Panský pivovar v Bystřici pod Hostýnem

První písemná zpráva o městečku Bystřice je z roku 1368, vlastnili ji tehdy pánové z Kunštátu. Po nich zde vládli např. pánové z Cimburka, Hustopeč či Limberka. Patrně již v této době se v Bystřici vařilo pivo, které mohlo šenkovat celkem 27 právovárečníků. Písemného potvrzení těchto práv se místní dočkali od Jiřího Žabky z Limberka v roce 1545.

Zda místním již tehdy konkurovala produkce panská je otázkou, nicméně tentýž šlechtic zmírnil povinnost měšťanů z dělání 16 měřic sladu pro pána v peněžitý plat. Z každého právovárečného domu se mělo dávat ročně 10 bílých grošů. Měšťané platili nadále i obci. Jiří Žabka také dovolil, aby pivovar byl na místě, na kterém stál. Tentýž šlechtic o deset let později městečko prodal Přemkovi Prusinovskému z Víckova. K panství tehdy patřily i vsi Lhotka, Chvaličov, Slavkov, Brusné, Chomýž, Jeníkovice, Dobrotice, Hlinsko, Bílavsko, Rychlov, Blažice, Libosváry, Újezd, Loukov, pusté vsi Jelínek, Nová Ves, Hroznov, Jančí, Jestřebí a Lhota a hrady Obřany, Křídlo, Chlum a Chvaličov.

Sňatkem z Bohunkou Prusinovskou přechází panství na Václava Bítovského z Bítova. Je pravděpodobné, že již za něj byl v Bystřici pivovar panský. Jednou z povinností jeho poddaných ať již robotních či nerobotních bylo „po jednom sáhu k pivovaru bystřickému, kde se jim koliv ukáže (dřeva), nadělati.“ Bítovskému bylo panství za účast ve stavovském povstání zkonfiskováno a darováno Zdeňku Vojtěchu z Lobkovic. Jeho syn Václav Eusebius toto zboží prodal rodu Rottalů, kteří v té době drželi i blízký Holešov.

Výstav panského pivovaru v polovině 17. století činil 25 varů po 26 bečkách ročně. Podle informací z druhé poloviny 17. století vrchnost šenkovala pivo, kořalku i 10 věder vína a měšťané svého starého práva již využívat nemohli. Podle daně komínové z roku 1671 měl panský pivovar jeden komín, sladovna dva a jeden i bednárna. Zajímavé je svědectví bystřického písaře Jana Špalka, podle nějž: „z pivovaru málo užitku se nachází, neboť poddaní na dědinách málo piva vyšenkují a ještě takové peníze zdržují a nechtějí, aby jeden podle druhého na dědině šenkoval, to je ke škodě, poněvadž někteří za to pivo k své potřebě utrácejí.“

Další údaj o výstavu panského pivovaru máme z roku 1750, kdy se zde navařilo 1666 sudů piva. Nedlouho poté v roce 1762 zemřel František Antonín z Rottalu a dědily po něm jeho dvě dcery. Bystřici získala Marie Amalie a s ní zde vládl její manžel Jan Jakub della Rovere di Monte l´Abbate. Právě v této době byl v roce 1770 postaven nový panský pivovar. O stavu měšťanských várečných práv z té doby nemáme zpráv. Jisté je, že původní pivovar stál na náměstí a musel být právě roku 1770 „co nedostatečný a sešlý zrušen“. Nový pivovar byl vystavěn poblíž zámku na křižovatce dnešních ulic Sušilova a Pod platany.

O pivovaru se dále zmiňuje popis městečka z roku 1844, který uvádí, že pivovar zaměstnává 5 dělníků a produkuje 3 040 věder piva. Chmel se tehdy dovážel až z Čech. V roce 1850, již za vlády pánů z Loudonu, byl pivovar přestavěn. V druhé polovině 19. století byl také pronajímán. Získal jej například obchodník Josef Zifferer, který měl kromě pivovaru i palírnu a provozoval i nálevnu.

Po Ziffererovi pivovar vypachtoval jeho zeť Leopold Redlich, který jej spravoval do roku 1891. Po něm byl nájemcem Josef Čepek (do roku 1895) a dále Konrád Kovář, Alois Trnka a Ladislav Vodička (všichni 1905–1911). O několik jmen bohatší je přehled sládků: 1886–1888 Bohdan Hájek, 1888–1889 Josef Sahánek, 1889–1891 Karel Dubský, 1891–1894 Robert Reich, 1894–1895 Ludvík Ursini, 1895–1901 Josef Šajc, 1901–? František Šmakal. Jako vrchní sládek je uváděn v letech 1895–1905 Ladislav Vodička. Výstavy pivovaru se pohybovaly kolem 5 tisíc hektolitrů ročně a mezi jeho konzumenty jistě patřili kromě místních i lázeňští hosté. Bystřice byla v druhé polovině 19. století a začátkem 20. století lázeňským městem, kde se léčilo zdravým klimatem a „na úkor piva“ žinčicí.

Výroba piva byla v Bystřici ukončena v roce 1905. „Stroje byly dojité, moc oprav potřeba, pivovar prodán velkostatku holešovskému, pivovarnictví zaniklo a pivovar zůstal co odkladiště pro holešovské pivo.“ Pivovar byl zrušen v roce 1911. O deset let později budovu koupil Robert Slezák a přestěhoval do ní svou továrnu na výrobu kovového nábytku. V průběhu července 2009 byla zahájena demolice bývalého pivovaru, jež nahradila prodejna značky Lidl [1].

Zdroje:

1. Vrána. F. 2009, převzato z pivovary.info. 2023. Panský pivovar Bystřice pod Hostýnem. Dostupné online [18. 10. 2023] http://www.pivovary.info/?p=68758

Dílčí zdroje:

• Hosák, L. Historický místopis země moravskoslezské, Praha 1938, s. 661.
• Doláková M., Hosák L. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, Brno, 1980, s. 23.
• Zpravodaj k oslavám 600 let Bystřice p.H., březnové číslo r. 1968, s. 12.
• Doláková M., Hosák L. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, Brno, 1980, s. 33.
• Galuška, J. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, rukopis.
• V palírně se narodil židovsko-německý žurnalista a spisovatel Pavel Zifferer.
• Likovský, Z. Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900, Praha 2000, s.
• Likovský, Z. Pivovary československého území 1900-1948, Praha 2006, s. 305.
• Galuška, J. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, rukopis.