Počátky sklářství v Kyjově je možno spojovat s vývojem sklářství na buchlovském panství, přesněji ve Starých Hutích. Sklářskou huť zde založil již v prvním desetiletí 17. století tehdejší majitel panství Jiří Zikmund ze Zástřizl (1582–1614). V roce 1814 si sklárnu od buchlovských pánů pronajímá Izák Reich z Buchlovic a v roce 1818 činí totéž s hutí v Koryčanech. Ta fungovala až do roku 1907. Pokračovat ve čtení “Sklárna v Kyjově”
Sklárna v Květné
Sklárna s nejdelší historií na našem území a zároveň jedna z nejstarších skláren v Evropě byla založena na samém konci 18. století. Uprostřed bukových lesů a na nalezišti kvalitního sklářského písku nedaleko Uherského Ostrohu na hranici se Slovenskem ji dal postavit kníže Alois z Lichtenštejna.
Sklárna ve Svatém Štěpáně
Sklárnu v osadě Svatý Štěpán založil v roce 1815 v hustě zalesněné oblasti Bukového potoka tehdejší majitel brumovského panství Štěpán Illesházy. Tímto Štěpán navázal na svého otce Jana Baptistu Illesházyho, který již v minulosti postavil huť v Sidonii. Sklárna byla vystavena z důvodu zužitkování dřeva, které ve větším měřítku nemělo jiného využití. Jelikož tato huť byla založena o něco později nežli huť v Sidonii, nazývali ji lidé Nová huť. Obdobně tak připadl lidový název Stará huť té sidonské.
Sklárna v Sidonii
V roce 1766 byl prohlášen Jan Baptista Illesházy, po smrti svého otce Josefa, za majitele brumovského panství. Zdědil tedy území, kde se nacházela i oblast nynější Sidonie, jež byla hustě zalesněná bukovými lesy a kromě zásobování Illesházyho majetků nebylo pro tento les většího využití. Jan Baptista Illesházy situaci vyřešil tak, že nechal roku 1788 kus pohraničního lesa vykácet a vymýtit a následně založil sklárnu, kterou situoval v údolí potoka Vlárky. Tu pojmenoval podle své ženy Zdeňky (latinsky Sidonie).
Sklárna Karolinka
Příznivé podmínky této oblasti ke stavbě sklárny, tedy především dostatek lesů, jejichž dřevo se v tehdejší době využívalo pro výtop sklářské pece, si uvědomil Salomon Reich. Byl to syn Izáka Reicha, zakladatele sklářského rodu Reichů, který již od roku 1813 úspěšně pronajímal mnoho sklářských hutí.
Sklárny ve Velkých Karlovicích
Velké Karlovice založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína listinou z 8. listopadu 1714, území však leželo na panství vsetínském. To si tento zakladatel přisvojil. Vsetínští majitelé Illésházyové se svého nároku nevzdali, což později vedlo k úřednímu dělení Karlovic na Velké Karlovice na rožnovského panství a ke vzniku Malých Karlovic na panství vsetínském. Ty byly k Velkým Karlovicím znovu připojeny až v roce 1966 [1].
Sklárna ve Vsetíně
Vsetínská sklárna společnosti S. Reich & Co., Glasfabrik, s přilehlou dělnickou kolonií se nacházela v místní části Vsetína zvané Ohrada. Budova sklářské hutě stála na levém břehu potoka Jasenice, přibližně 200 m od jeho ústí do řeky Bečvy.
Sklárna v Krásně na Bečvou (Valašské Meziříčí)
Sklářství patřilo po staletí ke specifickým řemeslům Valašska. Bohatství zdejších lesů vedlo správu alodního velkostatku Valašské Meziříčí k žádosti o povolení zařídit v Krásně nad Bečvou sklářskou huť, kterou podala v březnu 1854. Huť nechal postavit hrabě Eugen Kinský v Krásně nad Bečvou, v místech nazývaných Na Podhoří. O jejím založení se dohodl o rok dříve se Samuelem Reichem, kterému také hned po dokončení výstavby sklářskou huť pronajal. [3]
Pokračovat ve čtení “Sklárna v Krásně na Bečvou (Valašské Meziříčí)”
Sklárny na Hukvaldském panství
Hukvaldské panství je od poloviny 13. století majetkově spojeno s olomouckým biskupstvím a po roce 1777 arcibiskupstvím, které patřilo v našich zemích k největším pozemkovým vlastníkům. Na konci 16. století zahrnovalo hukvaldské panství kromě hradu Hukvaldy také 2 města (Ostrava a Příbor), 3 městečka (Brušperk, Frenštát a Místek) a 29 vsí. V polovině 19. století se panství v důsledku zániku vrchnostenské správy přeměnilo na hukvaldský velkostatek. [1]