Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Železniční trať Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou (– Znojmo) je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať v Jihomoravském kraji podél hranice s Rakouskem. Dráha vznikla jako odbočka z hlavní trati c.k. privilegované Rakouské společnosti Státní dráhy (StEG) Vídeň – Hrušovany n. J. – Střelice (Brno). Jedná se o celostátní dráhu. V současné době nese označení jako trať 246 [1]. Pokračovat ve čtení “Dráhy na Břeclavsku”
Počátky vinařství na jižní Moravě sahají až do 1. století našeho letopočtu. Tyto začátky jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování révy vinné v Pannonii za císaře Proba, za jehož vlády se hranice posunula až k Pavlovským vrchům [1]. Marcus Aurelius Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku [2]. Pokračovat ve čtení “Historie pěstování vína na Moravě”
Většina známých odrůd vína k nám přišla a byla u nás pěstována už v hlubokém středověku, tj. v době, kdy u nás začalo vznikat vinařství. Naopak, mnoho odrůd, z nichž některé začínají poutat značný zájem konzumentů, vniklo až v posledních 50. letech.
Mikulovská vinařská podoblast je podle vinařské rajonizace jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava [1]. Je tvořená částmi okresů Břeclav a Brno-venkov. Zahrnuje 30 vinařských obcí, jejichž katastrální území má celkem 51 046 ha. Vlastní plocha vinic činí asi 4 900 ha [2]. Významnými vinařskými centry jsou zejména Mikulov, Valtice, Novosedly, Drnholec, Brod nad Dyjí, Sedlec, Popice a Dolní Dunajovice. Charakteristickou a z daleka viditelnou dominantou Mikulovské podoblasti je vápencový masiv Pavlovských vrchů. Na jeho úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje [1]. Pokračovat ve čtení “Mikulovská vinařská oblast”