Natrisoly a jediný půdní typ do této skupiny patřící slanec jsou půdy rovněž ovlivněné přítomností rozpustných solí a to konkrétně solí sodných. Jejich zvýšená koncentrace vede k procesu soloncování. Tento proces se podobá procesu ilimerizace.
Rovněž zde při nadbytku jednomocných iontů (nyní ovšem Na+, nikoli H+) dochází k peptizaci jílů a jejich transportu profilem. V místech s vyššími obsahy vícemocných iontů tyto jíly koagulují. Vzniká tak ochuzený soloncový horizont Es a natrický obohacený horizont Bn charakteristický svojí sloupkovitou strukturou ve svrchní části.
Natrisoly jsou půdy s natrickým horizontem se sloupkovitou strukturou ve svrchní části a nebo nasyceností sorpčního komplexu do 50 cm sodíkem nad 15 %, často s albickým horizontem.
Slanec (SL)
Půdy se sekvencí horizontů Ah–Es–Bn–BC–C, s vyběleným horizontem, ve kterém se vytváří humusový horizont a s natrickým horizontem s nasyceností VNa 15–30 % , SAR > 15, pH 9–10 do 0,8 m.
Slance byly popsány v dřívějším Československu, pouze v nynější Slovenské republice.
Zdroj: Pavlů, L. 2018. Základy pedologie a ochrany půdy. Katedra pedologie a ochrany půdy. Česká zemědělská univerzita v Praze. [cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://katedry.czu.cz/storage/4833_Zaklady-pedologie-a-ochrany-pudy.pdf
Taxonomický klasifikační systém ČR. cit. dne: 31. 07. 2020], dostupné z: https://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showKlasifikacniSystem