Frýdek a Místek patřily k městům, které měly právo vařit pivo. Přísaha nově přijímaných frýdeckých šenkovních měšťanů svědčí o pozornosti, jakou naši předkové věnovali vaření piva: „Já níže podepsaný přísahám Pánu Bohu všemohúcímu, Blahoslavenej a bez poškvrny počatej Panně Marii, Mateři Boží a všem milým Božím svatým tak jakož jsem já od slavného magistrátu svolení vařiti pivo dostal, že ve všech věcech podle předpisův a nařízení vařiti pivo budu a zavazuji se všechna dobra v městským pivovaře držeti.“
Pivovary ve Frýdku
O frýdeckých „pravovárečnících“ se poprvé dovídáme z listiny těšínského knížete Václava z roku 1545, kterou dal svolení rytíři Linhartu Tatíkovi z Jankovic, aby si mohl otevřít ve svém domě při zámku vinný a pivní šenk a zároveň mohl vařit pivo po měšťanském pořádku ve frýdeckém měšťanském pivovaru.
Menší pivovar tehdy stál při městské zdi – hradbě u brány do parkánu, která byla vlevo vedle zámecké budovy. V roce 1546 měli ve Frýdku sladovnu měšťané Čundroch a Jiří Slanina, obdobně v roce 1549 zbyla sladovna po nebožtíkovi Martinu Komínkovi a v roce 1555 zůstal po nebožtíku Mikuláši ševcovi dům na rynku se sladovnou a hospodou. Zajímavá je historická zmínka o vybavení této hospody: stůl jarzabový, malý stůl šintový, osm židel, armary, koryta dvě pivné, dvě bečky vinné, konvic osm kvaretních dřevěných.
Měšťané vařili světlé pivo z ječného sladu i pivo pšeničné, zpočátku bez použití chmelu. Chmel se začal později v okolí města pěstovat. O chmelnicích jsme zpraveni prostřednictvím urbáře panství z roku 1580. Chmel ve Frýdku roste dodnes. Zplanělý se vyskytuje na ve svahu pod Těšínskou ulicí. Pivo se plnilo do beček také pro zámeckou potřebu, kam bylo dodáváno zdarma. Měšťanům se dodávalo v bečkách a později také v lahvích osmičkách. Pivní bečka měla objem 34,5 litru. V 17. století vznikl malý pivovar pod zámkem.
Šenkovních a pravovárečných domů působilo ve Frýdku v té době 84. Ne každý z pravovárečníků toho náležitě využíval. Podle urbáře z roku 1664 se slad pro frýdecké pravovárečníky mlel v tzv. „bližším“ mlýně na Zámecké strouze, která kdysi tekla pod dnešní Hasičskou ulicí. Pacholci dostávali za práci ve mlýně jen stravu. V roce 1664 někdejší měšťanský pivovar u zámku již držela vrchnost. V jednom domě se sušil chmel, vařilo a zrálo pivo a ve druhém byla hospoda. Přibližně v roce 1640 si měšťané vystavěli nový pivovar při hradbách nedaleko Horní – Těšínské brány. Kvůli jeho výstavbě musel být zasypán jeden z rybníčků před branou. Sladovna stála poblíž farního kostela sv. Jana Křtitele.
Pivo se ve Frýdku vařilo v roce 1802 ve dvou pivovarech – panském (pod zámkem na mlýnském příkopě u řeky Ostravice – dnes nejbližší budova u železniční tratě) a měšťanském (na začátku Pivovarské ulice). Dohromady v obou pivovarech vyprodukovalo šest dělníků 3960 věder piva za rok (2241 hektolitrů) při spotřebě 1980 měřic ječmene a 10 centů chmele. Pravovárečným měšťanům frýdeckým ve Frýdku na začátku 19. století patřily sladovna, pivovar na začátku ulice Na blatnici a bednárna s ledovnou u sv. Jošta.
Měšťanský pivovar ve Frýdku vařil pivo do roku 190. Poslední výstav činil šest tisíc hektolitrů. Poté zůstala v provozu jen pivovarská hospoda (naposledy Lidová jídelna), pivovar se proměnil ve sklad piva těšínského akciového pivovaru. Objekty pivovaru byly zbořeny v roce 1982. Dosud stojí přestavěná bednárna s ledovnou, která je v Těšínské ulici ve svahu u kostela sv. Jošta (dnes Irish Pub Little Island) [2].
Měšťanský pivovar v Místku
Městečko, později město Místek, dostalo právo vařit vlastní pivo (právo várečné) od svého zakladatele, olomouckého biskupa, již při svém založení. Právo várečné měly domy především na samotném místeckém náměstí a lze předpokládat, že toto právo využívaly už nejstarší zděné či spíše dřevěné domy na náměstí již při svém založení v současné poloze někdy na konci 14. či spíše na počátku 15. století.
