Českomoravská transverzální dráha vznikala na konci 19. století jako soubor drah lokálního charakteru. Spojovala od západu k východu Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno a Trenčianskou Teplou. Cílem bylo tangenciální spojení vůči Vídni z Čech do Uher mezi tehdejšími významnými tahy směřujícími na Vídeň. Jednalo se o Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a konečně Povážskou dráhu v Uhrách [1]. Tato tzv. transverzální dráha měla být určena především pro nákladní dopravu. Výstavba probíhala kolem roku 1888 a celý projekt nebyl nikdy dokončen. V článku se zaměřím na úsek Brno – Vlárský průsmyk, tedy tzv. Vlárskou dráhu. Ta se v dnešní době skládá z tratí 340 (Brno – Staré Město) a 341 (Staré Město – Vlárský průsmyk). Pokračovat ve čtení “Vlárská dráha (Českomoravská transverzální dráha)”
Zámek a zámecký park Strážnice
Zámek Strážnice býval původně královským hradem. Jak název této památky napovídá, plnila Strážnice ve středověku strážní funkci, neboť v době vlády Přemysla Otakara II. bylo Strážnicko připojeno k tehdejšímu českému státu. Nově vzniklý hrad tak ochraňoval nově upevněné zemské hranice, zejména tedy před útoky z Uher, kterých bylo za historii hradu a zámku Strážnice požehnaně [5]. Pokračovat ve čtení “Zámek a zámecký park Strážnice”
Panský pivovar ve Strážnici
Tradice strážnického pivovarnictví začíná už ve středověku. Město mělo vlastní pivovar pobořený za Bočkajova vpádu na Moravu v roce 1605. Jeho oprava se vlekla, čehož využilo panstvo jmenovitě Jan Fridrich ze Žerotína roku 1612, který postavil vlastní pivovar poblíž zámku a nedaleko od městských hradeb. [1] Pokračovat ve čtení “Panský pivovar ve Strážnici”
Slovácká vinařská podoblast
Charakter oblasti
Slovácká vinařská podoblast se podle vinařské rajonizace nachází ve vinařské oblasti Morava, tedy v jihovýchodní části České republiky, kde sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Název souvisí se slováckých etnografickým regionem, jenž z velké části pokrývá. Oblast tvoří okresy Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kromeříž. Zahrnuje celkem 118 malebných vinařských obcí a rozkládá se na cca 4 400 hektarech. Je největším a nejrozmanitějším ze čtyř moravských subregionů. Je nejrozmanitější právě kvůli výrazně odlišným podmínkám k pěstování vinné révy. Většina obcí na jihu se nachází v údolí řeky Moravy, přičemž nejpříhodnější polohy vinic jsou na svazích potoka Kyjovka [3].