Fytocenologie: Svaz Dicrano-Pinion sylvestris (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962: Vaccinio myrtilli-Pinetum sylvestris Juraszek 1928, Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris Juraszek 1928, Betulo carpaticae-Pinetum sylvestris Mikyška 1970, Asplenio cuneifolii-Pinetum Pišta ex Husová in Husová et al. 2002, Hieracio pallidi-Pinetum sylvestris Stöcker 1965, Cardaminopsio petraeae-Pinetum sylvestris Hübl et Holzner 1977
Lesnická typologie: 0Z Reliktní bor, 0Y Roklinový bor, 0C Hadcový bor, 0M Chudý (dubový) bor, 0P Kyselý jedlodubový bor, 0Q Chudý jedlodubový bor
Struktura a druhové složení
Dominantním druhem světlého stromového patra je borovice lesní (Pinus sylvestris), často zakrslého vzrůstu; občas se objevují další dřeviny, zejména Betula pendula a Quercus petraea agg. Keřové patro je vyvinuto s pokryvností zpravidla nepřevyšující 20 %, v některých porostech i chybí. Kromě nízkých jedinců druhů stromového patra se v něm někdy vyskytují Frangula alnus, Sorbus aria s. l. a S. aucuparia.
Bylinné patro má různou pokryvnost, je druhově chudé a převažují v něm zejména acidofilní traviny (např. Avenella flexuosa, Festuca ovina a Luzula luzuloides subsp. luzuloides) nebo keříčky (hlavně Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea, v Labských pískovcích a Adršpašsko-teplických skalách i Ledum palustre). Na hadcích může převládat bezkolenec modrý (Molinia caerulea s. l.), zejména v místech s hlubší vrstvou jehličnatého opadu a surového humusu.
Další skupinou jsou druhy snášející sezonní vysychání půdy (např. Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, Hieracium pilosella a Rumex acetosella) a druhy skalních substrátů (např. Festuca pallens a Hieracium schmidtii, na jihozápadní Moravě také Genista pilosa). Na hadcích se vyskytují kapradiny Asplenium adulterinum a A. cuneifolium a další druhy specificky vázané na tento geologický podklad.
Mechové patro může někdy pokrývat i přes polovinu půdního povrchu. Je tvořeno suchomilnými i mezofilními druhy mechů (např. Dicranum polysetum, D. scoparium, Hylocomium splendens, Leucobryum albidum, L. glaucum, Pleurozium schreberi, Polytrichastrum formosum a Polytrichum piliferum) a lišejníků, hlavně četnými druhy rodu Cladonia.
Ekologie
Geologickým podkladem jsou tvrdé, špatně zvětrávající a minerálně slabé horniny, dále kvádrové pískovce, váté písky a v chladnějších a vlhčích oblastech také hadce. Mělké a suché rankerové půdy jsou chudé humusem a kamenité.
Skalní podklad často vystupuje nad povrch půdy. Porosty se vyskytují většinou maloplošně na strmých svazích a skalních ostrožnách, kde je ve vegetačním období nedostatek půdní vlhkosti. Plošně rozsáhlejší porosty se vyskytují na některých lokalitách s hadcovým podložím.
Rozšíření
Roztroušeně od pahorkatin do podhůří, zejména v oblastech tvořených silikátovými horninami Českého masivu, na pískovcích České tabule a v pánevních oblastech s písčitými půdami, jako je Třeboňsko a Dokesko.
V moravských Karpatech se společenstvo boreokontinentálních borů nachází ojediněle na skalních výchozech. Většina lokalit je maloplošných.
Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.