Lomná (Olše)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-03-008
plocha povodí [km2] 70,6
délka toku [km] 17,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,49

Charakter toku

Lomná pramení v nadmořské výšce kolem 870 m na vých. svahu Čuboňova (1014 m, mezi horami Malý Polom a Burkov vrch) v Moravskoslezských Beskydech. Celý následující tok Lomné pak směřuje zhruba k sev.-vých. Necelé dva kilometry od pramene se v údolí Lomné nachází PP Kyčmol, u které ústí zleva stejnojmenný potok pramenící pod Malým Polomem (1061 m). Zprava se zde připojuje Velký Burkovský potok, pramenící pod vrchem Burkov (1032 m).

Mapa: tok Lomné (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/lomna.html).
Mapa: tok Lomné (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/lomna.html).

Říčka Lomná dále protéká obcí Horní Lomná, kde přijímá mimo jiné Přelačský (Jelitovský) a Úplazský potok, vysoko nad jejím pravým břehem se vypíná vrch Velká Polana (893 m) s NPR Mionší. Pod Horní Lomnou říčka postupně přibírá další drobné přítoky – zleva Tatínský potok a zprava Mionší potok. Následuje obec Dolní Lomná, kde zprava přitékají Jestřábí potokSkřinovský potok.

Za Dolní Lomnou přes vodní tok přechází železniční most Košicko-bohumínské dráhy a říčka Lomná vystupuje ze sevřeného údolí Moravskoslezských Beskyd do Třinecké brázdy. Posledním významnějším přítokem je Ošetnice, pramenící záp. od Jablunkovského průsmyku. Ta ústí do Lomné zprava na okraji města Jablunkova. V centru Jablunkova se pak Lomná v nadmořské výšce 380 m vlévá zleva do řeky Olše, která její vody odnáší dál do řeky Odry.

Ropičanka odvodňuje přilehlé části Moravskoslezských Beskyd a Třinecké brázdy. Řeka patří mezi vodohospodářsky významné toky a spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jablunkovsko. Pstruhové pásmo se nachází po celé délce vodního toku. Hydrologické stanice se nacházejí v Horní Lomné, Dolní Lomné a Jablunkově. Tok v celé trati spadá do správy státního podniku Povodí Odry.

Regulace Lomné

Lomná pramenící v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd odpovídá svým charakterem odtokových poměrů bystřinám typickým pro geologickou oblast flyše, tzn. tokům se značným transportem splavenin. Již od začátku 20. stol. byla proto hrazenářsky upravována, když hlavním důvodem pro to bylo ochránit údolí před ničivými následky nestabilního koryta. Údolí toku je v dolní polovině osídleno (úsek Dolní Lomná – Jablunkov) a potřeba udržet stabilní stav toku i po provedených úpravách si vyžádala řadu obnovních prací. Jednak v šedesátých letech min. století, ale i po proběhnutí povodní z poslední doby.

Bystřinářské úpravy spočívají v kombinaci úprav břehů, včetně jejich opevnění, spolu se zřízením spádových objektů a přehrážek pro zachycování splavenin. Jejich udržování v žádoucí funkci je velmi náročné, a proto ve snaze snížit pracnost a nákladnost údržby se zde v druhé polovině šedesátých let pokusil tehdejší správce toku Severomoravské státní lesy, správa lesotechnických meliorací o podnětný experiment – nahradit klasickou bystřinářskou formu úprav zdrsněním dna toku pohozem balvanů, vedoucímu k zvýšení jeho celkové drsnosti, tím zvětšení energetických ztrát proudící vody za povodní a tak snížení unášecí síly vody a dosažení stability toku, jinak dosahované snížením podélného sklonu vkládáním spádových objektů.

Uložením balvanů – jakýchsi kamenných rozrážečů – se tím vlastně napodobila přirozená trať horské bystřiny s balvany. Lze konstatovat, že tento pokus – pohoz dna balvany – byl proveden na 600 m délky (v km 9,9–10,5) po více než padesátiletém „provozu“ se zde ukázal jako velmi úspěšný, když navíc takto „upravený“ úsek je časem naprosto nerozlišitelný od úpravami zcela nedotčených bystřinných tratí. Tento přístup může být inspirací pro sanaci jiných poškozených úprav říčních a bystřinných koryt v prostředí obdobném, jako je tomu na Lomné.

Vodohospodářská bilance a kvalita vod

Z hlediska vodohospodářské bilance je bystřina Lomná prakticky nedotčeným tokem, v povodí je registrováno jen několik malých odběrů vody. Po stránce kvality vody je hodnocena její voda většinou jako voda čistá (I.třída).

(zdroj: https://www.pod.cz/atlas_toku/lomna.html)

Přečtěte si také

  • Olše (Olza)21.8.2018 Olše (Olza) Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-03-001 plocha povodí […]
  • Stonávka21.8.2018 Stonávka Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-03-052 plocha povodí […]
  • Ropičanka21.8.2018 Ropičanka Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-03-040 plocha povodí […]
  • Lubina24.7.2018 Lubina Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-01-01-125 plocha povodí […]

Napsat komentář