Průběh destilace

Původní výroba pálenky v domácím prostředí byla velmi primitivní. Ovoce, často nahnilé nebo nekvalitní a nevhodné k jinému zpracování, se nechalo samovolně zkvasit. Kvasem se naplnil do tří čtvrtin veliký hrnec a na dno se postavila trojnožka s miskou pro zachycení odkapávaného destilátu. Pak se hrnec překryl mísou (lavorem) naplněnou studenou vodou. Pokračovat ve čtení “Průběh destilace”

Typy destilačních zařízení

Destiláty se vyrábí tak zvaným destilačním procesem, což není v podstatě nic jiného než oddělování dvou (reálně je to samozřejmě mnohem více) tekutých složek od sebe – alkoholu(ů) a vody. Tento proces je založen na jednoduchém principu – každá složka má jiný bod varu (etanol 78,37 a voda 100 stupňů °C – za normálního atmosférického tlaku (101,3 kPa)). K tomuto procesu je potřeba tedy nějaké destilační zařízení, v současnosti při výrobě pálenky jsou k dispozici v zásadě dva typy. Buď to palírník používá destilační kotel anebo destilační kolonu, případně multi-kolonu  [2]. Pokračovat ve čtení “Typy destilačních zařízení”

Z historie výroby pálenky na Slovácku

Vrchnostenské palírny

Značná obliba kořalky učinila z jejího pálení výnosnou činnost, která zaujala v období novověku podnikavou šlechtu. Po roce 1680 byla výroba kořalky prohlášena za vrchnostenský regál (privilegium šlechty). Výnosnou činnost v řadě případů šlechta neprovozovala ve vlastní režii, ale pronajímala ji za výhodný plat poddanským městům a často také Židům. Pokračovat ve čtení “Z historie výroby pálenky na Slovácku”

Právní aspekty pálení slivovice

Za zcela zásadní lze považovat dekret dvorské komory z roku 1835, který „dovoluje jednotlivci napálit ročně 56 litrů (tedy jedno staré vědro) 50 % kořalky z plodin pocházejících z vlastních zahrad a pálení slivovice musí se na vlastním gruntě prováděti.“ Uvedený zákon platil pro Moravu a některé další země monarchie, naproti tomu v Čechách musel každý výrobu kořalky řádně zdanit. Pokračovat ve čtení “Právní aspekty pálení slivovice”

Historie užívání alkoholu

Alkohol je nejstarší a také nejvíce užívanou psychoaktivní látkou na světě. Na rozdíl od většiny ostatních psychoaktivních látek je jeho užívání v téměř všech zemích světa legální a jeho konzumace je akceptována. Užívání alkoholu nabývalo v průběhu historie lidstva i v rámci jednotlivých kultur různých funkcí a podob. Alkohol byl a je dodnes součástí náboženských rituálů, v dřívějších dobách také sloužil jako významný zdroj živin a byl také využíván v medicíně zejména pro jeho antiseptické a analgetické účinky. Nemalý přínos měl a stále má pro společenský život, protože je ve většině společností využíván jako prostředek k uvolnění pnutí a ke zvýšení sociability jeho uživatelů. Pokračovat ve čtení “Historie užívání alkoholu”

Lednicko-valtický areál

Lednicko–valtický areál je považován za nejrozsáhlejší člověkem kultivované území v Evropě a často je dnes symbolicky označován také jako „zahrada Evropy“. Tato původně bažinatá oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby komponovaného přírodního parku. Malebnou krajinu tvoří rozlehlé zámecké zahrady, záhony s květinovými koberci, krásné lesy, louky, vinice a rybníky. V území se nacházejí četné romantické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kaple a mnohé další architektonické skvosty [1]. Pokračovat ve čtení “Lednicko-valtický areál”

Zámecký park Buchlovice

Areál zámeckého parku a zahrady v Buchlovicích patří k nejvýznamnějším a nejzachovanějším v Čechách a na Moravě. Vzácnost historické zahrady spočívá zejména v dochování prvků italské barokní zahrady a ve velmi citlivém napojení přírodně krajinářského parku na pravidelnou část zahrady. Zámecká zahrada s parkem v Buchlovicích představují jedny z našich nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně, tvořící neoddělitelnou součást reprezentační architektury šlechtického sídla [1]. Pokračovat ve čtení “Zámecký park Buchlovice”