Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Železniční trať Suchdol nad Odrou – Nový Jičín město je jednokolejná regionální trať. Doprava po této trati byla zahájena 20. prosince 1880 a je stále v provozu. Trať není elektrizovaná. V současnosti je označena jako trať 278 [1]. Pokračovat ve čtení „Dráhy v Podbeskydí“
Železniční trať Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice – Bílá byla jednokolejná regionální trať o délce 19,9 km. Provoz na trati byl zahájen dne 16. srpna 1908, provozovatelem byla společnost Místní dráha Frýdlant – Bílá. Dráha sloužila k dopravě dřeva i osob jak v soukromém vlastnictví, tak i po zestátnění v říjnu roku 1945. Provoz na úseku trati Ostravice – Bílá byl zrušen 11. ledna 1965 v důsledku výstavby vodní nádrže Šance. Dnešní délka zbytku trati z Frýdlantu nad Ostravicí do Ostravice činí 6,3 km, označena je jako trať 323 [1]. Pokračovat ve čtení „Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)“
Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka je nedokončená (a zároveň i plánovaná) železniční trať spojující dvě provozované železniční tratě na Valašsku. Podle prvních plánů Baťovy kanceláře vypracovaných v roce 1928 mělo železniční spojení ve Vizovicích navazovat na stávající trať Otrokovice – Zlín – Vizovice a spojovat ji s Púchovem, později byly plány upraveny na propojení s mezitím dokončenou tratí Vsetín – Púchov ve Valašské Polance v roce 1937 [1]. Pokračovat ve čtení „Baťova dráha (nedokončená železnice Vizovice – Valašská Polanka)“
Vznik důlních vlečných drah na jižní Moravě úzce souvisí s rozvojem těžby lignitu v jihomoravském revíru a narůstající potřeby její industrializace. Dolování je doloženo do 20. let 19. století. Dřívější éru malodolů, na jejichž odbyt postačovaly koňské potahy, vystřídaly doly s produkcí, blížící se k tisíci tunám denně. Takové objemy těžby vyžadovaly kapacitní přepravu, kterou umožnila pouze železnice normálního rozchodu, která v napojení na síť státních i soukromých drah usnadnila distribuci uhlí [2]. Pokračovat ve čtení „Lignitové důlní dráhy na jižní Moravě“