Pivovarnictví této vsi – následně městečka se vyvíjelo zcela odlišně než v ostatních městech hukvaldského panství. Do roku 1754 byl Frýdlant zásobován pivem z hukvaldského vrchnostenského pivovaru, stejně jako ostatní poddanské vsi hukvaldského panství. V tomto roce (1754) se však situace změnila díky vybudování nového vrchnostenského pivovaru ve Frýdlantu.
Olomoucké biskupství získávalo nemalé finanční obnosy z prodeje piva, a proto investovalo do výstavby dalšího pivovaru a to ve Frýdlantu. Následně mohlo být pivo pouze z tohoto vrchnostenského pivovaru distribuováno do Frýdlantských hostinců. Vrchnostenský pivovar byl najímán stejně jako pivovary městské. Olomoucké biskupství vystupovalo pouze jako majitel nemovitosti.
Počátkem února roku 1754 dorazil sládek, jemuž byl pivovar předán do odborné správy. Bohužel se vrchnostenskému pivovaru moc nedařilo, což nebylo dáno pouze kvalitou piva, ale také i konkurencí nalézající se za řekou Ostravicí. Zde se rozpínalo již Slezsko. Ve Slezsku nepodléhalo pivo nápojové dani, a proto bylo levnější.
Jak už bylo zmíněno, pivovarnictví Frýdlantu se vyvíjelo jinak, než u ostatních měst hukvaldského panství. Je tomu především proto, že Frýdlant byl do 19. září roku 1777 vsí. V tento den byla ves povýšena na město. Načež, Frýdlantská obec v září roku 1784 sepsala žádost o udělení šenkovního práva po vzoru měst hukvaldského panství, současně tedy žádala právo vařit a prodávat pivo v jednotlivých domech. Žádosti obce však nebylo olomouckou vrchností vyhověno.
Ještě jednou se Frýdlantská obec rozhodla podat žádost o právo varu, avšak byla opět roku 1802 vrchností zamítnuta. Vrchnostenský pivovar však nedosahoval požadovaného odbytu a byl roku 1853 zrušen. Jeho budovy byly využity pro ubytování železárenských dělníků. Frýdlant nad Ostravicí se svého městského pivovaru bohužel nedočkal. Po zrušení propinačního práva jsou ve městských hostincích nabízena piva pivovaru z Litovle, Plzně, Přerova i pivo z pivovaru Markuse Strassmanna ležícího v Moravské Ostravě.