Jihomoravské lokálky, postavené na přelomu 19. a 20. století, vznikaly primárně za účelem přepravy tehdy velmi oblíbené zemědělské komodity – cukrové řepy. Přibližně ve stejném období se začala v této oblasti rozvíjet také průmyslová těžba lignitu, která vyžadovala rovněž potřebu vysoké transportní kapacity. Dráhy tedy vznikaly za účelem průmyslového využití, což se odrazilo v jejich nevhodném trasování pro osobní přepravu. Dráhy totiž vedly poměrně vzdáleně od lidských sídel. S rozvojem automobilové dopravy a útlumem nákladní dopravy pro roce 1989 se většina z nich stala nerentabilní a byla utlumena nebo zrušena. Pokračovat ve čtení “Lokální dráhy na Hodonínsku a Kyjovsku”
Lignitové důlní dráhy na jižní Moravě
Vznik důlních vlečných drah na jižní Moravě úzce souvisí s rozvojem těžby lignitu v jihomoravském revíru a narůstající potřeby její industrializace. Dolování je doloženo do 20. let 19. století. Dřívější éru malodolů, na jejichž odbyt postačovaly koňské potahy, vystřídaly doly s produkcí, blížící se k tisíci tunám denně. Takové objemy těžby vyžadovaly kapacitní přepravu, kterou umožnila pouze železnice normálního rozchodu, která v napojení na síť státních i soukromých drah usnadnila distribuci uhlí [2]. Pokračovat ve čtení “Lignitové důlní dráhy na jižní Moravě”
Slovácká vinařská podoblast
Charakter oblasti
Slovácká vinařská podoblast se podle vinařské rajonizace nachází ve vinařské oblasti Morava, tedy v jihovýchodní části České republiky, kde sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Název souvisí se slováckých etnografickým regionem, jenž z velké části pokrývá. Oblast tvoří okresy Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kromeříž. Zahrnuje celkem 118 malebných vinařských obcí a rozkládá se na cca 4 400 hektarech. Je největším a nejrozmanitějším ze čtyř moravských subregionů. Je nejrozmanitější právě kvůli výrazně odlišným podmínkám k pěstování vinné révy. Většina obcí na jihu se nachází v údolí řeky Moravy, přičemž nejpříhodnější polohy vinic jsou na svazích potoka Kyjovka [3].