Historie vaření piva v Uherském Brodě sahá podobně jako u mnoha jiných měst až do středověku, kdy bylo nejprve v roce 1272 Přemyslem Otakarem II. povýšeno na královské město, v následujících letech pak získávalo různá práva včetně várečného datovaného k roku 1321.
Z historických pramenů se dozvídáme, že i nejznámější osobnost Uherskobrodska J. A. Komenský patřil do pivovarské rodiny, neboť jeho otec Martin Komenský byl členem cechu pivovarníků v Uherském Brodě. První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si měšťané postavili v roce 1614 [3]. Neradovali se z něj však příliš dlouho. Město již v té době nějaký čas nemělo status města královského a poté, co byl pivovar během třicetileté války roku 1643 zpustošen švédskými vojsky, jej v roce 1652 odkoupili Kounicové, tehdejší majitelé uherskobrodského panství. Nacházel se v jihozápadním předměstí, od roku 1848 byl pronajímán různým nájemcům, pivo se zde vařilo až do roku 1897, definitivně zrušen byl v roce 1913.
Jeho posledním nájemcem se stal František Bedřich Janáček, výjimečná to postava českého a moravského pivovarnictví. Narodil se v roce 1845 v Ransku v Čechách, v roce 1872 absolvoval sladovnickou školu a následně pracoval v několika pivovarech v Rakousko-Uhersku a Německu. V roce 1883, po předchozím působení ve zlínském pivovaru brněnského továrníka Leopolda Haupta a napajedelském pivovaru hraběte ze Stockau, si poprvé najal již zmiňovaný hraběcí uherskobrodský pivovar.
Nedokázal se však po jisté době dohodnout s tehdejším majitelem Albrechtem Kounicem především v otázkách jeho modernizace, rozhodl se proto ve svých padesáti letech postavit si vlastní parostrojní pivovar. V Neradicích na předměstí Uherského Brodu tak v letech 1894/1895 vyrostl zbrusu nový soukromý pivovarský podnik, který záhy veškerou okolní konkurenci jednoznačně převálcoval. Plány na jeho výstavbu dodala tehdy známá pražská firma Novák & Jahn a strojírna Brand a Lhuillier Brno, stavbu provedla uherskohradišťská firma Josefa Schaniaka.
Hned v následujícím účetním roce 1895/96 pivovar vystavil 15 480 hl piva, čímž zdaleka předčil výstav pivovaru panského. Postupem času se Františkovi Janáčkovi daří rodinný pivovar pozvednout mezi přední moravské pivovary, v předválečné době jsou jeho piva exportována až do balkánských zemí jihovýchodní Evropy. Pomáhá také založit společenský pivovar v Hlinsku, kde se stává prvním předsedou dozorčí rady a později i jeho podílníkem. Umírá v roce 1925 ve věku osmdesáti let, to již ale čtyři roky vede celý podnik jeho syn Jaromír Janáček I.
Mezi světovými válkami se až dvě třetiny ročního výstavu brodského piva vozí na Slovensko. V roce 1931 dochází k transformaci pivovaru na akciovou společnost s názvem Uhersko-Brodský pivovar a sladovna Fr. Janáček a syn, akc. spol. V letech 1935–1937 je provoz modernizován, mimo jiné je postavena nová varna a hvozd. Výstav pivovaru neustále stoupá, nezastaví se ani v letech válečných, kdy 30 % své produkce exportuje do Slovenského státu, v roce 1947 tak dosahuje do té doby svého maxima, 85 981 hl uvařeného piva.
Již v následujícím roce je Jaromíru Janáčkovi v rámci znárodnění pivovar odebrán a začleněn do národního podniku Slovácké pivovary se sídlem v Jarošově. I poté zde ovšem až do své smrti v roce 1951 vykonává funkci správce. V následujícím období pivovar prochází nejnutnějšími úpravami a rekonstrukcemi, jeho výstav pomalu roste až k hranici dvou set tisíc hektolitrů vystaveného piva v osmdesátých letech. V roce 1960 je začleněn do Jihomoravských pivovarů se sídlem v Brně, kde zůstává až do roku 1989, kdy je celá skupina transformována na pivovary Brno, s. p.
Začátkem 90. let o pivovar projevuje zájem syn Jaromíra Janáčka, Jaromír II. Od svého narození v roce 1929 v pivovaru vyrůstal, vystudoval vysokou školu v oboru kvasné chemie a i přesto, že ho osud v průběhu dalších let zavál až do Kanady, na pivovar nezanevřel. Po téměř tříletém úsilí je mu umožněno si podnik se svou sestrou Evou Vystrčilovou odkoupit za 60 milionů korun. Mezitím se pokračuje v modernizaci pivovaru, do provozu je uvedena nová varna, průtokový paster, výstav pivovaru však v důsledku rozdělení Československa a zavedení vývozních kvót na Slovensko výrazně klesá, v roce 1995 tak Jaromír a Eva pivovar po historicky druhé transformaci na akciovou společnost prodávají firmě Delta a.s. z Uherského Hradiště.
Výstav pivovaru se nadále snižuje až k hranici 51 000 hektolitrů v roce 1998, v roce předchozím prakticky končí export na Slovensko, k jeho znovuobnovení ve větší míře dochází až se vstupem Slovenska do Evropské unie [1]. V roce 2009 odkoupil pivovar Pivovary Lobkowicz Group, a. s, jehož akcie vlastní firma Lapasan, v níž drží většinový podíl čínská společnost CEFC. V roce 2012 byl pivovar Janáček přejmenován na pivovar Uherský Brod, kvůli časté záměně Františka Bedřicha Janáčka se skladatelem Leošem Janáčkem. V roce 2020 byla výroba přesunuta do sesterského pivovaru v Černé hoře [2].
Zdroje:
- Kopřiva, V. 2016. Vandry po historických pivovarech, díl sedmý: Pivní sonáta F. B. Janáčka. Dostupné online [14. 10. 2023] http://www.pivovary.info/?p=64178
- Wikipedia.org. 2023. Pivovar Uherský Brod. Dostupné online [14. 10. 2023] https://cs.wikipedia.org/wiki/Pivovar_Uherský_Brod
- Pivovary.info. 2023. Pivovar Uherský Brod. Dostupné online [17. 10. 2023] http://www.pivovary.info/?p=109008