Během osídlování krajiny v blízkosti toku Moravy si lidé začali okolní přírodu přizpůsobovat pro své účely. Kolem břehů řeky Moravy vyrostla lidská sídla, která změnila ráz okolní krajiny. Kácení a mýcení zalesněných ploch v okolí řek přispělo sice ke vzniku rozsáhlých úrodných polí, ale zároveň se tím vytvořilo prostředí, které bylo snadno postižitelné záplavami a erozí. Pro ochranu před povodněmi byly budovány jezy a hráze, jež nebyly schopny uchránit přilehlé louky a pole před povodněmi. V roce 1875 postihly území Moravy rozsáhlé záplavy, které spáchaly veliké škody na majetku lidí a na jejich úrodě. To vyvolalo iniciativu obcí, měst, spolků a panství k regulaci řeky Moravy a jejích přítoků. Pokračovat ve čtení “Regulace řeky Moravy”
Březnice (řeka)
Hydrologické charakteristiky
č. hydrologického pořadí | 4-13-01-065 |
plocha povodí [km2] | 124,2 |
délka toku [km] | 24,4 |
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,38 |
Charakter toku
Březnice pramení v Kudlovské vrchovině v širší pramenné oblasti mezi Kudlovem a Pindulou v nadmořské výšce 405 m. Od pramene teče záp. směrem do obce Březnice, kde se připojuje několik pravostranných přítoků od Tlusté hory (458 m). Říčka se otáčí k JZ, protéká přes Bohuslavice a Šarovy, kde se připojuje zprava Lhotský potok k Březolupům, před kterými přitéká zprava Hlubocký potok. Pokračovat ve čtení “Březnice (řeka)”