Slovo gorol zní v Jablunkově, Mostech, Hrčavě i Istebné stejně samozřejmě jako jméno místní řeky. Označuje horalské obyvatelstvo Jablunkovska, Těšínského Slezska a navazujících Slezských Beskyd, které si na česko-polsko-slovenském trojmezí udrželo živé nářečí, salašnické tradice a vlastní festivalovou kulturu. Etnograficky jde o horskou složku lidové kultury Těšínského Slezska, soustředěnou hlavně na Jablunkovsko a propojenou s polskými Górale śląscy v oblasti Beskidu Śląskiego. Pokračovat ve čtení „Gorolové na Jablunkovsku: horalská kultura Těšínského Slezska“
Valašsko: etnografický region karpatských hor
Valašsko patří k nejznámějším etnografickým regionům České republiky. Většina lidí si pod ním představí dřevěný kostelík v Rožnově, valašku, brynzu, slivovici a hudbu zpod beskydského hřebene. Pro Moravské Karpaty má Valašsko klíčovou roli: je tím prostorem, kde se Karpatský oblouk dotýká Moravy a kde způsob života po staletí utvářely hory, ovce a chudší půda. Jeho identita vznikla z dlouhého procesu kolonizace, hospodářské nutnosti a postupného sebeuvědomění obyvatel horských dolin. Pokračovat ve čtení „Valašsko: etnografický region karpatských hor“
Pasekářská kolonizace moravských Karpat
Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení „Pasekářská kolonizace moravských Karpat“
Valašská kolonizace moravských Karpat
Valašská kolonizace je osídlování území severovýchodní Moravy obyvatelstvem ze severovýchodu a východu, které na naše území přinášelo vlastní způsob hospodaření (pastevectví), ale i jiné kulturní zvyky (životní návyky, mluva, hudba, rukodělné práce). Valašská kolonizace probíhala postupně po hřbetech karpatských pohoří směrem od východu přibližně v rozmezí 13. až 17. století. Podíleli se na ní Valaši (původní obyvatelé Rumunska), ale zejména i další obyvatelé žijící v území celého karpatského oblouku (Rusíni, Ukrajinci, Slováci, Poláci), kteří původní zvyky Valachů přejímali a šířili dál. Pokračovat ve čtení „Valašská kolonizace moravských Karpat“