Geomorfologický celek Litenčická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 561 km2, střední výšce 294 m a středním sklonu 3°44´. Na Z je vymezena Vyškovskou bránou, na S Hornomoravským úvalem (obě jednotky spadají pod Západní Vněkarpatské sníženiny) a blízkostí řek Hané a Moravy. Na V je Zdouneckou brázdou oddělena od Chřibů, na J je od Ždánického lesa vymezena údolím říčky Litavy. Litenčická pahorkatina se nachází v s. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Pokračovat ve čtení “Litenčická pahorkatina”
Bučovická pahorkatina
Geomorfologický podcelek Bučovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 398 km2, střední výšce 282 m a středním sklonu 3°29´. Oblast je vymeza z J údolím říčky Litavy od Ždánického lesa, ze Z Vyškovskou bránou, ze S Hornomoravským úvalem a z V masívem Orlovické vrchoviny a sníženinou Zdounecké brázdy. Bučovická pahorkatina prstencovitě vyplňuje z j., z. a s. části vnější okraj Litenčické pahorkatiny a obepíná tak vyšší georeliéf Orlovické vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Bučovická pahorkatina”
Orlovická vrchovina
Orlovická vrchovina je členitá vrchovina s rozlohou 119 km2, střední výškou 346 m a středním sklonem 4°42´. Na J, Z a S ji obepíná Bučovická pahorkatina, z V je vymezena Zdouneckou brázdou. Orlovická vrchovina leží ve střední části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Orlovická vrchovina”
Zdounecká brázda
Zdounecká brázda je úzká a tektonicky podmíněná deprese o rozloze 45 km2, střední výšce 255 m a středním sklonu 3°16´. Ze SZ je vymezena Orlovickou vrchovinou a Bučovickou pahorkatinou a ze SV Středomoravskou nivou. Z JV se nad Zdouneckou brázdou prudce zvedají svahy Chřibů. Zdounecká brázda leží v sv. části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Zdounecká brázda”
Chřiby
Poloha a vymezení
Chřiby jsou členitá vrchovina o rozloze 329 km2, střední výšce 343 m a středním sklonu 7°00´. Pohoří má přibližně oválný tvar o rozměrech cca 35 × 10 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Chřiby leží ve stř. až sv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. V rámci Středomoravských Karpat mají Chřiby nejvyšší a nejvýrazněji členěný reliéf [1]. Pokračovat ve čtení “Chřiby”
Stupavská vrchovina
Geomorfologický podcelek Stupavská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 209 km2, střední výšce 375 m a středním sklonu 7°47´. Oblast je na SV vymezena Halenkovickou vrchovinou (druhý podcelek v rámci Chřibů), na JV svým reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na Z a SZ Litenčickou pahorkatinou, respektive sníženinou Zdounecké brázdy. Stupavská vrchovina leží v jz. až stř. části geomorfologického celku Chřiby. Pokračovat ve čtení “Stupavská vrchovina”
Halenkovická vrchovina
Geomorfologický podcelek Halenkovická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 119 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°34´. Ze SZ je vymezena Zdouneckou brázdou, ze SV Hornomoravským úvalem a z JV Dolnomoravským úvalem. Z J až JZ je vymezena převyšující Stupavskou vrchovinou. Halenkovická vrchovina leží v sv. části Chřibů.
Kyjovská pahorkatina
Poloha a vymezení
Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 487 km2, střední výšce 235 m a středním sklonu 3°30´. Oblast má přibližně „klínovitý“ tvar o rozměrech cca 55 × 15 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Na JZ je vymezena Ždánickým lesem, na SZ až S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní a j. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Kyjovská pahorkatina se nachází v jv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Pokračovat ve čtení “Kyjovská pahorkatina”
Mutěnická pahorkatina
Geomorfologický podcelek Mutěnická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 365 km2, střední výšce 224 m a středním sklonu 3°07´. Na Z až SZ hraničí se Ždánickým lesem, na S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní až jz. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Mutěnická pahorkatina leží ve stř. až jz. části Kyjovské pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Mutěnická pahorkatina”
Věteřovská vrchovina
Geomorfologický podcelek Věteřovská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 35 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°50´. Téměř v celém obvodu je ohraničena níže položenou Mutěnickou pahorkatinou, pouze s. část hraničí v krátkém úseku se Ždánickým lesem, Litenčickou pahorkatinou a Chřiby. Věteřovská vrchovina leží ve stř. části Kyjovské pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Věteřovská vrchovina”