Vznik důlních vlečných drah na jižní Moravě úzce souvisí s rozvojem těžby lignitu v jihomoravském revíru a narůstající potřeby její industrializace. Dolování je doloženo do 20. let 19. století. Dřívější éru malodolů, na jejichž odbyt postačovaly koňské potahy, vystřídaly doly s produkcí, blížící se k tisíci tunám denně. Takové objemy těžby vyžadovaly kapacitní přepravu, kterou umožnila pouze železnice normálního rozchodu, která v napojení na síť státních i soukromých drah usnadnila distribuci uhlí [2]. Pokračovat ve čtení “Lignitové důlní dráhy na jižní Moravě”
Baťova dráha (nedokončená železnice Vizovice – Valašská Polanka)
Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka je nedokončená (a zároveň i plánovaná) železniční trať spojující dvě provozované železniční tratě na Valašsku. Podle prvních plánů Baťovy kanceláře vypracovaných v roce 1928 mělo železniční spojení ve Vizovicích navazovat na stávající trať Otrokovice – Zlín – Vizovice a spojovat ji s Púchovem, později byly plány upraveny na propojení s mezitím dokončenou tratí Vsetín – Púchov ve Valašské Polance v roce 1937 [1]. Pokračovat ve čtení “Baťova dráha (nedokončená železnice Vizovice – Valašská Polanka)”
Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)
Železniční trať Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice – Bílá byla jednokolejná regionální trať o délce 19,9 km. Provoz na trati byl zahájen dne 16. srpna 1908, provozovatelem byla společnost Místní dráha Frýdlant – Bílá. Dráha sloužila k dopravě dřeva i osob jak v soukromém vlastnictví, tak i po zestátnění v říjnu roku 1945. Provoz na úseku trati Ostravice – Bílá byl zrušen 11. ledna 1965 v důsledku výstavby vodní nádrže Šance. Dnešní délka zbytku trati z Frýdlantu nad Ostravicí do Ostravice činí 6,3 km, označena je jako trať 323 [1]. Pokračovat ve čtení “Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)”
Dráhy v Podbeskydí
Dráha Suchdol nad Odrou – Nový Jičín město
Železniční trať Suchdol nad Odrou – Nový Jičín město je jednokolejná regionální trať. Doprava po této trati byla zahájena 20. prosince 1880 a je stále v provozu. Trať není elektrizovaná. V současnosti je označena jako trať 278 [1]. Pokračovat ve čtení “Dráhy v Podbeskydí”
Zaniklé dráhy na Hané
Lokální dráhy na Hané mají jedno společné, byly vybudovány za účelem přepravy zemědělských produktů – hlavně cukrové řepy – a nebo průmyslových výrobků, jako to bylo v případě morkovické dráhy proutěné zboží. Přeprava osob se k tomu přidružila tak nějak mimoděk později. Na konci minulého století s nástupem individuální automobilové dopravy prošly dráhy drtivou krizí. Dráha do Tovačova to ustála ve smyslu, že nebyla zrušena, a v současnosti se zde vlaky občas projedou. Dráha do Morkovic je po smrti a radost z toho mohou mít už jen cyklisté. Pokračovat ve čtení “Zaniklé dráhy na Hané”
Dráhy na Břeclavsku
Dráha Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou
Železniční trať Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou (– Znojmo) je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať v Jihomoravském kraji podél hranice s Rakouskem. Dráha vznikla jako odbočka z hlavní trati c.k. privilegované Rakouské společnosti Státní dráhy (StEG) Vídeň – Hrušovany n. J. – Střelice (Brno). Jedná se o celostátní dráhu. V současné době nese označení jako trať 246 [1]. Pokračovat ve čtení “Dráhy na Břeclavsku”
Trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom (Čachtická dráha)
Železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom je jednokolejná mezistátní neelektrizovaná železniční trať v Česku a na Slovensku, propojující Vlárskou dráhu přes Bílé Karpaty se slovenskou hlavní tratí Bratislava – Žilina. Délka trati je 67,5 km, délka trati na moravské straně 27 km, převýšení je 220 m [3]. Trať byla vybudována v letech 1923–1929 jako jedna z velkých železničních staveb československé první republiky. V dnešní době nese označení jako trať 344 [1]. Pokračovat ve čtení “Trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom (Čachtická dráha)”
Dráhy na Valašsku
Hlavní železniční trať Hranice na Moravě – Púchov je dvoukolejná mezistátní elektrizovaná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov – Bohumín se slovenskou hlavní tratí Bratislava – Žilina. Trať vede z Hranic přes Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč, dále pak přes státní hranici se Slovenskem do Púchova. Na trati se nachází jeden (Vlárský) tunel. Trať je součástí celostátní dráhy. V dnešní době nese označení trať 280 na českém území a 125 na slovenském území. Ve Valašském Meziříčí se napojuje trať 281 směrem do Rožnova pod Radhoštěm, ve Vsetíně se napojuje trať 282 směrem do Velkých Karlovic a v Horní Lidči se napojuje trať 283 přes Valašské Klobouky do Brumova-Bylnice.
Vlárská dráha (Českomoravská transverzální dráha)
Českomoravská transverzální dráha vznikala na konci 19. století jako soubor drah lokálního charakteru. Spojovala od západu k východu Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno a Trenčianskou Teplou. Cílem bylo tangenciální spojení vůči Vídni z Čech do Uher mezi tehdejšími významnými tahy směřujícími na Vídeň. Jednalo se o Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a konečně Povážskou dráhu v Uhrách [1]. Tato tzv. transverzální dráha měla být určena především pro nákladní dopravu. Výstavba probíhala kolem roku 1888 a celý projekt nebyl nikdy dokončen. V článku se zaměřím na úsek Brno – Vlárský průsmyk, tedy tzv. Vlárskou dráhu. Ta se v dnešní době skládá z tratí 340 (Brno – Staré Město) a 341 (Staré Město – Vlárský průsmyk). Pokračovat ve čtení “Vlárská dráha (Českomoravská transverzální dráha)”
Dráha moravskoslezských měst (Kroměřížská dráha)
Dráha moravskoslezských měst vzniká po roce 1880 jako paralelní trasa mezi střední Moravou (Kojetín) a Rakouským Slezskem (Bílsko), která měla být alternativou severněji položené Severní dráze císaře Ferdinanda. Ta se zdála být po prohrané válce Rakouska s Pruskem (1866) nebezpečně blízko pruským hranicím. Trať vznikala postupně spojením několika dříve budovaných úseků, nejstarším úsekem byla trať v okolí Kroměříže, tzv. Kroměřížská dráha. V dnešní době se skládá Dráha moravskoslezských měst na území ČR z tratí 303 (Kojetín – Valašské Meziříčí), 322 Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek a 323 Frýdek-Místek – Český Těšín. Pokračovat ve čtení “Dráha moravskoslezských měst (Kroměřížská dráha)”