Sklárna s nejdelší historií na našem území a zároveň jedna z nejstarších skláren v Evropě byla založena na samém konci 18. století. Uprostřed bukových lesů a na nalezišti kvalitního sklářského písku nedaleko Uherského Ostrohu na hranici se Slovenskem ji dal postavit kníže Alois z Lichtenštejna.
Lichtenštejnové byli v 17. a 18. století největšími pozemkovými vlastníky na Moravě. Kníže Alois byl muž vzdělaný a zcestovalý. Věnoval se přestavbám některých rodových panství, například toho lednického, a také podporoval šíření nových hospodářských metod. I výrobu skla na svých panstvích se snažil postavit na vědecký základ, a tak do služeb povolal lékaře a chemika Franze von Weissbacha, který měl v oboru bohaté zkušenosti.
Weissbach nedlouho předtím spolupracoval na vybudování sklárny v Květné u Starého Města pod Sněžníkem a převzal i její vedení. Když byly u Chylic na panství Uherský Ostroh nalezeny sklářské písky, pustil se do zkoumání jejich kvality. Podle výsledků zkoušek shledal, že je písek stále lepší a bělejší, obsahuje takzvané kočičí stříbro a je vhodný pro tabulové a zelené sklo.
A tak správa panství povolala k poradám představitele lichtenštejnského inspektorátu v Břeclavi a 3. února 1792 hlásila ústřední knížecí kanceláři ve Vídni výsledek těchto porad – tedy úmysl zřídit poblíž vsi Strání sklárnu. Dva roky nato se nedaleko vesnice Strání, v průsmyku asi půl kilometru od moravsko-slovenské hranice, začalo stavět. Podle této obce se později vžil název celé sklárny – dlouhá léta se jí říkalo Straňanské hutě.
Na přelomu jara a léta 1795 byly postaveny dvě tavicí pece a začaly poslední přípravy na zahájení sklářské výroby [1]. Huť, vybavená dvěma tavícími pecemi, zahájila činnost v polovině roku 1975. Zaměstnání zde našli nejenom místní lidé, ale hlavně skláři z okolí i z ostatních lokalit lichtenštejnských panství na Slovensku či v Rakousku. Spojení všech těchto výrobních tradic vytvořilo brzy osobitý styl nové sklárny, která začala rychle nabývat na proslulosti. Sklárna vyráběla z obyčejného, nazelenalého skla nejrůznější užitkové a stolní sklo, ale i sklo hostinské, lampy, cylindry a dokonce i sklo okenní, vyráběné z foukaných válců [3].
Jenže po svižném a nadějném startu nastaly horší časy. Počátek 19. století poznamenaly napoleonské války. Sklárna v důsledku toho začala nejprve stagnovat a pak pomalu, ale jistě upadat do větších a větších dluhů. Od 1. ledna 1808 se stal nájemcem sklárny valašskomeziříčský měšťan František Ležák. Se sklářským podnikáním měl značné zkušenosti, a tak se dalo očekávat, že zanedbanou straňanskou sklárnu postaví znova na nohy [1]. Sklárnu se mu ale rozjet příliš nepodařilo, a proto se jí v roce 1817 ujímá Izák Reich, zakladatel sklářské dynastie Reichů.
Reichova působení ve straňanské huti dokumentuje spolu s jeho dalšími podniky úřední statistika za rok 1818. Vidíme z ní, že Strání bylo jeho nejvýznamnějším podnikem. Pracovali tam jeden mistr, 11 tovaryšů, pět učňů a 24 pomocníků, zatímco ve Starých Hutích jeden mistr, devět tovaryšů, dva učni, devět pomocníků, jeden řezač, jeden zdobitel skla vypichováním a jeden brusič a v Koryčanech celkem jenom 14 dělníků. Plat ze sklářského krámku ve Strání obnášel za rok 1818 160 zl., což nasvědčuje tomu, že Reichovi se podařilo obnovit výrobu v předchozím rozsahu a učinit sklárnu známou. Brzy však byly Reichovy úspěchy ve sklárně vystřídány hlubokou krizí. Dokládá ji výše platu ze sklářského krámku, jež v 1. 1819-1821 poklesla na 120 z1. Výroba v huti tedy postupně klesala a asi v roce 1820 se zcela zastavila [2].
Dalších 30 let se sklárna nachází převážně v útlumu paběrkuje), až v roce 1850 se objevuje nový stěžejní pronajímatel – Josef Zahn, zakladatel rodinné firmy Josef Zahn & Co. Josef Zahn chtěl původně tuto smlouvu uzavřít na 15 let, ale správa panství s ohledem na to, že dřevo z lesů na panství bylo tehdy výhodně prodáváno do Uher, nakonec uzavřela 30. listopadu 1850 smlouvu jen na tři roky s tím, že Zahn měl odebírat ročně 1 000 sáhů bukového dřeva. Smlouva byla vždy po vypršení dále prodlužována.
