Území na východě republiky nikdy tak docela nespí. Ať už jde o utrženou lesní cestu v Bílých Karpatech po podzimních deštích, nebo o nenápadné praskání zdí valašských usedlostí, za vším stojí stejný tichý fenomén: flyšové podloží. Oblast od Slovácka po Těšínské Slezsko tvoří jedno z nejaktivnějších sesuvných území střední Evropy. Tento text vás provede krajinou, kde geologie a klima neustále přetvářejí reliéf. Dozvíte se, proč a jak se zdejší svahy sesouvají, kde leží ty nejznámější z nich a jak si tyto skryté hrozby můžete sami dohledat v mapách. Pokračovat ve čtení „Krajina v neustálém pohybu: Život se sesuvy v Karpatech“
Société civile de Wsetin à Bruxelles: Když belgický kapitál drancoval valašské lesy
V polovině 19. století vstoupil do poklidného života Valašska nový a nekompromisní hráč, který navždy změnil tvář tamní krajiny. Belgická spekulativní společnost Société civile de Wsetin à Bruxelles nekoupila rozsáhlé vsetínské panství z lásky k horám, ale s chladně vykalkulovaným cílem vytěžit z nich maximum. Zelené zlato Valašska mělo nasytit dravý průmysl a přinést obrovské zisky. Co po sobě tento raně kapitalistický experiment v beskydských a javornických lesích zanechal? Pokračovat ve čtení „Société civile de Wsetin à Bruxelles: Když belgický kapitál drancoval valašské lesy“
Historie dopravy dříví v moravských Karpatech: Od horských bystřin po lesní železnice
Hluboké jedlobukové hvozdy moravských Karpat by samy o sobě nepředstavovaly takové bohatství, kdyby z nich nebylo možné dřevo dostat k lidem. Právě doprava dříví – od riskantního spouštění klád strmými smyky přes plavení v rozbouřených řekách až po sofistikovanou síť úzkokolejných železnic – určovala rytmus života na východní Moravě. Transport dřeva nebyl jen technickou nutností, ale skutečným hybatelem regionálního rozvoje, který dal vzniknout novým osadám, přinesl obživu tisícům horalů a nesmazatelně formoval zdejší krajinu. Pokračovat ve čtení „Historie dopravy dříví v moravských Karpatech: Od horských bystřin po lesní železnice“
Historie vorařství a plavení dříví na jihovýchodní Moravě
Plavení dřeva po divokých řekách Valašska patřilo k nejdobrodružnějším, ale i nejnebezpečnějším řemeslům v moravských Karpatech. Zatímco na jiných moravských tocích převládala doprava surové kulatiny, po Bečvě se díky zručnosti místních plťařů běžně plavilo i hotové řezivo pro celou střední Moravu. Tento příběh o odvaze, nevyzpytatelné vodě a nezvratných proměnách krajiny ukazuje, jak těsně byl život zdejších obyvatel spjat s řekou a lesem. Pokračovat ve čtení „Historie vorařství a plavení dříví na jihovýchodní Moravě“
Ekologická řada a edafická kategorie
V lesnicko-typologickém klasifikačním systému (LTKS) jsou pro hodnocení trvalých půdních podmínek použity ekologické řady (ER), které tvoří širší rámec pro edafické kategorie (EK). Edafické kategorie vycházejí z konkrétní vlastnosti půdního prostředí a jsou dány převládajícím půdním typem [1]. Pokračovat ve čtení „Ekologická řada a edafická kategorie“
Lesní vegetační stupně (LVS)
Pod pojmem stupňovitost vegetace se rozumí jev změn druhové skladby přírodních fytocenóz včetně jejich edifikátorů se změnou makroklimatu ve vertikálním směru v určitém geografickém celku. Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle orografie terénu v tzv. geografických stupních (např. Skalický). Pokud se bere v úvahu souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu, jedná se o vegetační stupeň. Pokračovat ve čtení „Lesní vegetační stupně (LVS)“
Lesnicko-typologický klasifikační systém (LTKS)
Lesnická typologie vznikla a slouží jako podklad pro stanovení hospodářských opatření v lesích, provozních a produkčních cílů prostřednictvím lesních hospodářských plánů a osnov. Její význam ještě vzrostl v nových politickoekonomicko-enviromentálních poměrech (po roce 1989), kdy se stala rovněž podkladem pro hodnocení funkcí lesních ekosystémů, oceňování lesů nebo pro tvorbu plánů péče u zvláště chráněných území. Pokračovat ve čtení „Lesnicko-typologický klasifikační systém (LTKS)“
Lesnická typologie
Lesnická typologie, jako základní disciplína hospodářské úpravy lesů, se zabývá klasifikací trvalých ekologických podmínek. Rozděluje lesy na segmenty s podobnými růstovými podmínkami, vyhodnocuje tyto podmínky a vyvozuje závěry pro vhodné lesnické hospodaření. Lesnicko-typologické mapování je zakotveno v § 5 a 6 vyhlášky č. 298/2018 Sb., o zpracování lesních hospodářských plánů a o vymezení hospodářských souborů. Při lesnicko-typologickém mapování se provádí hodnocení trvalých znaků prostředí (světlo, teplo, vodní režim a půdní chemismus) a také rekonstrukce přirozeného složení rostlinného společenstva [1]. Pokračovat ve čtení „Lesnická typologie“
Biogeografické členění ČR
Biogeografické členění České republiky neboli biogeografická diferenciace ČR je rozčlenění území České republiky z hlediska biogeografie, tj. z hlediska prostorového rozmístění společenstev v závislosti na odpovídajících ekologických podmínkách. Biogeografické členění vymezuje prostory, jejichž posláním je zajistit vývoj ekologicky stabilních přírodních a přirozených společenstev. Mimo to je také významným podkladem pro udržení a obnovu biodiverzity (rozmanitosti flóry a fauny) [1]. Těmito prostorovými rámci biogeografického členění jsou biogeografické jednotky, uspořádané do účelné hierarchie. Pokračovat ve čtení „Biogeografické členění ČR“
Geomorfologické členění ČR
Smyslem geomorfologickým členěním povrchu Země je obvykle potřeba systematicky a hierarchicky utřídit geomorfologické celky (horstva, vrchoviny, nížiny) na základě jejich geomorfologické příbuznosti a blízkosti. Vodítkem při seskupování příbuzných celků je do značné míry společná geologická minulost (geneze a stáří), ale přihlíží se i ke geografickým faktorům, jako vzhled či tvar reliéfu [2]. Geomorfologické členění České republiky ke postaveno na tzv. regionálním členění území, což znamená, že jednotlivým vyčleněným geomorfologickým jednotkám jsou autory přiřazována vlastní jména vycházející z historických a z již vžitých pojmenování objektů zemského povrchu – hor, vrcholů, údolí (tzv. oronyma) [1]. Pokračovat ve čtení „Geomorfologické členění ČR“