Dráhy na Břeclavsku

Dráha Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou

Železniční trať Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou (– Znojmo) je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať v Jihomoravském kraji podél hranice s Rakouskem. Dráha vznikla jako odbočka z hlavní trati c.k. privilegované Rakouské společnosti Státní dráhy (StEG) Vídeň – Hrušovany n. J. – Střelice (Brno). Jedná se o celostátní dráhu. V současné době nese označení jako trať 246 [1].

Trať Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou byla projektem společnosti KFNB (Kaiser Ferdinands Nordbahn, Severozápadní dráha Ferdinandova), k oslabení pozic konkurenční společnosti StEG (k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft), která provozovala hlavní trať mezi Vídní a Brnem přes Hrušovany n/Jevišovkou a také opačnou větev z Hrušovan do Znojma [2]. Myšlenku nové dráhy převzali místní podnikatelé. Do započaté výstavby se v roce 1871 opět zapojila společnost KFNB. Tak vznikla nová akciová společnost c. k. privilegovaná Břeclavsko-mikulovsko-hrušovanská dráha (k. k. privilegierte Lundenburg-Nikolsburg-Grusbacher Eisenbahn, LNGE). Stavební povolení pro tuto jednokolejnou trať o délce 31 km bylo vydáno v 17. listopadu 1871 a již o rok později, dne 30. prosince 1872, byl zahájen pravidelný provoz. Provoz zajišťovala společnost KFNB.

Zvláštností bylo, že v oblasti Valtic dráha přecházela dvakrát přes zemskou hranici mezi Dolním Rakouskem (Niederösterreich) a Moravou. Toto území Valticka bylo připojeno k Československu až v roce 1919 po vojenských operacích tzv. „selské jízdy“ [4].

Na trati Břeclav – Hrušovany n. Jevišovkou se nacházejí odbočná stanice Boří Les (pro trať Boří Les – Lednice, vlečka do podniku MUNA), mezilehlé stanice Valtice, Mikulov, Božice a Hodonice a zastávky Valtice město, Sedlec u Mikulova, Březí, Dobré Pole, Jevišovka a Dyje a přípojná stanice Hrušovany nad Jevišovkou (pro trať Hrušovany – Znojmo). Trať je vedena v dlouhých přímých úsecích, oblouky zde mají vysoké poloměry. Traťová rychlost je 80 km/hod, pro chybějící zabezpečovací zařízení a kvůli přejezdům je rychlost snižována na 50 až 40 km/hod [2].

Při vzniku Československa byla trať zároveň argumentem pro připojení Valticka, které již bylo na území Dolních Rakous. V dobách, kde hranici rozdělovala železná opona trať vymezovala hraniční pásmo v úseku Boří les – Hrušovany nad Jevišovkou jako tzv. území signálky s ostnatými dráty.

V roce 2018 byla dokončena rekonstrukce a modernizace mezi Břeclaví a Mikulovem, se zvýšením rychlosti z 80 na 120 km/h [3].

Dráha Břeclav – Lednice

Železniční trať Břeclav – Lednice je jednokolejná regionální dráha. Od počátku 21. století provozována jen v letní sezóně jako turistická dráha dotvářející kolorit Lednicko-valtického areálu. Vlaky jsou zde vedeny historickými motorovými vozy. Několik drážních budov podél trati má vysokou architektonickou hodnotu díky využití barevně glazovaných cihel z někdejší lichtenštejnské cihelny v Poštorné. V současné době nese označení jako trať 253 [5].

Dráha Břeclav – Lednice byla založena na území správy lichtenštejnských statků, rybníků a lesů. Jednalo se o odbočku z již existující trati z Břeclavi do Hrušovan nad Jevišovkou, která byla v roce 1873 vystavěna společností Břeclavsko-mikulovsko-hrušovanská dráha. Samotnou trať Břeclav – Lednice vystavěla Brněnská společnost místních drah, která byla také jejím tehdejším vlastníkem. Provoz na trati byl zahájen dne 17. listopadu 1901.

Výstavbě předcházela dohoda, kdy se obec Lednice zavázala, že naloží dřevem a cukrovou řepou ročně minimálně 4 000 vozů. Při nedodržení tohoto závazku musela Lednice zaplatit za každý nenaložený železniční vůz 16 tehdejších korun. Tohoto závazku se zbavila již v roce 1905, kdy obec zaplatila Brněnské společnosti místních drah jednorázově 113 000 Kč.

Provozovatelem drážní dopravy byla společnost KFNB. K 1. lednu 1907 dochází ke změně a dopravcem se stávají Rakouské státní dráhy (kkStB), které 28. října 1918 střídají Československé státní dráhy (ČSD). V roce 1924 dochází k zastavení provozu dnešní stanice Boří les (opětovně uvedena do provozu na konci 30. let 20. století) a také k zavedení zjednodušeného řízení drážní dopravy.

V roce 1945 dochází ke kompletnímu zestátnění, vlastníkem i dopravcem jsou ČSD. Protože během války byla trať i dopravní budovy v jednotlivých stanicích zničeny, byla trať znovu uvedena do provozu až v lednu roku 1946. V té době zde jezdily ještě parní vlaky (5 párů osobních vlaků denně). Ke kompletnímu zavedení motorové osobní dopravy došlo v roce 1949. Zastávky Charvátská Nová Ves a Lednice rybníky byly uvedeny do provozu v letech 1951 a 1952.

Dopravní služba byla obnovena v roce 1953. Důležitým dnem bylo 28. září 1980, kdy došlo k úplnému zastavení osobní dopravy na této trati. Její obnovení přišlo až o sedm let později. V jízdním řádu 1990/1991 byl pravidelný celoroční provoz na této trati ukončen. Od následujícího jízdního řádu byl provoz přeorientován na rekreační dopravu s denním provozem v letním období. Tento stav platí prakticky do současnosti.

Délka úseku Břeclav – Boří les činí 2,913 kilometrů. Spadá do kategorie celostátních drah – ostatních a byl vystavěn jako místní dráha. Osobní a spěšné vlaky zde mohou jezdit maximální rychlostí 80 km/h. Úsek Boří les – Lednice má délku 9,312 kilometrů. Má charakter regionální dráhy a taktéž byl vystavěn jako místní dráha. Provoz je zde jednokolejný, je řízen podle předpisu D3 pro zjednodušené řízení drážní dopravy. Maximální rychlost je pro tento úsek stanovena na 50 km/h [6].

Zdroje:

1. Wikipedia.org – Železniční trať Břeclav–Znojmo
2. Langová, B. 2013. Návrh zrychlení vlakového spojení Brno – (Břeclav) – Znojmo. Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera. DP.
3. https://pohledzvlaku.cz/?trat=breclav-znojmo
4. Lapáček, P. Ovsenák, P. Bosáček, J. Zmizelé koleje, zmizelá nádraží 2. Zavřené a otevřené hranice. C PRESS
5. Wikipedia.org – Železniční trať Břeclav–Lednice
6. Dvořáková, V. 2010. Revitalizace tratě 247 Břeclav – Lednice. Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera. BP.