Olešná (řeka)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-01-058
plocha povodí [km2] 59,3
délka toku [km] 21,4
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,88

Charakter toku

Olešná pramení v nadmořské výšce 625 m u osady Dragunky na sev.-záp. svazích masívu Ondřejníku (890 m). Celý následující tok pak jen s menšími odchylkami míří zhruba sev. směrem. Olešná v horní části toku protéká kolem Lhotky směrem k Metylovicím a postupně přibírá další pravostranné  přítoky z masívu OndřejníkuPřed Metylovicemi přibírá zleva potok Žlabov

Mapa: tok Olešné (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/olesna.html).
Mapa: tok Olešné (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/olesna.html).

Olešná  dále protéká přes sev.-záp. konec Metylovic a dále k Palkovicím, kde zleva přibírá Palkovský potok, který pramení pod Královou horou (556 m).  Do Palkovského potoka ústí pravostranné přítoky MráznicePstruží potokPalkovických hůrek . V Palkovicích ústí do Olešné zleva potok Václavka a pod obcí zprava potok Hranečník.

Mezi Palkovicemi a  Frýdkem-Místkem zadržuje vody Olešné vodní nádrž Olešná, vybudovaná v letech 1960 až 1964. Ta slouží především zásobování průmyslu a rekreaci. Dále míjí Olešná město Frýdek-Místek při jeho záp. okraji. V těchto místech do Olešné ústí zprava Hodoňovický náhon, přivádějící od jezu v Hodoňovicích přes Kunčičky a Místek malou část průtoku řeky Ostravice.

Na nejpodnějším úseku toku míjí Olešná z V obec Staříč a v rovinatém terénu protéká skrz Žabeň a Paskov. Protože tato oblast je poddolovaná a mírně pokleslá činností bývalých uhelných dolů StaříčPaskov, bylo za Frýdkem-Místkem v letech 1982 až 1984 zřízeno zhruba 1,6 km dlouhé odlehčovací rameno, umožňující při vyšším stavu vody odvádět přebytečný průtok z Olešné přímo do Ostravice a chránit tak Žabeň a Paskov, včetně areálu tamní celulózky, před zaplavením. Vlastní tok Olešné ústí na konci Paskova v nadmořské výšce 249 metrů zleva do Ostravice.

Morávka odvodňuje přilehlé části Štramberské vrchovinyPříborské pahorkatiny.  Celý tok od pramene po ústí v délce 21,4 km spravuje státní podnik Povodí Odry. Řeka patří mezi vodohospodářsky významné toky. Pstruhové pásmo se nachází v horní části toku až po most Frýdek-Místek – Palkovice. Hydrologické stanice se nachází v lokalitách: Palkovice, Frýdek-Místek, Žábeň a Paskov.

Regulace Olešné

Charakterem patří Olešná rovněž tokům s rozkolísanými průtoky, ačkoliv ne v takové amplitudě, jako je tomu na jiných přítoků řeky Ostravice výše v povodí. Vzhledem k tomu, že se nachází v méně členitém podhůří, neprojevují se ve vztahu k okolní zástavbě tak výrazně problémy se stabilitou řečiště, jakože spíše potíže působil plošný rozsah záplav. Převážná část řeky je z minula dotčena četnými regulačními zásahy, neupravené jsou pouze kratší úseky, z nichž za zmínku stojí ten, co je veden podél zámeckého parku v Paskově (km 1,6 – 2,5).

Výše proti vodě nad Paskovem a okrajem obce Staříče se podél paty úbočí kopce Štandl (km 8,7–9,6) mezi Místkem a Sviadnovem nacházel na řece přímý úsek, na jehož spodním konci byl v minulosti vybudován jez, odtud byla voda předváděla do sousedního povodí Oprechtického potoka. Úsek byl v poslední době (2015) tzv. „revitalizován“ vložením kamenných výhonů do koryta (pro vytvoření břehových nátrží), jakož i místních tůní a slepých ramen.

Níže po toku pro zajištění přiměřené povodňové ochrany v obcích Žabeň a Paskov bylo již v době před 2. světovou válkou provedeno zkapacitnění koryta, to však nebylo zdaleka dostatečné a obě obce byly i po něm často sužovány pravidelnými záplavami a v 60. a 70. letech min. století k tomu začaly přispívat i vlivy poddolování dolů Paskov a Staříč, které byly v tu dobu nově otevřeny. Samotný retenční účinek nádrže Olešné, vybudované v období 1960–1964, tomu nebyl s to zabránit pro malou velikost jejího ochranného objemu. Řešení svízelné situace v obou obcích se nabízelo v podobě zřízení odlehčovacího ramene, jímž by se povodňové průtoky z Olešné převáděly do Ostravice těsně pod Místkem, tzn. nad prostorem zaplavovaných obcí.

