomoravským úvalem a z JV Dolnomoravským úvalem. Z J až JZ je vymezena převyšující Stupavskou vrchovinou. Halenkovická vrchovina leží v sv. části Chřibů.
Kyjovská pahorkatina
Poloha a vymezení
Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 487 km2, střední výšce 235 m a středním sklonu 3°30´. Oblast má přibližně „klínovitý“ tvar o rozměrech cca 55 × 15 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Na JZ je vymezena Ždánickým lesem, na SZ až S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní a j. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Kyjovská pahorkatina se nachází v jv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Pokračovat ve čtení “Kyjovská pahorkatina”
Mutěnická pahorkatina
Geomorfologický podcelek Mutěnická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 365 km2, střední výšce 224 m a středním sklonu 3°07´. Na Z až SZ hraničí se Ždánickým lesem, na S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní až jz. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Mutěnická pahorkatina leží ve stř. až jz. části Kyjovské pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Mutěnická pahorkatina”
Věteřovská vrchovina
Geomorfologický podcelek Věteřovská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 35 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°50´. Téměř v celém obvodu je ohraničena níže položenou Mutěnickou pahorkatinou, pouze s. část hraničí v krátkém úseku se Ždánickým lesem, Litenčickou pahorkatinou a Chřiby. Věteřovská vrchovina leží ve stř. části Kyjovské pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Věteřovská vrchovina”
Vážanská vrchovina
Geomorfologický podcelek Vážanská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 44 km2, střední výšce 288 m a středním sklonu 5°16´. Na J a JZ je vymezena Mutěnickou pahorkatinou, na S ji převyšují Chřiby, na SV hraničí údolím Dlouhé řeky s Kudlovickou pahorkatinou a na JV spadá do Dolnomoravského úvalu. Vážanská vrchovina leží v sv. části Kyjovské pahorkatiny.
Podloží Vážanské vrchoviny tvoří převážně paleogenní sedimenty vsetínských a luhačovických vrstev zlínského souvrství (místy i lukovských vrstev soláňského souvrství) račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V j. a jv. části oblasti je doprovází jíly a písky dubňanského souvrství Vídeňské pánve. Značná část oblasti, zejména v nižších polohách, je překryta překryvy spraší a sprašových hlín.
Zvlněný reliéf Vážanské vrchoviny je tvořen nesouvislým ústředním hřbetem Z–V směru. Hřbet i výběžky ze sousedící vyšší Stupavské vrchoviny (Chřiby) jsou široké a zaoblené a ve vrcholových polohách se nachází menší erozně-denudační plošiny. Geomorfologicky se jedná o kernou vrchovinu s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Na více místech byly svahy upraveny do agrárních teras. V úpatních polohách vyššího georeliéfu se vyskytují náplavové kužely. Nejvyšším bodem jsou Záhumenice (389 m) – široce zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pískovce luhačovských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky. Významnými body jsou Hačky (347 m) a Rovina (358 m) [1].
Vážanská vrchovina leží v 1. až 2. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněná dubovými pařezinami a akátovými lesíky. Hojné jsou sady, pomístně se vyskytují vinice. Z geologického hlediska je zajímavou lokalitou PP Medlovický lom s odkryvy jaspisových porcelanitů [1]. Medlovické porcelanity vznikly následným vypálením původních jílů při vyhoření lignitové sloje, patrně za spoluúčasti úniků zemního plynu. V PP Koukolky je předmětem ochrany přírody xerotermní vegetace s chráněnými druhy rostlin, např. hvězdnice velkoúborná (Aster scepusiensis), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), hořec křížatý (Gentiana cruciata) ad [2].
Zdroje:
- Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
- https://nature.hyperlink.cz/