Jičínka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-069
plocha povodí [km2] 113,9
délka toku [km] 25,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,21
Mapa: tok Jičínky (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/jicinka.html).
Mapa: tok Jičínky (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/jicinka.html).

Charakter toku

Hlavní pramen Jičínky se nachází ve výšce 630 m na sev.-vých. svahu Kamenárky (862 m) v masívu Veřovických vrchů. Další pramen, který je značen na turistických mapách, se nalézá pod Velkým Javorníkem (917 m) v nadmořské výšce 690 metrů.

Protipovodňová opatření na horním toku Jičínky u Veřovic.
Protipovodňová opatření na horním toku Jičínky u Veřovic.

V horní části toku Jičínka teče sev. směrem k Veřovicím. Na středním toku protéká sev.-záp. směrem přes Veřovice a Mořkov, kde zleva přibírá Králův potok. Přes Životice a Žilinu  protéká převážně sev. směrem k Novému Jičínu, kde zleva přibírá Zrzávku, pramenící jižně od Hodslavic. V Novém Jičíně se připojuje zprava potok Rakovec a zleva potok Grasmanka.

Na dolním toku směřuje tok Jičínky převážně sev. směrem přes Šenov a Kunín, za nímž v nadmořské výšce 243 m ústí zprava do řeky Odry

Jičínka odvodňuje sev. části Veřovických vrchů a přilehlé části Podbeskydské pahorkatiny. Spodní úsek pod zaústěním levostranného přítoku Zrzávky spravuje státní podnik Povodí Odry, nad tímto zaústěním je Jičínka (jakož i celá Zrzávka) v péči Lesů České republiky. Jedná se vodohospodářsky významný tok, pstruhové pásmo je vymezeno v horní části toku až po Nový Jičín. Na říčce byla roku 1958 v Šenově zřízena hydrologická stanice vybavená limnigrafem.

Povodně na Jičínce

Jičínka je na své poměrně krátké délce v dolní trati, připadající svojí povahou již k nivě Odry, je tokem spíše nížinného charakteru, ve střední pak podhorského rázu a výše směrem k prameni typickou bystřinou o velkém sklonu. Všechny pravostranné přítoky střední Odry odvádí průtoky ze sev.-záp. návětrné strany Beskyd, které jsou za povodní charakteristické kratšími, ale velmi strmými povodňovými kulminacemi. Uvedený rys povodní, vznikajících většinou z přívalových srážek, se na Jičínce v její horní části v posledních padesáti letech projevil velmi výrazně dvakrát. V roce 1958, kdy mimo vlastní Jičínku bylo extrémně postiženo i sousední povodí Zrzávky, a naposled v červnu r. 2009, když centrum srážek postihlo celý vějíř povodí nad jejich soutokem.

Významnými na středním a dolním toku byly povodně i ze začátku šedesátých let minulého století. Důsledky povodňových epizod nalezly odezvu v opatřeních, k nimž se pro zvýšení ochrany okolního území posléze pak přikročilo. Jako důsledek z prvně jmenovaných byla výstavba nádrže Kacabaja v Hodslavicích v povodí Zrzávky, tehdy v rámci akce tzv. „malých nádrží“. Nádrž je však vybudována vysoko v povodí, a její efekt pro tlumení povodní směrem níže je spíše jen okrajový. Nádrž slouží dnes více k rekreačním, než ochranným účelům.

Regulace Jičínky

Povodně ze začátku šedesátých let vedly k regulačním pracím na středním toku v úseku Kunín – Šenov u Nového Jičína. Úsek výše přes centrum Nového Jičína (nad km 7,7) byl poměrně dostatečně zahlouben a kapacitní již z předchozích úprav z třicátých let minulého století a potřeba zvýšit povodňovou zabezpečenost se tak jevila aktuální v trati ležící pod Novým Jičínem. Od roku 1966 do začátku sedmdesátých let byla tak provedena poměrně rozsáhlá úprava přes Kunín (úsek km 1,3 – 6,1), na ní pak o 10 let později navázala úprava přes Šenov u Nového Jičína. (km 6,1 – 7,7).

