Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy

Vymezení fytochorionu Moravskoslezské Beskydy. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 99a. Radhošťské Beskydy, modře podokres 99b. Slezské Beskydy.
Vymezení fytochorionu Moravskoslezské Beskydy. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 99a. Radhošťské Beskydy, modře podokres 99b. Slezské Beskydy.

Fytochorion leží v submontánnímsupramontánním vegetačním stupni. Jedná se o jediný fytochorion karpatského oreofytika na území České republiky. Je budován křídovým souvrstvím godulského vývoje s příkrovovou stavbou (převážně pískovci). Fytochorion leží v chladné klimatické oblasti, převážná část území leží v CH7, část v CH6, jen vyšší hřbety v nejchladnější CH4. Lesnatého území se pastevecká kolonizace v 16. století dotkla jen zřídka. I dnes je jádro fytochorionu jen řídce osídleno a na samotách se udržuje pastevecký horský typ hospodaření. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy”

Související obrázky:

Fytochorion 82 – Javorníky

Vymezení fytochorionu Javorníky.
Vymezení fytochorionu Javorníky.

Fytochorion leží v submontánnímmontánním vegetačním stupni a představuje jednotku, charakterizovanou karpatským horským bukovým lesem a jeho náhradními společenstvy. Geologicky jej buduje paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část území v chladné oblasti CH7 a vyšší hřbety v CH6. Území bylo ve středověku osídleno valaškou kolonizací (pasekářské hospodaření), která způsobila částečné odlesnění. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 82 – Javorníky”

Související obrázky:

Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly

Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjsko-svratecký úval, modře podokres 18b. Jihomoravský úval.
Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjskosvratecký úval, modře podokres 18b. Dolnomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním, z menší části i v kolinním vegetačním stupni. Ve flóře i vegetaci se projevuje souvislost s nivami Panonie specifickým územím jsou obě oblasti písků. Podkladem jsou převážně neogenní písky a štěrkopísky, které jsou jsou však místy překryty sedimenty hlín. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly”

Související obrázky:

Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina

 
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.

Fytochorion leží v kolinním vegetačním stupni a najdeme v něm velmi typickou flóru a vegetaci panonského termofytika. V centru fytochorionu vystupuje flyš ždánické jednotky, z něhož vystupují kry jurských vápenců Pavlovských vrchů. Jinde ve fytochorionu dominují nezpevněné sedimenty neogénu. Klimaticky fytochorion náleží do oblasti T4. Osídlení fytochorionu je souvislé od sklonku glaciálu a jeho některé části jsou zcela odlesněné. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina”

Související obrázky:

Fytochorion 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Znojemsko-brněnská pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Znojemsko-brněnská pahorkatina.

Jedná se o typické termofytikum na okraji Panonie, zčásti je však ovlivněno sousedstvím hercynského mezofytika. Leží vesměs v kolinním vegetačním stupni. Podklad tvoří neogenní sedimenty, zčásti kryté sprašemi. Starší pevné skalní podloží vystupuje v západní části území a je tvořeno granodiority, granulity a příbuznými horninami, v údolí Jihlavy i serpentinity. V Boskovické brázdě vystupují sedimenty permokarbonu. Podstatná část území se nachází v klimatické oblasti T4T2. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina”

Související obrázky:

Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického

Termofytikum (Thermophyticum)

Je to oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny (převážně submeridionálního vegetačního pásma) v rámci temperátního pásma, zaujímající území převážné části planárního a kolinního stupně (Zlatníkův vegetační stupeň 1. a převážná část 2. stupně). Sem patří starosídelní oblast, kde došlo od neolitu k trvalému odlesnění, a tak ke konzervaci stepních půd a nelesní vegetace a flóry. Toto území se téměř kryje s rozšířením vápnitých spraší. Pokračovat ve čtení “Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického”

Související obrázky: