Málokterý šlechtic 17. století zanechal na jihovýchodní Moravě tak hlubokou stopu jako Jan Antonín hrabě z Rottalu. Byl to muž mocný, bezohledný a velmi schopný – a zároveň postava, jíž poddaní na Valašsku, Slovácku i Hané přezdívali prostě a výstižně: zlý Rotál. Jeho jméno se váže k největšímu krveprolití třicetileté války v těchto končinách, k budování zámků, které dodnes stojí, i k rodu, jenž přišel ze Štýrska a za půl století ovládl ohromné kusy Moravy. Pokračovat ve čtení „Jan z Rottalu: muž s přezdívkou „zlý Rotál““
Panský pivovar v Holešově
Město Holešov leží na úpatí nejzápadnějších výběžků Hostýnských vrchů, na rozhraní Hané a Valašska. Již ve 12. století bývala osada lenním statkem olomouckých biskupů. Na počátku 14.století došlo k přeměně trhové vsi na plnohodnotné město a listiny z této doby dokládají i existenci panského sídla. Po roce 1650, kdy přešel do držení rodu hrabat Rottalů, dostává Holešov novou podobu. Byla postavena mohutná budova zámku, vyrostlo rozsáhlé hospodářské zázemí. Pokračovat ve čtení „Panský pivovar v Holešově“
Zámek a zámecký park Holešov
Zámek v Holešově je raně barokní zámecká stavba s francouzským parkem a vodními kanály, které nechal vybudovat jako své rodové sídlo bohatý rod hrabat z Rottalu. Zámecký park představuje monumentální pozdně renesanční dílo italského typu inspirované realizacemi francouzského architekta André Le Nôtrea. Tento pravidelně formovaný park s přilehlou oborou je v naší zemi jedinou ukázkou prostorového rozložení tohoto typu a tak dominantního zastoupení vodní složky [5]. Pokračovat ve čtení „Zámek a zámecký park Holešov“
Dráha moravskoslezských měst (Kroměřížská dráha)
Dráha moravskoslezských měst vzniká po roce 1880 jako paralelní trasa mezi střední Moravou (Kojetín) a Rakouským Slezskem (Bílsko), která měla být alternativou severněji položené Severní dráze císaře Ferdinanda. Ta se zdála být po prohrané válce Rakouska s Pruskem (1866) nebezpečně blízko pruským hranicím. Trať vznikala postupně spojením několika dříve budovaných úseků, nejstarším úsekem byla trať v okolí Kroměříže, tzv. Kroměřížská dráha. V dnešní době se skládá Dráha moravskoslezských měst na území ČR z tratí 303 (Kojetín – Valašské Meziříčí), 322 Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek a 323 Frýdek-Místek – Český Těšín. Pokračovat ve čtení „Dráha moravskoslezských měst (Kroměřížská dráha)“