Koncem 70. let rozhodly tehdejší politické orgány o výstavbě nového celulózo-papírenského kombinátu CELPAK (dnes Biocel Paskov a.s.) a toto rozhodnutí vedlo k významným vodohospodářským důsledkům. Bylo to nejen na úseku zásobování vodou tohoto závodu, kdy nový kombinát potřeboval garantovaný odběr zprvu přes 0,5 m3/s (tehdejší předpoklady), ale i na úseku odtokových poměrů pokud se týká dostatečné ochrany před povodněmi ze strany řeky Olešné. A to i při započtení očekávaných nepříznivých vlivů poddolování okolními doly. Lokalizace kombinátu zcela změnila v prostoru mezi Místkem a Paskovem strukturu nivy Olešné, a tak začátkem osmdesátých let byla jako vyvolaná investice provedena odkládaná výstavba již zmíněného ramene a rovněž provedena i kompletní přeložka toku Olešné podél celého areálu celulózky.

Odlehčovací rameno odbočuje z Olešné pod přehradou v km 9,5 směrem do Ostravice, má kapacitu 80 m3/s a převádí veškeré průtoky vod nad 5,0 m3/s, které jsou přepouštěny do starého původního koryta. Přeložka a regulace kolem kombinátu (km 2,5–8,7 včetně navázání) zajišťuje po odlehčení dostatečnou ochranu okolnímu území včetně dolního úseku přes obec Paskov, jehož kapacita se tak stala po odlehčení dostatečnou.

Regulace Olešné kolem Biocelu je se svými břehovými a doprovodnými porosty organicky začleněna do areálu kombinátu jako celku. Její součástí na spodním konci byla i výstavba nového jezu s pohyblivým (segmentovým) hrazením, který je místem havarijního odběru vody pro celulózku a i pro případnou potřebu dolu Paskov. Tento jez a výše ležící rozdělovací objekt pod Místkem jsou jedinými říčními objekty na Olešné se vzdouvací funkcí, všechny ostatní objekty nižší od pramene k ústí, plní pouze svoji funkci sklonovou a stabilizační. Je jich celkem na toku 51.

Řeka Olešná je od ústí po přehradu (km 0,0–10,7) tak regulována více než z 80 % délky, obdobně tomu je i nad přehradou až nad obec Palkovice. Výše a přes Metylovice směrem k prameni se nacházejí již jen pomístní zabezpečení břehů v podobě kratších zídek a opevnění koryta u křížení komunikací.

Vodohospodářská bilance a kvalita vod

Dějiny rybnikářství odkazují sice „na výnosy z chovu ryb na Paskovsku v r. 1747“ a na „zánik posledních rybníků v Místku v r. 1871“, ze současné konfigurace území není však příliš zřejmé, kde by tyto tehdy mohly existovat, do dnešních dnů se na Olešné žádné významnější rybniční stavby nezachovaly. Pro současnou dobu je na Olešné rozhodující akumulací vody stejnojmenná vodní nádrž Olešná.

Plošné rozlivy a inundace byly na řece Olešné všemi uvedenými opatřeními prakticky eliminovány. V prostoru pod přehradou až k ústí je to jejím účinkem a převáděním povodní odlehčovacím ramenem, kdy je beze zbytku zajištěna zcela dostatečná protipovodňová ochrana zástavby i průmyslu, a to i přes budoucí (dosud známé) vlivy poddolování působené dolem Staříč. Osídlení nad vzdutím přehrady v obcích Palkovice, resp. přes Metylovice mají zajištěnou ochranu před povodněmi na 20ti letou vodu, což odpovídá charakteru jejich zástavby.

Po stránce vodohospodářské bilance je Olešná průtokově ochuzována jen v krátkém úseku mezi přehradní hrází, z jejíž zdrže odebírá Biocel Paskov provozní vodu, a zaústěním Hodoňovického náhonu (km 9,7), jimž naopak se do Olešné voda převádí z povodí Ostravice.

Z bodový zdrojů znečištění, ovlivňujících kvalitu vody v korytě řeky Olešné, to jsou čistírny odpadních vod obcí Paskov a Žabeň a kanalizace z obce Staříč.

Vodohospodářské objekty

Vodní nádrž Olešná

Vodní dílo Olešná má sypanou hráz 18 m vysokou, 393 m dlouhou a o objemu 152 tis. m³ zeminy. Vcelku příznivé geologické poměry v přehradním profilu se promítly do jednoduchého konstrukčního řešení hráze bez injekční štoly a bez složitého způsobu zakládání. Těsnicí část hráze je do skalního podloží zavázána v levém břehu betonovou zdí, ve dně údolí a v pravém břehu pak těsnicím zářezem ze sprašových hlín. Jednořadá injektáž byla provedena jen na levém břehu v rozsahu asi 1400 m vrtů. Návodní líc hráze ve sklonu 1:2 až 2,75 je opevněn kamenným pohozem a rovnaninou z pískovce. Vzdušný líc o sklonu 1:1,75 je zatravněný.

Plocha povodí nádrže činí 33,6 km² a celkový její objem 4,4 mil. m³ je rozdělen na 0,3 mil. m³ objemu stálého, 3,0 mil. m³ zásobního, 0,2 mil. m3 ovladatelného a 0,9 mil. m³ neovladatelného retenčního objemu. Plocha maximálního zatopení dosahuje 78 ha. Poněkud ojedinělou konstrukcí na přehradě je sdružený manipulační železobetonový objekt. Je vertikálně členěn na tři části obdélníkového tvaru. Do spodní části ústí dvě výpustná potrubí, nad ní se nachází z vnějšího pohledu skrytá manipulační chodba a horní část je vymezena pro bezpečnostní přeliv, který je předsunutý ve směru do nádrže a je konstruován ve tvaru tzv. „kachního zobáku“. Kapacita obou výpustí při maximální hladině je 29 m³/s, přelivu až 77 m³/s.

První úvahy o zřízení vodního díla padly již kolem r. 1903 a bylo to v souvislosti s hledáním zdroje pitné vody pro Ostravu, kdy se zde nabízel morfologicky výhodný údolní profil na Olešné poblíž Místku v místě, které leželo těsně nad přemostěním údolí frekventovanou silnicí Místek – Příbor (I/48). Objem nádrže byl tehdy uvažován ve velikosti 3,9 mil. m³. Vlastní výstavba přehrady byla ale stále odkládána a znovu začal o ní uvažovat až Státní vodohospodářský plán v roce 1954.

V roce 1957 přehradu zařadil do svého plánu Krajský národní výbor (KNV) v Ostravě, když její realizace nabyla aktuálnosti ve chvíli, co Vítkovické železárny v Ostravě začaly uvažovat o zřízení dvou nových vysokých pecí. Záměr na stavbu pecí byl sice později odvolán, ale příprava přehrady s využitím pro nadlepšení průtoků Ostravice, do níž se Olešná vlévá, a pro rekreaci již zastavena nebyla a stavební práce na ni započaly v r. 1960. Ukončena byla stavba v r. 1964 a až do r. 1983 nebyl na nádrž vázán žádný přímý odběr vody.

Teprve s vybudováním celulózky BIOCEL v Paskově začátkem osmdesátých let a nutností zásobit tento závod provozní vodou nabylo využití nádrže nového významu. Nádrž byla už při projektování celulózky považována za jeden z jejích vodních zdrojů provozní vody, ač jen s omezenou kapacitou. V současné době (2010) ale odebírá z ní Biocel Paskov průměrně 0,105 m3/s, kromě toho jeho hlavním zdrojem je údolní nádrž Žermanice na řece Lučině (0,230 m3/s).

Nádrž Olešná byla zpočátku velmi intenzivně využívaná i k rekreaci a její lokalita byla mimo to zařazena mezi tzv. „koupací oblasti“. V současné době však rekreační aktivity přímo na ni – mimo sportovní rybolov – byly hodně utlumeny. Stalo se tak jednak výstavbou konkurenčního Aquaparku v jejím těsném sousedství, a pak pro častý výskyt fytoplanktonu (řasy, sinice) v její vodě. Ten je podporován mělkostí přehradního prostoru, tím proteplením vody, a přísunem živin do nádrže shora z povodí. Se zlepšením tohoto stavu lze počítat za předpokladu příslušných opatření jak v povodí nad nádrží (odkanalizováním), tak v samotné nádrži v podobě odtěžení nánosů z její zátopy.

(zdroj: https://www.pod.cz/atlas_toku/olesna.html)

Přečtěte si také

  • Ostravice30.7.2018 Ostravice Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-01-007 plocha povodí […]
  • Morávka (řeka)16.8.2018 Morávka (řeka) Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-01-034 plocha povodí […]
  • Lučina20.8.2018 Lučina Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-01-062 plocha povodí […]
  • Mohelnice16.8.2018 Mohelnice Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-01-047 plocha povodí […]

Napsat komentář