Českomoravská transverzální dráha vznikala na konci 19. století jako soubor drah lokálního charakteru. Spojovala od západu k východu Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno a Trenčianskou Teplou. Cílem bylo tangenciální spojení vůči Vídni z Čech do Uher mezi tehdejšími významnými tahy směřujícími na Vídeň. Jednalo se o Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a konečně Povážskou dráhu v Uhrách [1]. Tato tzv. transverzální dráha měla být určena především pro nákladní dopravu. Výstavba probíhala kolem roku 1888 a celý projekt nebyl nikdy dokončen. V článku se zaměřím na úsek Brno – Vlárský průsmyk, tedy tzv. Vlárskou dráhu. Ta se v dnešní době skládá z tratí 340 (Brno – Staré Město) a 341 (Staré Město – Vlárský průsmyk). Pokračovat ve čtení “Vlárská dráha (Českomoravská transverzální dráha)”
Historie pěstování vína na Moravě
Počátky vinařství na jižní Moravě sahají až do 1. století našeho letopočtu. Tyto začátky jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování révy vinné v Pannonii za císaře Proba, za jehož vlády se hranice posunula až k Pavlovským vrchům [1]. Marcus Aurelius Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku [2]. Pokračovat ve čtení “Historie pěstování vína na Moravě”
Slovácká vinařská podoblast
Charakter oblasti
Slovácká vinařská podoblast se podle vinařské rajonizace nachází ve vinařské oblasti Morava, tedy v jihovýchodní části České republiky, kde sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Název souvisí se slováckých etnografickým regionem, jenž z velké části pokrývá. Oblast tvoří okresy Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kromeříž. Zahrnuje celkem 118 malebných vinařských obcí a rozkládá se na cca 4 400 hektarech. Je největším a nejrozmanitějším ze čtyř moravských subregionů. Je nejrozmanitější právě kvůli výrazně odlišným podmínkám k pěstování vinné révy. Většina obcí na jihu se nachází v údolí řeky Moravy, přičemž nejpříhodnější polohy vinic jsou na svazích potoka Kyjovka [3].