Boreokontinentální bory (svaz Dicrano-Pinion sylvestris)

Fytocenologie: Svaz Dicrano-Pinion sylvestris (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962: Vaccinio myrtilli-Pinetum sylvestris Juraszek 1928, Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris Juraszek 1928, Betulo carpaticae-Pinetum sylvestris Mikyška 1970, Asplenio cuneifolii-Pinetum Pišta ex Husová in Husová et al. 2002, Hieracio pallidi-Pinetum sylvestris Stöcker 1965, Cardaminopsio petraeae-Pinetum sylvestris Hübl et Holzner 1977
Lesnická typologie: 0Z Reliktní bor, 0Y Roklinový bor, 0C Hadcový bor, 0M Chudý (dubový) bor, 0P Kyselý jedlodubový bor, 0Q Chudý jedlodubový bor

Struktura a druhové složení

Dominantním druhem světlého stromového patra je borovice lesní (Pinus sylvestris), často zakrslého vzrůstu; občas se objevují další dřeviny, zejména Betula pendulaQuercus petraea agg. Keřové patro je vyvinuto s pokryvností zpravidla nepřevyšující 20 %, v některých porostech i chybí. Kromě nízkých jedinců druhů stromového patra se v něm někdy vyskytují Frangula alnus, Sorbus aria s. l.S. aucuparia.

Lokalita představuje nevýrazně vyvinuté společenstvo boreokontinentálních borů (společenstvo SLT 0Z).
Skalka nad Klimentským rybníkem, Lokalita představuje nevýrazně vyvinuté společenstvo boreokontinentálních borů (společenstvo SLT 0Z).

Bylinné patro má různou pokryvnost, je druhově chudé a převažují v něm zejména acidofilní traviny (např. Avenella flexuosa, Festuca ovinaLuzula luzuloides subsp. luzuloides) nebo keříčky (hlavně Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillusV. vitis-idaea, v Labských pískovcích a Adršpašsko-teplických skalách i Ledum palustre). Na hadcích může převládat bezkolenec modrý (Molinia caerulea s. l.), zejména v místech s hlubší vrstvou jehličnatého opadu a surového humusu.

Další skupinou jsou druhy snášející sezonní vysychání půdy (např. Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, Hieracium pilosellaRumex acetosella) a druhy skalních substrátů (např. Festuca pallensHieracium schmidtii, na jihozápadní Moravě také Genista pilosa). Na hadcích se vyskytují kapradiny Asplenium adulterinumA. cuneifolium a další druhy specificky vázané na tento geologický podklad.

PP Skály nad Držkovou. Lokalita představuje nevýrazně vyvinuté společenstvo boreokontinentálních borů.
PP Skály nad Držkovou. Lokalita představuje nevýrazně vyvinuté společenstvo boreokontinentálních borů.

Mechové patro může někdy pokrývat i přes polovinu půdního povrchu. Je tvořeno suchomilnými i mezofilními druhy mechů (např. Dicranum polysetum, D. scoparium, Hylocomium splendens, Leucobryum albidum, L. glaucum, Pleurozium schreberi, Polytrichastrum formosumPolytrichum piliferum) a lišejníků, hlavně četnými druhy rodu Cladonia.

Ekologie

Geologickým podkladem jsou tvrdé, špatně zvětrávající a minerálně slabé horniny, dále kvádrové pískovce, váté písky a v chladnějších a vlhčích oblastech také hadce. Mělké a suché rankerové půdy jsou chudé humusem a kamenité.

Skalní podklad často vystupuje nad povrch půdy. Porosty se vyskytují většinou maloplošně na strmých svazích a skalních ostrožnách, kde je ve vegetačním období nedostatek půdní vlhkosti. Plošně rozsáhlejší porosty se vyskytují na některých lokalitách s hadcovým podložím.

Rozšíření

Roztroušeně od pahorkatin do podhůří, zejména v oblastech tvořených silikátovými horninami Českého masivu, na pískovcích České tabule a v pánevních oblastech s písčitými půdami, jako je Třeboňsko a Dokesko.

V moravských Karpatech se společenstvo boreokontinentálních borů nachází ojediněle na skalních výchozech. Většina lokalit je maloplošných.

Rozšíření boreokontinentálních borů v ČR.
Rozšíření boreokontinentálních borů v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *