Valašská kolonizace je osídlování území severovýchodní Moravy obyvatelstvem ze severovýchodu a východu, které na naše území přinášelo vlastní způsob hospodaření (pastevectví), ale i jiné kulturní zvyky (životní návyky, mluva, hudba, rukodělné práce). Valašská kolonizace probíhala postupně po hřbetech karpatských pohoří směrem od východu přibližně v rozmezí 13. až 17. století. Podíleli se na ní Valaši (původní obyvatelé Rumunska), ale zejména i další obyvatelé žijící v území celého karpatského oblouku (Rusíni, Ukrajinci, Slováci, Poláci), kteří původní zvyky Valachů přejímali a šířili dál. Pokračovat ve čtení “Valašská kolonizace moravských Karpat”
Pasekářská kolonizace moravských Karpat
Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení “Pasekářská kolonizace moravských Karpat”