Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě

Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Reichů se významně zapsal v historii skláren např. v Krásně (u Valašského Meziříčí), Kyjově, ve Velkých Karlovicích, Karolince nebo ve Vsetíně. Pokračovat ve čtení “Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”

Sklárna v Kyjově

Počátky sklářství v Kyjově je možno spojovat s vývojem sklářství na buchlovském panství, přesněji ve Starých Hutích. Sklářskou huť zde založil již v prvním desetiletí 17. století tehdejší majitel panství Jiří Zikmund ze Zástřizl (1582–1614). V roce 1814 si sklárnu od buchlovských pánů pronajímá Izák Reich z Buchlovic a v roce 1818 činí totéž s hutí v Koryčanech. Ta fungovala až do roku 1907. Pokračovat ve čtení “Sklárna v Kyjově”

Sklárna v Krásně na Bečvou (Valašské Meziříčí)

Sklářství patřilo po staletí ke specifickým řemeslům Valašska. Bohatství zdejších lesů vedlo správu alodního velkostatku Valašské Meziříčí k žádosti o povolení zařídit v Krásně nad Bečvou sklářskou huť, kterou podala v březnu 1854. Huť nechal postavit hrabě Eugen Kinský v Krásně nad Bečvou, v místech nazývaných Na Podhoří. O jejím založení se dohodl o rok dříve se Samuelem Reichem, kterému také hned po dokončení výstavby sklářskou huť pronajal. [3]

Pokračovat ve čtení “Sklárna v Krásně na Bečvou (Valašské Meziříčí)”