Tato skupina půd je typická pro oblasti mírného klimatu s dostatkem srážek pro růst listnatých či smíšených lesů. Navazuje tedy volně na oblast rozšíření černozemí a černic dále ve směru k oceánickému klimatu. Vznikají rovněž na sypkých substrátech, ale již bezkarbonátových, nebo alespoň odvápněných ve svrchních částech profilu. Pokračovat ve čtení “Luvisoly (Šedozem, Hnědozem, Luvizem)”
Kambisoly (Kambizem, Pelozem)
Kambisoly jsou nejrozšířenější skupinou půd u nás. Vyskytují se zhruba na 50 % území České republiky. Chemicky se jedná o velice variabilní skupinu, značně ovlivněnou chemismem substrátu, na němž se vytváří (žuly, pískovce, bazalty, břidlice) a který výrazně ovlivňuje i fyzikální vlastnosti těchto půd. Pokračovat ve čtení “Kambisoly (Kambizem, Pelozem)”
Podzosoly (Kryptopodzol, Podzol)
Podzosoly jsou půdy vznikající na zpevněných i nezpevněných kyselých substrátech procesem podzolizace. Podmínkou procesu podzolizace je dostatečně promyvný režim umožňující vyplavování bází a tím okyselení půdního prostředí, což je nutné pro zrychlení zvětrávání alumosilikátů. Pokračovat ve čtení “Podzosoly (Kryptopodzol, Podzol)”
Stagnosoly (Pseudoglej, Stagnoglej)
Jedná se o skupinu semihydromorfních půd, tedy půd periodicky ovlivňovaných vodou, v důsledku povrchového převlhčení. Tento proces se nazývá oglejení. Svrchní horizonty jsou převlhčeny nejvíce, převládá v nich anaerobní, tedy redukční prostředí. S hloubkou intenzita převlhčení klesá a začíná převažovat aerobní (oxidační prostředí). Pokračovat ve čtení “Stagnosoly (Pseudoglej, Stagnoglej)”
Glejsoly (Glej)
I tato referenční třída je ovlivněna vodou a je tedy hydromorfní. V tomto případě je ale příčinou hydromorfních znaků voda podzemní, nikoli povrchová. Do této referenční třídy patří pouze jeden půdní typ zvaný glej. Pokračovat ve čtení “Glejsoly (Glej)”
Andosoly (Andozem)
Andosoly a jejich jediný půdní typ andozem jsou charakteristické vznikem na více či méně zpevněných sopečných popelech. Pokračovat ve čtení “Andosoly (Andozem)”
Organosoly (Organozem)
Organosoly a jejich jediný zástupce organozem jsou půdy charakterizované mocností organického rašelinného horizontu, která přesahuje 50 cm. Pokud tento zrašelinělý horizont označovaný písmenem T dosedá přímo na pevnou skálu, může být jeho mocnost menší. Pokračovat ve čtení “Organosoly (Organozem)”
Salisoly (Solončak)
Do této skupiny půd patří půdní typ solončak. Jedná se o půdy s vysokým obsahem rozpustných solí definujícím takzvaný salický horizont S. Pokračovat ve čtení “Salisoly (Solončak)”
Natrisoly (Slanec)
Natrisoly a jediný půdní typ do této skupiny patřící slanec jsou půdy rovněž ovlivněné přítomností rozpustných solí a to konkrétně solí sodných. Jejich zvýšená koncentrace vede k procesu soloncování. Tento proces se podobá procesu ilimerizace. Pokračovat ve čtení “Natrisoly (Slanec)”
Antroposoly (Kultizem, Antrozem)
Jsou půdy výrazně ovlivněné lidskou činností. Půdní typ kultizem je definován, jako rostlá půda výrazně modifikovaná kultivačními a melioračními opatřeními a to do hloubek větších než při běžných agrotechnických postupech. Pokračovat ve čtení “Antroposoly (Kultizem, Antrozem)”