Příkrovy jsou rozsáhlé ploché násunovo–přesmykové struktury. Mohou vytvářet rozlehlá příkrovová pohoří (jako jsou Karpaty). Mnohá pohoří pokládaná za vrásová nebo příkrovová jsou však porušena nespojitými deformacemi (zlomy), a proto náležejí k vrásovo–násunovým pohořím, tvořícím přechod k dalšímu strukturně geomorfologickému typu pohoří.
Vrásová a vrásovo–příkrovová pohoří vznikají především v kolizních (divergentních) zónách styku litosférických desek ve finálním stádiu vývoje orogénu.
Pozn.: Příkrovem se nazývají tektonicky nasunuté nebo gravitačním skluzem přemístěné zvrásněné masy hornin na blízký sousední podklad. Horizontální amplituda přesunutí může dosáhnout desítky kilometrů. Příkrovy jsou tvořené zpravidla soubory různých hornin, mají rozmanitý, provrásněný komplikovaný tvar i vnitřní stavbu. Vznikaly složitým pohybovým mechanismem sunutí za působení vysokých tlaků a tření.
V případě Vnějších Západních Karpat se jedná o příkrovy kerné. Kerné příkrovy jsou povahy prostě přesunutých vrstevných ker na velké vzdálenosti. Na bázi jsou omezeny smykovou plochou střihového odtržení, které bývá paralelní s vrstevnatostí příkrovu a sleduje zónu relativně nejméně kompetentních hornin.