Panonské teplomilné doubravy na spraši (Svaz Aceri tatarici-Quercion)

Fytocenologie: Svaz Aceri tatarici-Quercion Zólyomi 1957: Quercetum pubescenti-roboris (Zólyomi 1957) Michalko et Džatko 1965
Lesnická typologie: 1X Dřínová doubrava, 1C Suchá habrová doubrava, 1H Sprašová habrová doubrava

Struktura a druhové složení

Rozvolněné teplomilné doubravy s dubem zimním (Quercus petraea agg.), šipákem (Q. pubescens) a dubem letním (Q. robur), vzácně také s příměsí dubu ceru (Q. cerris). Keřové patro s Acer campestre, Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare a dalšími druhy je v přirozených porostech bohatě vyvinuto, při dnešních nadměrných stavech lovné zvěře v nížinných lesích, zejména v oborách, však na mnoha místech chybí.

Panonská teplomilná doubrava na spraši u Malhotek v Bučovické pahorkatině (SLT 1X Dřínová doubrava)
Panonská teplomilná doubrava na spraši u Malhotek v Bučovické pahorkatině (SLT 1X Dřínová doubrava)

Bylinné patro je přirozeně druhově bohaté, v přezvěřených lesích však často ochuzené a poznamenané výskytem nitrofilních druhů. V takových lesích často převládá strdivka jednokvětá (Melica uniflora). Ve většině porostů nemá bylinné patro výraznější diagnostické druhy a spíše se v něm setkávají druhy šipákových doubrav (např. Brachypodium pinnatum, Carex michelii, Dictamnus albusMelittis melissophyllum) a dubohabřin (např. Galium sylvaticum, Poa nemoralisPolygonatum multiflorum); charakteristické však je zastoupení druhů vázaných na těžší, střídavě vlhké půdy (např. Betonica officinalis, Carex montanaConvallaria majalis) a místy také některých vzácných kontinentálních lesních nebo lemových druhů (např. Iris variegataMelica picta). Mechové patro je vyvinuto sporadicky.

Třemdava bílá (Dictamnus albus).
Třemdava bílá (Dictamnus albus). Foceno v NPP Malhotky.

Ekologie

Široké ploché hřbety a mírné svahy o sklonu do 15° s hlubokými, ale i mělkými návějemi spraše. Vrstva spraše leží zpravidla na flyšových pískovcích nebo vzácněji na aluviálních píscích říčních teras. Půdy jsou hluboké černozemě, hnědozemě až luvizemě. Vzhledem k omezeným srážkám a velkému výparu v létě jsou tyto půdy i přes svou hloubku dosti suché.

Rozšíření

Lesní celky v okolí Hustopečí a Klobouk u Brna (Boleradická vrchovina), Milovický les u Mikulova, fragmentární porosty na říčních terasách Svratky, dolní Jihlavy i jinde na jižní Moravě.

Rozšíření panonských teplomilných doubrav na spraši v ČR.
Rozšíření panonských teplomilných doubrav na spraši v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *