Během osídlování krajiny v blízkosti toku Moravy si lidé začali okolní přírodu přizpůsobovat pro své účely. Kolem břehů řeky Moravy vyrostla lidská sídla, která změnila ráz okolní krajiny. Kácení a mýcení zalesněných ploch v okolí řek přispělo sice ke vzniku rozsáhlých úrodných polí, ale zároveň se tím vytvořilo prostředí, které bylo snadno postižitelné záplavami a erozí. Pro ochranu před povodněmi byly budovány jezy a hráze, jež nebyly schopny uchránit přilehlé louky a pole před povodněmi. V roce 1875 postihly území Moravy rozsáhlé záplavy, které spáchaly veliké škody na majetku lidí a na jejich úrodě. To vyvolalo iniciativu obcí, měst, spolků a panství k regulaci řeky Moravy a jejích přítoků. Pokračovat ve čtení “Regulace řeky Moravy”
Salaška (Salašský potok)
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-080 |
| plocha povodí [km2] | 49,6 |
| délka toku [km] | 17,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,18 |
Charakter toku
Salaška pramení na jih.-vých. úbočí Vlčáku (569 m) ve Chřibech v nadmořské výšce 500 m. Od pramene teče jih.-vých. směrem k obci Salaš, po své cestě přibírá levostranný přítok, který pramenní v jižním úbočí Brda (587 m) a pravostranný přítok ze Studeného žlebu. V obci Salaš se z levé strany připojuje Bunčovský potok, který pramení pod Bunčovským sedlem v nadmořské výšce 465 m. Pod Salaší protéká Salaška malebným údolím směrem k Velehradu, obtéká z J cisterciácký velehradský klášter a u Modré přibírá levostranný přítok Modranský potok, pramenící v dlouhém údolí pod hřbetem Králova stolu. Pokračovat ve čtení “Salaška (Salašský potok)”