Neogén je geologická perioda mladších třetihor (23–2,59 Ma před současností). V Evropě se vydělují 4 oblasti mořského neogénu: boreální na severu, západní (atlantická), Paratethys (Paratethyda), sahající v souvislém pásmu od středomořské oblasti po Ural, jejímiž relikty jsou Černé a Kaspické moře a oblast jihoevropská (součást oceánu Tethys).
V neogénu vrcholí též tektonická aktivita, která dala postupně vzniknout pásemným pohořím od Pyrenejí přes Alpy, Karpaty, Kavkaz do Himalájí. Jednotlivé fáze probíhaly na hranici oligocén–miocén (sávská fáze), ve středním miocénu (štýrská fáze), v mladším miocénu (atická fáze) a v pliocénu (rodanská fáze).
Neogén se stratigraficky člení na dílčí geologické stupně (dle mezinárodního členění):
- pliocén (cca 5,33–2,59 Ma před současností),
- piacenz (cca 3,6–2,59 Ma před současností),
- zancl (cca 5,33–3,6 Ma před současností),
- miocén (cca 23–5,33 Ma před současností),
- messin (cca 7,25–5,33 Ma před současností),
- torton (cca 11,62–7,25 Ma před současností),
- serravall (cca 13,82–11,62 Ma před současností),
- langh (cca 15,97–13,82 Ma před současností),
- burdigal (cca 20,44–15,97 Ma před současností),
- aquitan (cca 23–20,44 Ma před současností).