Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-01-01-125 |
| plocha povodí [km2] | 194,1 |
| délka toku [km] | 36,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 2,36 |
Charakter toku
Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 680 m na sev.-záp. svazích hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jih.vých. od osady Pindula. Říčka téměř v celé svém toku teče sev. směrem. V pramenné oblasti Radhoště přibírá zprava přítoky Malý škaredý potok a Radhoštnici s levostranným přítokem Velkým škaredým potokem a níže Lánský potok. Ještě než Lubina vteče do Frenštátské brázdy, přibírá zleva Rokytnou a Myslíkovský potok.
Prvním větším sídlem, ležícím při toku Lubiny je město Frenštát pod Radhoštěm. Říčka protéká při západním okraji města a na jeho konci přijímá první významnější pravostranný přítok – Lomnou – pramenící na sev. úbočí hřbetu Pusteven.
Za Frenštátem Lubina míjí Lichnov a u Vlčovic přibírá pravostranný přítok Tichávku a u obce Mniší Lubinku. Dále protéká Lubinou (místní část Kopřivnice), kterou tvoří původně samostatné obce Větřkovice a Drnholec, sloučené pod jménem říčky v roce 1959. Před Příborem přibírá zprava Svěcený potok, na němž je vybudována vodní nádrž Větřkovice.
Pod Kopřivnicí přibírá Lubina zleva potok Kopřivničku a dále protéká městem Příbor. Pod Příborem pak při toku leží obce Skotnice, Mošnov (s ostravským mezinárodním letištěm) a Petřvald. Pod Petřvaldem do Lubiny zprava ústí poslední významnější přítok – Trnávka. V rovinaté krajině asi 1,5 km sev.-vých. od Košatky (místní část obce Stará Ves nad Ondřejnicí) se Lubina vlévá v nadmořské výšce 222 m zprava do Odry.
Lubina odvodňuje sev. část Radhošťské hornatiny a přilehlé části Frenštátské Brázdy, Štramberské vrchoviny a Příborské pahorkatiny. Správa vodního toku je dělená – převažující část toku od zaústění po soutok s Bystrým potokem (km 28,7) ve Frenštátě p. R. spravuje státní podnik Povodí Odry, nad soutokem je Lubina v péči Lesů České republiky. V Petřvaldě a Příboře jsou zřízeny hydrologické stanice. Říčka patří mezi vodohospodářsky významné toky. Pstruhové pásmo se nachází v horní části toku až po Petřvald.
Lubina má na své relativně krátké délce obdobný ráz, jako je mají toky sousedních povodí Jičínka a Ondřejnice. V dolní trati, připadající k nivě Odry, je Lubina tokem nížinného charakteru, ve střední části pak podhorského rázu a výše v povodí směrem k prameni je typickou bystřinou o velkém sklonu dna. Jako všechny pravostranné přítoky střední Odry odvádí i Lubina průtoky ze sev.-záp. návětrné strany Beskyd, které za povodní jsou charakteristické kratšími, ale velmi strmými povodňovými kulminacemi s vydatným chodem splavenin.
Regulace Lubiny
Nejstarší zahrazovací práce na Lubině z období již před 1. světovou válkou (r. 1906) byly prováděny v horních úsecích, v navazujících dvacátých letech minulého století práce pokračovaly i směrem níže po toku 1 . V době po r. 1928 byly provedeny úpravy v prostoru Příbora a ve výustní trati v Košatce nad Odrou, od r. 1935 na to navázaly úpravy přes obce Skotnici, Skorotín a Petřvald na Moravě.
Po druhé světové válce vyvstaly nové požadavky na regulace některých toků na Novojičínsku v souvislosti s modernizací tamější silniční infrastruktury. Známá z té doby na rozhraní padesátých a šedesátých let 20. století je návaznost úpravy dílčího úseku Lubiny u Mošnova na zřízení silničního spojení tehdy nově vybudovaného mošnovského letiště s Ostravou.
Povodně na návětrné straně Beskyd si v šedesátých letech na Lubině vyžádaly další úpravy, které předchozí regulace doplnily a propojily, zejména v úseku Mošnov – Skorotín. Někde to bylo prováděno i opakovaně. Nejdříve na kapacitu průtočného profilu, která uvažovala se snížením kulminačních průtoků retenčním účinkem nádrže u Vlčovic, s níž se tehdy velmi vážně uvažovalo, a dodatečně se zvýšením kapacity (většinou nasedlanými hrázkami podél toku), když se ukázalo, že výstavba této údolní nádrže není reálná. Až do r. 1975 tak byla Lubina postupně upravena (včetně ohrázování) po celé své délce mimo výustní úsek, který je zaplavován zpětným vzdutím povodňových průtoků z řeky Odry. Mimo tento úsek, dva krátké mezilehlé úseky v Drnholci a Vlčovicích (v celkové délce 0,6 km) a mimo pramennou oblast (km 34,6 – 36,3) je tedy dnes celý tok z převažující délky prakticky soustavně regulován. V upravených tratích jsou vybudovány více než 3 desítky spádových objektů, přitom zde existuje jen jeden funkční jez (v Klokočově km 15,2).