Z roku 1505 pochází zmínka, že těšínský kníže Kazimír přenechal místeckému fojtovi starší knížecí pivovar, v jistou dobu totiž spadal moravský Místek pod vládu slezského těšínského knížete. Uvádí se, že právo várečné mělo 42, resp. 44 domů v Místku [1].
V roce 1712 si měšťané postavili nový pivovar nedaleko brodu přes mlýnskou strouhu (na dnešní Hlavní třídě, přibližně naproti bývalému autobusovému nádraží). Místecká sladovna stávala na moravském břehu Ostravice naproti zámku nedaleko mlýna, ve kterém mleli slad. Místečtí měšťané museli spoléhat na vrchnost, tehdy olomoucké biskupy, kteří povolovali, do kterých vesnic mohli vystavovat pivo k prodeji. Měšťané vařili pivo světlé – červené z ječmene, bílé z pšenice a obojí mělo jen mírně nahořklou chuť. Slad vyráběli někdy i z žita. V roce 1835 uvařili v místeckém pivovaru 1560 věder piva (883 hektolitrů) [2].
Samostatný měšťanský pivovar byl založen právovárečnými měšťany v roce 1848 za Mlýnskou strouhou v místě východně od náměstí, zvaném Zámostí. Dle všeho se jednalo o nezastavěné místo bývalých luk a polí, ke kterým se řídká maloměstská zástavba jen pomalu přibližovala od 17. století. Pivovar se rozkládal na velké obdélníkové parcele východně od historického centra města, při staré cestě z náměstí k řece Ostravici a dále na Těšín. V nejstarší etapě byla vystavěna dlouhá patrová budova na severozápadě, kde byla varna se sladovnou, označovaná jako starý pivovar, a patrová obdélná ledovna na severovýchodě [1].
V roce 1894 v pivovaru pracoval sládek Josef Grossmann, který si pronajal pivovar společně s Josefem Czirmerem. Oba měli v nájmu také arcibiskupský pivovar na Hukvaldech [2].
Kolem roku 1885 přibyla do západní části areálu novostavba objektu nové varny označovaná jako nový pivovar, kterou tvořila dvoupatrová obdélná budova s vysokými štíty a cihlovým komínem na západě areálu s hlavním průčelím do Malého náměstí. Z původní varny se tak stala čistě jen sladovna. V roce 1900 byla varna rozšířena přístavbou o sklady. Místecký pivovar neměl dlouhého trvání. Jeho provoz byl ukončen v roce 1926. Nedlouho poté začala být rozebírána zděná ohrada areálu a chystáno staveniště pro stavbu nového Hasičského domu (stavba zahájena 17. 7. 1928), jemuž později padla za oběť i budova varny s komínem.
Po roce 1930 byla rozebrána na stavební materiál i bývalá ledovna na severovýchodě a její místo nahradil moderní blok administrativní budovy Skladu akciového pivovaru Přerov, který jako sklady využíval bývalou budovu sladovny. Blok budov s kancelářemi Skladu musel ve 2. polovině 20. století ustoupit stavbě brutálního čtyřproudového průtahu městem [1]. Z pivovaru se zachovala jen dlouhá budova sladovny s ledovnou v podzemí – dnešní tržně-obchodní centrum poblíž místecké pošty [2].
Pivní míry a ceny
Podívejme se, jak se pivo dříve měřilo. 1 vědro = 56,6 l = 40 mázů, pint = 80 holb = 160 českých žejdlíků; 1 vídeňský máz = 1,41 l; 1 holba = 0,71 l; 1 žejdlík = 0,35 l.
Zajímavé je sledovat cenu piva. V roce 1902 stál půllitr 0,14 koruny, v roce 1914 již 0,40 koruny a v roce 1918 dokonce 1,80 koruny. V roce 1923 se platilo za půllitr 2,60 až 3,20 Kč, plzeň 12° vyšla na pětikorunu. Lahvová desítka byla v 60. letech v obchodě za 1,40 Kčs, v 80. letech pak za 1,70 Kč, mezi léty 1985 až 1990 stála 2,50 Kč. V té době pivař zaplatil za točený Ostravar 12° ve IV. cenové skupině 2.80 Kčs, za Radegast 12° ve III. cenové skupině 3 Kč a za Plzeň 12° ve II. cenové skupině 4.40 Kč [2].
Zdroje:
- Hrady.cz. 2023. Měšťanský pivovar. Dostupné online [19. 10. 2023] https://www.hrady.cz/technicka-pamatka-mestansky-pivovar-mistek/texty?tid=45318&pos=1000
- NašePraha.cz. 2023. Pivo se ve Frýdku a Místku vařilo již v 16. století, zpočátku bez chmele. Dostupné online [19. 10. 2023] https://www.nasepraha.cz/pivo-se-ve-frydku-a-mistku-varilo-jiz-v-16-stoleti-zpocatku-bez-chmele/