Výsledky vyhledávání: Vsetínské vrchy – přírodní poměry

Publikováno

Hostýnsko–vsetínská hornatina

Poloha a vymezení Geomorfologický celek Hostýnsko–vsetínská hornatina je plochá hornatina o rozloze 629 km2, výškové členitosti 200—400 m a středním sklonu 10°09´. Oblast na délku dosahuje téměř 60 km a na šířku téměř 20 km.  Hostýnsko–vsetínská hornatina se nachází v jih.–záp. části geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Hostýnsko–vsetínská hornatina je z již. strany vymezena Javorníky a Vizovickou vrchovinou, ze sev. strany ji obklopují Kelčská pahorkatina, Rožnovská brázda a Moravskoslezské Beskydy. Geomorfologie …

Pokračovat ve čtení “Hostýnsko–vsetínská hornatina”

Publikováno

Hostýnské vrchy

Poloha a vymezení Hostýnské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 291 km2, střední výšce 506 m a středním sklonu 9°24´. Ze sev. strany jsou vymezeny poměrně prudce spadajícími svahy do Kelčské pahorkatiny, z vých. strany jsou odděleny údolím řeky Vsetínské Bečvy od Vsetínských vrchů, na J přechází postupným snižováním úrovně reliéfu do Vizovické vrchoviny a na JZ krátce hraničí s Holešovskou plošinou. Hostýnské vrchy leží v záp. …

Pokračovat ve čtení “Hostýnské vrchy”

Publikováno

Vsetínské vrchy

Geomorfologický podcelek Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km2, střední výšce 593 m a středním sklonu 10°48´. V okrajových částech na J, JZ, Z a SZ podcelku mají charakter členité vrchoviny. Na Z jsou odděleny hlubokým údolím Vsetínské Bečvy od Hostýnských vrchů a na J od Javorníků. Ze sev. strany jsou vymezeny Rožnovskou brázdou a na SV přechází do Moravskoslezských Beskyd. Vsetínské vrchy leží ve vých. části Hostýnsko vsetínské …

Pokračovat ve čtení “Vsetínské vrchy”

Publikováno

Magurská skupina příkrovů

Magurská skupina příkrovů je dominantní stratigrafickou jednotkou Vnějších Západních Karpat. Z hlediska svého postavení tvoří vnitřní strukturu karpatského flyšového pásma. Vyznačuje se flyšovou sedimentací s rytmickým střídáním psamitů a pelitů. Flyšové sedimenty se vyznačují mocným vývojem pískovců. 

Publikováno

Račanská jednotka

Račanská jednotka je plošně nejrozsáhlejší a zároveň nejvíce okrajovou jednotkou magurské skupiny příkrovů na území moravských Karpat.

Publikováno

Geomorfologické tvary

Geomorfologické tvary a vůbec tvary terénu jsou podmíněny mnoha faktory. Makrostruktury vznikly pod vlivem deskové tektoniky, úložných poměrů hornin a zvětrávacích procesů. Mezo- a mikrostruktury jsou podmíněny spíše erozními a gravitačními pochody. Samostatnou kapitolou jsou antropogenní tvary, které se projevují v celém spektru geomorfologických struktur.

Publikováno

Halenkovická vrchovina

Geomorfologický podcelek Halenkovická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 119 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°34´. Ze SZ je vymezena Zdouneckou brázdou, ze SV Hornomoravským úvalem a z JV Dolnomoravským úvalem. Z J až JZ je vymezena převyšující Stupavskou vrchovinou. Halenkovická vrchovina leží v sv. části Chřibů. 

Publikováno

Fryštácká brázda

Geomorfologický podcelek Fryštácká brázda je asymetrický tektonický příkop SZ—JV směru, ležící v s. části Vizovické vrchoviny. Oblast má rozlohu 59 km2, střední výšku 299 m a střední sklon 9°46´. Fryštácká brázda je jv. prodloužením Holešovské plošiny, která je součástí Hornomoravského úvalu. V okrajích je vymezena výraznými svahy Hostýnských vrchů a Zlínské vrchoviny, které jsou vázány na tektonické zlomy. Fryštácká brázda je geomorfologický podcelek v rámci geomorfologického celku …

Pokračovat ve čtení “Fryštácká brázda”

Publikováno

Zlínská vrchovina

Geomorfologický podcelek Zlínská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 437 km2, střední výšce 354 m a středním sklonu 6°11´. Na S je vymezena sníženinou Fryštácké brázdy a hornatým reliéfem Hostýnských vrchů, na V ji od Javorníků odděluje údolí říčky Senice. Jižní hranici tvoří výrazný hřbet Komonecké hornatiny, která na JZ přechází do Hlucké pahorkatiny. Západní hranici tvoří sníženiny Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu. Zlínská vrchovina  leží v sev.–záp. části Vizovické …

Pokračovat ve čtení “Zlínská vrchovina”

Publikováno

Komonecká hornatina

Geomorfologický podcelek Komonecká hornatina je plochá hornatina o rozloze 75 km2, střední výšce 527 m a středním sklonu 10°17´. Výrazný hornatinný pás Komonecké hornatiny je ze sev. strany vymezen nižší Zlínskou vrchovinou, z již. strany Luhačovickou vrchovinou. Na V je Komonecká hornatina prolomením říčky Senice oddělena od hlavního hřbetu Javorníků. Na Z  postupně spadá do nižší Hlucké pahorkatiny. Komonecká hornatina leží v sev.–vých. části Vizovické …

Pokračovat ve čtení “Komonecká hornatina”

Používáme WordPress (v češtině).