Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm

Pivovar v Rožnově vystavěl roku 1712 majitel rožnovského panství Karel Jindřich z Žerotína [1]. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otakara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar [3].

Rožnovští měšťané měli právo pivo šenkovati už v 16. století, roku 1613 mělo právo šenkovat 36 domů. Právo šenkovat pivo a víno v 18. stol. mělo 31 měšťanů, kteří byli majiteli starých šenkovních domů, jimž právo to bylo vrchností uděleno. Šenkovat směli jen pivo vrchnostenské, výroba domácího byla zakázána. Protože všichni najednou prodávat pivo nemohli, nebylo dost kupců, prodávali střídavě. Tak často vznikaly hádky, kdo prodávat má, proto sestavili mezi sebou roku 1743 smlouvu o pořádku šenkování piva, podepsali ji a dali potvrdit na radnici purkmistrem a rychtářem.

Při nedodržení pořádku byly stanoveny sankce a pokuty, například … půl bečky piva za pokutu propadnouti býti má. Pořádek měl být obnovován každých 10 nebo 20 let. Žádný ohled neměl být brán na toho, kdo za šenkovaný truňk milostivej vrchnosti peníze dlužen zůstane. Při šenkování se měla dodržovat dobrá míra a dobrý truňk, aby skrz to nemělo publikum příčiny stěžovat si. Na listině bratrstva Sv. Růžence se uvádí prvým sládkem Martin Bureš [4].

Žerotínové vařili v Rožnově pivo až do roku 1815 [1] a pak Kinští [1]. Roku 1836 za sládka Fr. Chlupatého pivovar vyhořel, roku 1868 byl znovu postaven a roku 1870 rozšířen [4]. V roce 1899 celé panství i s pivovarem prodal Rudolf hrabě Kinský baronu Arminu Popprovi. Ten nevýnosné panství prodal roku 1912 i s pivovarem Vídeňskému spolku pro výrobu celulózy ve Vratimově a 1. února téhož roku je odkoupilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, které bylo majetkem barona Rothschilda a rytíře Gutmanna [1].

Z důvodu stále rostoucího výstavu piva byl areál parostrojního pivovaru často rozšiřován, neboť se měnila během věků technologie výroby. Z původní výroby svrchně kvašeného piva, které se dochovalo v západních zemích, se přecházelo na tzv. spodní kvašení, což znamenalo potřebu větších prostor spilek a ležáckých sklepů. Na konci 18. století byly pod horou Kozák přistavěny další 3 sklepení a nad nimi sýpky [3].

Dnešní historie se píše roku 1912, kdy pivovar zakoupil od barona Rothschilda sládek Albert Málek. Pan Málek vystudoval pivovarnickou a sladovnickou školu ve Vídni, poté se odebral do znojemského a želetavského pivovaru, kde se zamiloval do dcery majitele hraběnky Anny Kamel z hraběcího rodu Hardeggerů. Často jezdili do Rožnova, které tehdy byly vyhlášené klimatické lázně a z věna svému muži zakoupila za rovných 100 000 korun od barona Rothschilda Rožnovský pivovar. Pivovar vzkvétal, začal vyvážet zejména černé pivo na císařský dvůr [2].

Kousek od pivovaru za říčkou Hážovkou se nacházela jedna z nejstarších papíren v Evropě, kterou roku 1664 založil Bernard Ferdinand ze Žerotína a od roku 1811 byla v držení rodu Fassmannů. Obě rodiny se velmi sblížily. Papírníkům manželům Fassmannovým se narodili synové Jan (31. 5. 1983) a Vladimír (13. 6. 1888). Manželům Málkovým se ještě v Želetavě narodily dcery Míla a Hedvika. Obě se posléze provdaly za syny zámožného továrníka a majitele rožnovské papírny Jana Fassmanna sn. Jan Fassmann jr., následný dědic a majitel rožnovské papírny se oženil s Mílou Málkovou, dcerou želetavského sládka a rožnovského pivovarníka Málka. Kvůli odlišení se mu pak v Rožnově říkalo „Fassmann papírník“.

Druhý syn Vladimír Fassmann se sňatkem s Hedvikou Málkovou přiženil do rodiny pivovarníka Málka a později převzal vedení rožnovského pivovaru. Tomu se kvůli odlišení v Rožnově říkalo „Fassmann pivovarník“.  Dne 12. ledna 1937 předčasně umírá ve věku 49 let pivovarník Vladimír Fassmann. Po jeho smrti vedla rožnovský pivovar, až do zestátnění pivovaru v roce 1948, vdova Hedvika Fassmannová (rozená Málková) [4].

Po válce byl pivovar zásadně rekonstruován. Byla zakoupena moderní měděná varna, která po znárodnění přerovským pivovarem v lednu 1949 byla vyřezána, aby následně skončila ve šrotu [3]. Rok 1948 ovšem expanzi pivovaru ukončil. Pivovar byl znárodněn a předán do národní správy Přerovského pivovaru, který okamžitě ukončil výrobu a novou technologii vč. stovek sudů převezl do Přerova. Pivovar po 236 letech zcela osiřel. S ohledem na rozsáhlý areál nakonec nedošlo ke zbourání budov, ale byly obsazeny stáčírnou limonád, sklady zeleniny a Osevou.

Roku 1994 byl zcela zpustlý majetek vrácen do rukou potomků původních majitelů. Po desetiletích částečných oprav se prapravnuk původních majitelů společně se společníkem pustili díky grantu EU do rekonstrukce pivovaru a roku 2009 se na pivovarském dvoře, po 61 letech, opět rozlila vůně sladu. Rok poté byly otevřeny pivní lázně, následovaly mořské lázně, dětské centrum, čokoládovna a nedávno otevřený pivovarský hotel [2].

Zdroje:

1. KFBZ.cz. 2023. Rožnovský pivovar: Historie rožnovského pivovaru od roku 1712 do současnosti / Richard Sobotka. Dostupné online [27. 10. 2023] https://www.kfbz.cz/roznovsky-pivovar-historie-roznovskeho-pivovaru-od-roku-1712-do-soucasnosti-richard-sobotka
2. Kudyznudy.cz. 2023. Rožnovský pivovar. Dostupné online [27. 10. 2023] https://www.kudyznudy.cz/aktivity/roznovsky-pivovar
3. Inspirithotel.cz. 2023. Rožnovský pivovar. Dostupné online [27. 10. 2023] https://www.inspirithotel.cz/roznovsky-pivovar
4. Sobotka, R. 2016. Rožnovský pivovar. Historie rožnovského pivovaru od roku 1712 do současnosti. Knížka do kapsy.