Nástup rozvoje železniční sítě v Evropě souvisí s počátkem průmyslové revoluce v Evropě a samozřejmě s vynalezením jejího hnacího mechanismu, tedy parního stroje. Expanze získávání surovin a zbožní výroby během průmyslové revoluce znamenala samozřejmě také výrazně vzrůstající objem dopravy, jak regionální, tak i nadregionální. Docházelo rovněž k převratným změnám v oblasti dopravy. Podstata těchto změn spočívala právě ve vytvoření kvalitativně nového dopravního systému – železnice, který se technicky opíral o sílu parního stroje. Počátky revoluční proměny dopravy na Moravě spadají přibližně do poloviny 30. let 19. století, kdy byla zahájena příprava a došlo ke stavbě první parostrojní železnice [1]. Pokračovat ve čtení “Historie železnice na Moravě”
Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)
Ostravsko-frýdlantská dráha je společně s Košicko-bohumínskou dráhou první vedlejší železnicí, která pronikala do vnitřních částí Karpat. V podhůří Moravskoslezských Beskyd se začaly rozmáhat průmyslové podniky ve Frýdku a Místku, železárny v Lipině, Bašce a Frýdlantu, které potřebovaly napojení na ostravské uhelné doly. Také bylo nutné vyřešit napojení centra Moravské Ostravy na stanici Přívoz, která ležela relativně odtrženě na hlavní trati Severní dráhy císaře Ferdinada. Koncese ke stavbě Ostravsko-frýdlantské trati byla udělena v roce 1869 a již 1. ledna 1871 byl spuštěn provoz mezi Ostravou a Frýdlantem. V dnešní době nese Ostravsko-frýdlantská dráha označení jako trať 323 (Ostrava hlavní nádraží – Frýdlant nad Ostravicí). Pokračovat ve čtení “Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)”