Úpravy koryta Lubiny skýtají vesměs okolní zástavbě povodňovou ochranu alespoň na 20-letou vodu, ochrana města Příbora je zabezpečena na vodu 50 až 100-letou. Záplavové území tak bylo výrazně po celé délce toku omezeno, jeho tzv. aktivní zóna, odpovídající vodě 20-leté, se soustřeďuje většinou jen na prostor v bezprostřední blízkosti toku, který tvoří převážně břehové a doprovodné porosty, v nezastavěných úsecích i louky a orná půda. Neblahou výjimku, co se týká povodňové ochrany, tvoří na Lubině pouze obec Košatka nad Odrou, která před povodněmi nemá dostatečnou a jí přiměřenou zabezpečenost. Situace je u ní komplikována vlivem široké inundace a úrovní zpětného vzdutí povodňových průtoků z Odry. Problematickým je i křížení inundačního území místní komunikací, spojující Košatku nad Odrou se Starou Vsí nad Ondřejnicí, a samotná dispozice mostního objektu přes vlastní koryto.
Na řece Lubině nebo přímo v její údolní nivě neexistují žádné větší akumulace vody ať již v podobě nádrží, nebo rybníků a podle starších podkladů vodní plochy tohoto druhu nikdy zde neexistovaly ani v minulosti. Niva není totiž příliš široká a existoval-li zájem na rybničním hospodářství v tomto subregionu, byl vždy vázán na příhodnější morfologické poměry v blízkém Poodří, kde rybničních soustav bylo zřízeno hned několik a velmi rozsáhlých.
Vodohospodářská bilance a kvalita vody
Z hlediska vodohospodářské bilance lze na Lubině k profilu jejího ústí zaznamenat mírný přírůstek vzniklý v důsledku převodu vody ze sousedních povodí prostřednictvím vodárenského systému Ostravského oblastního vodovodu. Z větších průmyslových uživatelů vody registruje evidence správce toku jako významného odběratele jen Tatru Kopřivnice, která odebírá vodu z jednoúčelové menší přehrady Větřkovice na Svěceném potoce, do níž lze za průtokově příznivé situace vody z vodnější Lubiny čerpat. Jako významná vypouštění, ovlivňující kvalitu vody v řece, jsou registrovány výpusti čistíren odpadních vod (ČOV) ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Příboře, (ČOV města Kopřivnice je zaústěna do Lubiny prostřednictvím jejího přítoku Kopřivničky), a dole na toku pak vyústění kanalizací z Mošnova (včetně letiště), a z Petřvaldu.
Významné přítoky
Lubinka
Lubinka je pravostranný přítok Lubiny. Pramení sev. od obce Tichá na sev. úbočí kóty Na vrchu (467 m). Ústí u Mniší zprava do Lubiny.
Kopřivnička
| č. hydrologického pořadí | 2-01-01-138 |
| plocha povodí [km2] | 13,5 |
| délka toku [km] | 6,9 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,11 |
Potok pramení v nadmořské výšce 472 m u Janíkova sedla pod vrcholem Červený kámen (690 m) asi 2 km jih.-vých. od města Kopřivnice. Pokračuje sev.-záp. směrem hlubokým údolím s kamennými hrázemi a přepady pod hradem Šostýn. Zde se na kamenech v potoce ukládá travertin. Dále po proudu teče sev. směrem přes město Kopřivnici směrem k Příboru, před kterým se vlévá zleva do řeky Lubiny (287 m).
Kopřivnička patří mezi vodohospodářsky významné toky. Pstruhové pásmo se nachází po celém toku.
Trnávka
| č. hydrologického pořadí | 2-01-01-142 |
| plocha povodí [km2] | 26,8 |
| délka toku [km] | 8,2 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,14 |
Trnávka pramení ve výšce 320 m jižně od obce Kateřinice. Protéká sev. směrem přes obce Kateřinice a Trnávku, kde je na říčce vybudován zámecký rybník. Dále pokračuje stále sev. směrem k Petřvaldu, před nímž se zprava do Trnávky vlévá potok Rakovec, pramenící pod Sovincem (353 m).
Trnávka ústí v nadmořské výšce 235 m pod Petřvaldem zprava do říčky Lubiny. Po celé délce svého toku je označována za mimopstruhovou vodu.
Vodohospodářské objekty
Vodní nádrž Větřkovice
Vodní nádrž byla postavena na toku Svěceného potoka a je využívaná k rekreačním účelům. Vodní plocha přehradní nádrže zaujímá plochu 20 hektarů a v nejhlubším místě je hloubka vody 13,5 metrů. Délka hráze v koruně je 460 m, výška hráze je 15 m. Nádrž byla postavena v roce 1973–1975 pro účely zajištění výrobního závodu Tatra Kopřivnice provozní vodou.