Rusava

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-12-02-122
plocha povodí [km2] 147,5
délka toku [km] 29,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,80

Charakter toku

Rusava pramení v Hostýnských vrších na již. svahu Bukoviny (658 m) v nadmořské výšce 605 m. Od pramene teče jih.-záp. směrem do obce Rusava, kde se stéká s levostranným přítokem Ráztokou. Tok říčky se zde obrací k SZ a dále protéká úzkou soutěskou v čele Hostýnských vrchů směrem k Brusnému. Zde tok vstupuje do Jankovické brázdy a obrací se opět k JZ. V Jankovicích se připojuje levostranný přítok Zhrta pramenící na vých. úbočí Lysiny (598 m).

Před Holešovem, kde říčka vstupuje do Holešovské plošiny, se připojuje levostranný přítok Žopka pramenící na jih.-záp. úbočí Lysiny (598 m). Řeka se obrací téměř k Z a protéká Holešovskou plošinou směrem k Hulínu. U Pravčic se připojuje zprava Rymický potokRoštěnka. V těchto místech je Holešovská plošina protkána množstvím náhonů a umělých vodních příkopů. Za Hulínem se obrací uměle vedené koryto Rusavy směrem k J. Říčka protéká kolem Záhlinických rybníků. Ještě před tím, než ústí do řeky Moravy, se z pravé strany připojuje Stonač. Rusava ústí jako levostranný přítok do řeky Moravy u Záhlinic v nadmořské výšce 184 m.

Rusava odvodňuje sev.-záp. část Hostýnských vrchů a Holešovskou plošinu. Řeka je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky. Po Pravčice je vymezena jako pstruhová voda, níže jako mimopstruhová.

Vodohospodářské objekty

Na říčce Rusavě je malé množství vodohospodářských objektů. V Rusavě je na přítoku Ráztoce zřízena stejnojmenná malá vodní nádrž za účelem rekreace a koupání. Menší rybochovné rybníčky jsou zřízeny v Rusavě, Brusném v Dobroticích a v Holešově. Na Mlýnském náhoně v Holešově je vybudován unikátní systém vodních kanálů, který symbolizuje Neptunův trojzubec. Délka sítě vodních kanálů v Holšovském parku dosahuje 980 m a plocha 16500 m2.

Návrh vodního systému se připisuje Frant. Ant. Rottalovi, který je nechal vybudovat v 17. století podle francouzského slohu André Le Nôtrem. V době své největší slávy byly v parku mimo síť kanálů ve tvaru žezla bájného vládce moří Neptuna také vodopády, bazény s kamennými figurami, mnoho sousoší od předních mistrů, kamenné vázy podél hlavních osních cest, nespočet zahradních altánů a altánků a patřila prý k nejkrásnějším na Moravě.
Vodní kanál v Holešovské zahradě.
Vodní kanál v Holešovské zahradě.

Další menší rybníčky jsou zřízeny v Kolonce na konci Holešova. Mezi největší vodohospodářské objekty v povodí Rusavy proto patří Záhlinické rybníky.

Záhlinické rybníky

Záhlinické rybníky tvoří soustava umělých vodních ploch o výměře 220 ha, ležící mezi říčkami Rusavou a Mojenou u Záhlinic. Rybniční soustavu dohromady tvoří Pláňavský, Doubravický a Nový rybník (známý také jako Svárovský). Všechny velké rybníky jsou protkány a rozčleněny na více vodních ploch rozsáhlou sítí hrází. Na jejích březích ve větru šumí velké plochy rákosí, hráze jsou osázeny alejemi stromů, ve vodě se šplouchají tisíce ryb a na vodních hladinách můžeme spatřit nebývalé množství vodních ptáků.

Stálými obyvateli Záhlinických rybníků je více jak 100 druhů zástupců z ptačí říše. Při velkých migračních tazích ptactvo využívá rybníky jako hnízdiště ke krátkodobé zastávce a odpočinku. V tuto dobu počet druhů ptačí populace vzroste až na číslo 270! Ze stálých obyvatel rybníků můžeme spatřit kormorána velkého, volavku popelavou a bílou nebo lžičáka pestrého.

Rybníky, původně vybudované ve 14. století, posléze rozšířil v letech 1547-1573 Jan Skála z Doubravky, který se později stal olomouckým biskupem a nechal si upravit své jméno na lépe znějící Jan Dubravius. Po něm nese název bývalá samota Doubravice, která leží uprostřed rybníků. V daleko pozdější době zde byla vybudována drůbežárna, dnes slouží rybářskému svazu a je tu i malá daňčí obora.

Záhlinické rybníky jsou prohlášeny za přírodní park.

Mojena

Mojena u Otrokovic vtéká do slepého ramena řeky Moravy. Na spodním tok jsou výrazné poškození bobrem evropským (Castor castor).

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-12-02-146
plocha povodí [km2] 66,6
délka toku [km] 25,6
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,23

Charakter toku

Mojena pramení v Hostýnských vrších na jih.-záp svahu Javorčí (630 m) v nadmořské výšce 490 m. Od pramene teče jih.-záp. směrem do obce Přílepy u Holešova, kde vtéká do Holešovské plošiny. Tok říčky dále pokračuje záp. směrem přes Martinice, kde se zprava připojuje Přílepský potok, k Zahnašovicím, Ludslavicím a Chrášťanům. U Ludslavic se zleva vlévá potok Ludslávka.

U Chrášťan říčka vstupuje do Hornomoravského úvalu, obrací svůj tok k JZ a dále pokračuje kolem Záhlinic, kde přitéká zleva Kurovský potok, směrem k Tlumačovu a Otrokovicím. Zde se vlévá v nadmořské výšce 192 m jako levostranný přítok do řeky Moravy.

Mojena odvodňuje záp. část Hostýnských vrchů a Holešovskou plošinu. Od Přílep až po soutok je zregulovaná a na spodním toku má rovněž značně přeložené koryto.

Mojena u Otrokovic vtéká do slepého ramena řeky Moravy. Na spodním tok jsou výrazné poškození bobrem evropským (Castor castor).
Mojena u Otrokovic vtéká do slepého ramena řeky Moravy. Na spodním tok jsou výrazné poškození bobrem evropským (Castor castor).

Vodohospodářské objekty

Na říčce Mojeně není příliš velké množství vodohospodářských objektů. V Přílepech je zřízena malá vodní nádrž za účelem rekreace a koupání. Na spodním toku mezi Záhlinicemi a Tlumačovem říčka napomáhá k sycení soustavy Záhlinických rybníků. Při soutoku Mojeny s Moravou v lokalitě Tlumačovský les u Otrokovic je vybudován suchý poldr se zpětným vzdutím.