Společníky firmy Josef Zahn & Co. byli kromě Josefa Zahna Karel Zahn, Anton Zahn, Ignác Zahn, Franz Zahn a Emanuel Zahn. Jejich úmyslem bylo obnovit provoz ve sklárně jako v moderním přebudovaném průmyslovém podniku. Za tím účelem již od roku 1850 postupně přikupovali nebo pronajímali ke sklárně další pozemky. A ta se pak rozrůstala až do dnešního velkého průmyslového komplexu, zaujímajícího větší část osady Květná. Tím, že se sklárna v Květné zcela odpoutala od vazeb na Lichtenštejny a spojila své osudy s rodinou významných podnikatelů, se před ní otevřely perspektivy smělého a dynamického rozvoje, který ji posléze přivedl mezi nejvýznamnější sklářské podniky v českých zemích [2].
Zahnové se v Květné zasloužili o zvýšení kvality produkce, zavedl také výrobu jemného křišťálového skla (s přísadou vápna) a dekorační techniky broušení, hranování a rytí. Jeho syn, Emanuel Zahn, přistavuje další sklářskou pec a zavádí výrobu jemného křišťálového skla zdobeného broušením a rytím. Právě Emanuel Zahn přivedl zkušené skláře, kteří s sebou přinesli nové techniky a způsoby zpracování skla. To vedlo nejen k rapidnímu zlepšení kvality výrobků a celkové modernizaci, ale také k rozšíření sortimentu podle výtvarných impulsů z vídeňských uměleckých kruhů. V souvislosti s tím se také v roce 1894 mění název sklárny a začíná se užívat místní název Květná (Blumenbach). Toto jméno se brzy stává puncem kvality a je vyhledávané na světových trzích [4] . Od roku 1896 zde byla zavedena výroba matovaného a malovaného skla. V tomto období se sklárna v Květné stává dodavatelem císařského dvora ve Vídni [3].
Firma Zahn & Göpfert zřizuje vzorkovny a dispoziční sklady v Londýně, Paříži, Berlíně i Hamburku a vystavuje na světových veletrzích. Jako druhá sklárna v Evropě zavádí Květná dekoraci leptáním již v roce 1897. Různě dekorované stolní sklo se v té době vyváží vedle Evropy také do USA, Afriky i Austrálie.
Sklárna zachovala výrobu i v období první poloviny 20. století [4]. Úspěšné období sklárna zažívá ve 20. a 30. letech 20. století, kdy se zde vyrábí mimo jiné sklo podle návrhů takových osobností, jako je Adolf Loos a Josef Hoffmann. Rodina Zahnů vlastní sklárnu až do roku 1945, kdy je továrna znárodněna a konfiskována [3].
Po znárodnění se stává součástí podniku Českomoravské sklárny v Krásnu nad Bečvou a po reorganizacích od roku 1974 se jako Moravské sklárny v Květné u Uherského Brodu stává součástí oborového podniku Crystalex Nový Bor. Sklárny prochází řadou změn, rozšiřuje se provoz, do výroby jsou zavedeny nové technologie. Převažuje výroba čirého křišťálového skla, především nápojového, hladkého i dekorovaného malbou či rytinou. Od roku 1946 působí v Moravských sklárnách výtvarník Ludvík Uher (narozen 1930) a František Brunovský (narozen 1922). Nápojového sklo pro Květnou navrhují též přední čeští výtvarníci, mezi jinými například Alois Metelák, Adolf Matura, Ludvika Smrčková nebo Marie Stáhlíková [3].
Po roce 1989 dochází k několika majetkovým a vlastnickým změnám, mezi lety 2011–2018 patří sklárna do společnosti Crystalite Bohemia, kterou v roce 2009 založil podnikatel Lubor Cerva, aby koupil a znovu uvedl do provozu sklárnu s automatickou výrobou skla ve Světlé nad Sázavou. V roce 2011 kupuje i sklárnu v Květné, která po několik let synergicky doplňuje automatickou výrobu ve světelském závodě. Květná se tak vedle vlastní ruční výroby věnovala také dekoracím produktů z automatických linek světelské sklárny.
Po prodeji skláren ve Světlé nad Sázavou se Lubor Cerva rozhodl věnovat plně ruční výrobě českého křišťálu v nejvyšší možné kvalitě. V roce 2020 tak vznikla nová společnost, Cerva Bohemia a následně KVĚTNÁ 1794, které jsou v současné době provozovateli sklárny v Květné. Díky pevné vizi a na ní navázaným aktivitám se do povědomí lidí u nás (KVĚTNÁ 1794) i v zahraničí (Cerva Bohemia) dostala hodnota prémiového ručně vyráběného skla z České republiky [4].
Zdroje:
- Dvojka.rozhlas.cz. 2023. Sklárny Květná: Nejdéle fungující českou sklárnu nepoložil na kolena Napoleon, cholera ani závratné dluhy– Dostupné online [13. 11. 2023] https://dvojka.rozhlas.cz/sklarny-kvetna-nejdele-fungujici-ceskou-sklarnu-nepolozil-na-kolena-napoleon-8605123
- Kubela.info. 2023. Sklárna Květná. Dostupné online [13. 11. 2023] http://www.kubela.info/index.php?inc=sklarnakvetna.inc&title=V%FDvoj%20skl%E1rny%20v%20Kv%ECtn%E9%20u%20Uhersk%E9ho%20Brodu%20do%20poloviny%2019.%20stolet%ED
- Šťastná, K. 2009. Skleněný nápojový soubor. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta multimediálních komunikací.
- Kvetna1794.cz. 2023. O nás. Dostupné online [13. 11. 2023] https://kvetna1794.cz/o-nas/