K rozsáhlým regulačním zásahům došlo během vývoje rovněž i v úseku spravovaném LČR. Bylo to většinou formou klasických bystřinářských úprav, takže Jičínka celkově je tokem s jedním z nejvyšších podílů upravenosti, a to téměř z 90 %. Odpovídá to charakteru území, jímž protéká z jednoho intravilánu do druhého. V přirozeném a nedotčeném stavu se mimo zcela pramennou oblast nachází pouze výustní trať (pod km 1,3), která spadá do vzdutí a inundačního území Odry a současně do Chráněné krajinné oblasti Poodří.

Vodohospodářská bilance a kvalita vody

Vodohospodářská bilance na Jičínce zaznamenává celkově přírůstek průtoku proti jejímu přirozenému režimu. Je to způsobeno tím, že v jejím povodí významnější odběry vody z toků neexistují, celkově však do Jičínky jakožto širšího recipientu území ústí veškeré vody převáděné Ostravským oblastním vodovodem k zásobení Nového Jičína a jeho okolí. Ty po využití obyvatelstvem se v podobě odpadních vod vrací kvantitativně do toku Jičínky, což představuje určitý přírůstek v její vodnosti proti přirozenému stavu, na druhé straně i v mírném zhoršení kvality vody v Jičínce přes bezporuchový provoz existujících čistíren odpadních vod ze zástavby obcí N.Jičína, Šenova, Kunína i Veřovic.

Významné přítoky

Zrzávka
č. hydrologického pořadí 2-01-01-070
plocha povodí [km2] 32,8
délka toku [km] 9,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,36

Zrzávka pramení ve výšce 625 m na sev. svahu Trojačky ve  Veřovických vrcších.  V horní pramenné části se nachází PP Prameny Zrzávky. Protéká přes Hodslavice a Bludovice sev. směrem k Novému Jičínu, kde se v nadmořské výšce 280 m levostranně vlévá do Jičínky. 

Po celé délce svého toku je označována za pstruhovou vodu. Na Hodslavicemi je vybudována vodní nádrž Kacabaja.

Vodohospodářské objekty

Prameny Zrzávky

Na horním toku v pramenné oblasti Zrzávky se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky. Důvodem ochrany jsou KyselkaSmradlavka – dva samostatné vývěry vody se silným obsahem síranu železitého a sirovodíku (celkově ochraňuje přírodní památka pramenů pět, ale jen tyto dva jsou dostatečně vydatné). Prameny jsou pokládány za léčivé. Kyselka obsahuje v 1 l vody 96 mg Ca2+ a 19,5 mg Mg2+, což jsou údaje plně srovnatelné se známou Mattonkou (Ca2+ 84,5, Mg2+ 25).

Hlavní zajímavostí této památky je však výrazný rozdíl ve složení Kyselky a Smradlavky – ačkoli jsou pouhých 5 metrů od sebe, vyvěrají z různých podloží a zejména v obsahu iontů sirných solí jsou velmi rozdílné, což lze snadno poznat čichem a odráží se to i v jejich názvech. 

Kacabaja

Kacabaja je vodní nádrž nacházející se na říčce Zrzávce poblíž obce Hodslavice. Do nádrže přitéká několik zdejších potoků, které pramení na severním úbočí vrchu Oprchlice (639 m), a dále ji zásobuje řeka Zrzávka. Nádrž byla zbudována na ochranu před záplavami, které by mohly obec Hodslavice postihnout. Hráz vodní nádrže je dlouhá 175 metrů a dosahuje výšky 7 metrů. V koruně je hráz široká 3,5 metru. Objem nádrže dosahuje hodnoty 46 660 metrů kubických.

V nádrži je povolené koupání, avšak je pouze na vlastní nebezpečí. Využít ji lze i k rybaření. V létě se zde také koná soutěž „O valašského ftáka“, jíž se účastní konstruktéři roztodivných létajících strojů na lidský pohon. Startuje se z dlouhé rampy a letci přistávají na vodní hladině.

Dle pověsti bývala oblast Kacabaji v minulosti útočištěm zlodějů a lapků (například Šimáka, Bartosche či Jury Bartůška, který byl v roce 1719 popraven v Novém Jičíně).

Přečtěte si také

  • Luha (Odra)20.10.2017 Luha (Odra) Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-01-01-051 plocha povodí […]
  • Olešná (řeka)16.8.2018 Olešná (řeka) Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-01-058 plocha povodí […]
  • Ondřejnice26.7.2018 Ondřejnice Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-01-01-147 plocha povodí […]
  • Lučina20.8.2018 Lučina Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-01-062 plocha povodí […]

Související obrázky:

Napsat komentář