Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Geomorfologický celek Hornomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny. Tvoří jej široká, protáhlá sníženina o rozloze 1315 km2, střední výšce 226 m a středním sklonu 0°54´. Hornomoravský úval se táhne od Libiny na S po Napajedla na J. Pokračovat ve čtení “Hornomoravský úval”
Středomoravská niva je akumulační rovina podél řeky Moravy a spodní Bečvy, táhnoucí se v pruhu od Litovle až k Napajedlím. Šířka pruhu se pohybuje v rozmezí 2—13 km, délka dosahuje přibližně 70 km. Rozloha geomorfologického okrsku je 415 km2, střední výška 206 m a střední sklon 0°22´. Středomoravská niva leží ve střední části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Středomoravská niva”
Pověst klade vznik Kvasic do doby, kdy u nás sídlili Kvádové, po nichž prý měly jméno. Tuto nepodloženou domněnku zapsal do svých rukopisných Annalecta Quasiciana farář Matouš Moritz, který v Kvasicích působil v letech 1744–1782. Pokračovat ve čtení “Zámek a zámecký park v Kvasicích”