Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-01-01-147 |
| plocha povodí [km2] | 99,4 |
| délka toku [km] | 29,1 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,02 |
Charakter toku
Ondřejnice pramení v masívu Ondřejníku na sev. svazích hory Skalka (964 m) v nadmořské výšce 755 m. Říčka teče po celém toku přibližně sev. směrem. Protéká Kozlovicemi, kde zprava přibírá přítok Říčku, pramenící na záp. úbočí Ondřejníku (890 m).
Pod Kozlovicemi vtéká Ondřejnice do soutěsky procházející Palkovickými hůrkami a přibírá zprava Rybský potok. Říčka dále protéká pod oborou a zříceninou hradu Hukvaldy ke stejnojmenné obci, kde přibírá zleva Sklenovský potok. Dále pokračuje přes Dolní Sklenov a Rychaltice k Fryčovicím, kde přibírá zprava Krnalovický potok a poté potok Košici.
Mezi Fryčovicemi a Brušperkem se zprava připojuje Oběšelý potok a v samotném Brušperku se připojuje zprava potok Horní Kotbach s vodní nádrží Brušperk. Říčka dále pokračuje směrem ke Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde se zprava připojuje potok Machůvka se soustavou rybníčků.
Pod Starou Vsí se k Ondřejnici připojuje zprava ještě Jarkovský potok a nedaleko poté záp. od Proskovic ústí Ondřejnice v nadmořské výšce 220 m zprava do Odry.
Ondřejnice odvodňuje přilehlé části Štramberské vrchoviny a Příborské pahorkatiny. Správa vodního toku je dělená – spodní úsek od ústí (km 0,0) po soutok s náhonem od Velkého rybníka (km 19,1 – pod Hukvaldskou oborou) spravuje státní podnik Povodí Odry, nad tímto místem je Ondřejnice v péči Lesů České republiky. Ve Sklenově-Rychalticích a Staré Vsi nad Ondřejnicí jsou zřízeny hydrologické stanice. Říčka patří mezi vodohospodářsky významné toky. Pstruhové pásmo se nachází v horní části toku až po ústí Machovského potoka.
V dolní trati, připadající do nivy Odry, je Ondřejnice tokem spíše nížinné povahy o menším sklonu dna, ve střední části podhorským tokem a výše v povodí směrem k prameni pak bystřinou. Všechny pravostranné přítoky střední Odry odvádí průtoky ze severozápadní návětrné strany Beskyd, které za povodní jsou charakteristické kratšími, ale strmými povodňovými kulminacemi.
Regulace Ondřejnice
První rozsáhlejší zkapacitnění koryta toku proběhlo již ve třicátých letech min. století nejdříve ve střední trati přes zástavbu obcí od Brušperku po Hukvaldy, do období před 2. svět. válkou spadá i historie bystřinářských prací přes katastr Kozlovic. Ty pokračovaly i v horní trati v padesátých letech a jejich sumární délka činí 9,0 km.
Rys průběhu povodní většinou z přívalových srážek se projevoval ničivě i na dolním toku, především na území obce Stará Ves n/Ondřejnicí. Bylo tomu jak v polovině šedesátých let, kdy tok spravovala Oblastní státní meliorační správa (OSMS), tak i později a zvláště za regionální povodně z r. 1997, kdy tok byl již ve správě s. p. Povodí Odry. Následky povodní vyvolaly potřebu povodňovou zabezpečenost postihované zástavby zvýšit, a to zkapacitněním koryta toku a v podobě směrových úprav trasy toku. Do prostoru uvedené obce se soustředily investice již koncem 60. let min. století (za dřívější OSMS), ale i později po r. 1997 za správy státního podniku Povodí Odry. Poslední opatření byla dovršena v teprve nedávné době (r. 2011) úpravou koryta řeky na dvacetiletou vodu. Způsob poněkud “tvrdé” úpravy, jak byla přes Starou Ves n. O. provedena, je daní za stísněné poměry v obci, kdy uvolnění většího prostoru pro vyvinutí volnější trasy a šířkových poměrů toku (to vše při požadované úrovni kapacity koryta a bez demolic a záborů zahrad) se ukázalo jak pro investora, tak i obec jako zcela neprůchodné.
Ondřejnice tedy mimo nivní výustní úsek v CHKO Poodří (v délce 0,8 km) patří k tokům s nejvyšším podílem zásahů do původního přirozeného stavu koryta, který podle technicko-provozní evidence tvoří více než 90 % z její celkové délky. Tok jen v úseku, který spravuje státní podnik Povodí Odry (19,1 km), protéká totiž značně exponovaným územím, kde jej kříží 42 lávek a mostů, na 150 místních vedení, potrubí a přechodů, a vyskytuje se zde 370 místních výustí. Je na něm přibližně 50 spádových objektů.
Povodňová zabezpečenost po posledním zkapacitnění přes Starou Ves n/O dosahuje – vyjma kratšího úseku přes Kozlovice (úsek ve správě LČR) – pro zástavbu obcí úrovně dvacetileté vody (Q20), při vyšších průtocích se plošný rozsah rozlivů soustřeďuje na úzký pruh podél toku. Největší šíře dosahuje ve výustní trati, kde se rozlivy napojují na širší inundaci Odry.
V povodí Ondřejnice neexistují žádné větší akumulace vod. K těm menším lze jen řadit účelové hospodářské nádrže báňského sektoru na pravostranných přítocích Košici, Horním Kotbachu, resp. na Krnalovickém potoce (pro účely dolu Staříč II), v samotné nivě Ondřejnice existuje tzv. Velký rybník pod hradem Hukvaldy (na úrovni km 19,2 u rozhraní správy toku).
Vodohospodářská bilance a kvalita vod
Vodohospodářská bilance je na Ondřejnici mírně navyšována převody vody prostřednictvím systému Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícího některé zdejších obcí pitnou vodou. Přímý odběr z toku v celém povodí je evidován jen pro OKD Důl Paskov (z přítoku Košice), odpadní vody, ovlivňující kvalitu vody v recipientu, jsou vypouštěny z obecních čistíren odpadních vod (ČOV Brušperk, Kozlovice, Krmelín) a z místních kanalizací (Stará Ves n/O, Staříč).
Vodohospodářské objekty
Vodní nádrž Brušperk
Vodní nádrž Brušperk byla postavena jako protipovodňová nádrž po povodních v 60. letech na toku Horní Kotbach. Dnes je využívána k rybolovu a částečně k rekreaci. Vodní plocha je cca 2,9 ha a délka hráze dosahuje 175 m.