Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-007 |
| plocha povodí [km2] | 826,8 |
| délka toku [km] | 65,1 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 14,23 |
Řeka Ostravice vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice u obce Staré Hamry v Moravskoslezských Beskydech, přičemž za pramennou se hydrologicky považuje Bílá Ostravice. Pokračovat ve čtení “Ostravice”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-034 |
| plocha povodí [km2] | 149,3 |
| délka toku [km] | 30,9 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 3,73 |
Morávka pramení na sev.-záp. úbočí vrchu Sulov v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce cca 900 m nedaleko osady Bílý kříž. Jen několik set metrů již. pramení také Černá Ostravice. Zpočátku tok Morávky míří horským údolím k S, později se stočí k SZ. V horní části toku je pro Morávku charakteristický značný spád – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. Pokračovat ve čtení “Morávka (řeka)”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-058 |
| plocha povodí [km2] | 59,3 |
| délka toku [km] | 21,4 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,88 |
Olešná pramení v nadmořské výšce 625 m u osady Dragunky na sev.-záp. svazích masívu Ondřejníku (890 m). Celý následující tok pak jen s menšími odchylkami míří zhruba sev. směrem. Olešná v horní části toku protéká kolem Lhotky směrem k Metylovicím a postupně přibírá další pravostranné přítoky z masívu Ondřejníku. Před Metylovicemi přibírá zleva potok Žlabov. Pokračovat ve čtení “Olešná (řeka)”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-047 |
| plocha povodí [km2] | 40,5 |
| délka toku [km] | 13,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,09 |
Mohelnice pramení v nadmořské výšce kolem 720 m na již. svazích hory Obidová (837 m) v Moravskoslezských Beskydech. Potok po celé délce toku protéká k S směřující údolí mezi masívy Lysé hory (1323 m) na záp. a Travného (1203 m) na vých. Pokračovat ve čtení “Mohelnice”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-062 |
| plocha povodí [km2] | 197,1 |
| délka toku [km] | 37,9 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 2,39 |
Lučina pramení v nadmořské výšce 685 metrů na sev. úbočí hory Prašivá (843 m) v Moravskoslezských Beskydech. Celkově její tok zprvu míří sev., později záp. až sev.-záp. směrem. Říčka zpočátku teče sev. směrem k Dobraticím, kde se zprava připojuje potok Zbojičný. U Vojkovic se zprava připojuje potok Šprochůvka a vzápětí nato zleva přivaděč Morávka-Žermanice. Pokračovat ve čtení “Lučina”
Ostravsko-frýdlantská dráha je společně s Košicko-bohumínskou dráhou první vedlejší železnicí, která pronikala do vnitřních částí Karpat. V podhůří Moravskoslezských Beskyd se začaly rozmáhat průmyslové podniky ve Frýdku a Místku, železárny v Lipině, Bašce a Frýdlantu, které potřebovaly napojení na ostravské uhelné doly. Také bylo nutné vyřešit napojení centra Moravské Ostravy na stanici Přívoz, která ležela relativně odtrženě na hlavní trati Severní dráhy císaře Ferdinada. Koncese ke stavbě Ostravsko-frýdlantské trati byla udělena v roce 1869 a již 1. ledna 1871 byl spuštěn provoz mezi Ostravou a Frýdlantem. V dnešní době nese Ostravsko-frýdlantská dráha označení jako trať 323 (Ostrava hlavní nádraží – Frýdlant nad Ostravicí). Pokračovat ve čtení “Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)”
Železniční trať Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice – Bílá byla jednokolejná regionální trať o délce 19,9 km. Provoz na trati byl zahájen dne 16. srpna 1908, provozovatelem byla společnost Místní dráha Frýdlant – Bílá. Dráha sloužila k dopravě dřeva i osob jak v soukromém vlastnictví, tak i po zestátnění v říjnu roku 1945. Provoz na úseku trati Ostravice – Bílá byl zrušen 11. ledna 1965 v důsledku výstavby vodní nádrže Šance. Dnešní délka zbytku trati z Frýdlantu nad Ostravicí do Ostravice činí 6,3 km, označena je jako trať 323 [1]. Pokračovat ve čtení “Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)”