Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB)

Severní dráha císaře Ferdinanda je první moravskou železniční tratí, která umožnila skutečně hromadný transport lidí i materiálu mezi severní oblastí Rakousko-Uherska a Vídní. Do jejího vybudování existovala pouze animální přeprava v podobě potahů dobytkem. Zároveň je první železnicí v českých i rakouských zemích, plně obsluhovanou parními lokomotivami. Dříve zde existovaly pouze dvě koněspřežné železnice, první vedoucí z Českých Budějovic do Lince (r. 1827) a druhá z Prahy na Kladensko a Plzeňsko, tzv. Pražsko-lánská koněspřežka (r. 1830). Severní dráha dnes nese označení jako trať 330 (Břeclav – Přerov) a 270 (Přerov–Buhumín) a je součástí 2. tranzitního koridoru. Pokračovat ve čtení “Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB)”

Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)

Ostravsko-frýdlantská dráha je společně s Košicko-bohumínskou dráhou první vedlejší železnicí, která pronikala do vnitřních částí Karpat. V podhůří Moravskoslezských Beskyd se začaly rozmáhat průmyslové podniky ve Frýdku a Místku, železárny v Lipině, Bašce a Frýdlantu, které potřebovaly napojení na ostravské uhelné doly. Také bylo nutné vyřešit napojení centra Moravské Ostravy na stanici Přívoz, která ležela relativně odtrženě na hlavní trati Severní dráhy císaře Ferdinada. Koncese ke stavbě Ostravsko-frýdlantské trati byla udělena v roce 1869 a již 1. ledna 1871 byl spuštěn provoz mezi Ostravou a Frýdlantem. V dnešní době nese Ostravsko-frýdlantská dráha označení jako trať 323 (Ostrava hlavní nádraží – Frýdlant nad Ostravicí). Pokračovat ve čtení “Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)”

Historické pivovary Moravské Ostravy

Pro výrobu piva je velmi důležitou surovinou voda. Listina vydaná dne 6. ledna roku 1501 dokládá právo měšťanům používat vodu z řeky Ostravice. Později vzniká síť koryt a rybníků, která je nejen důležitá pro pivovarníky, ale pro veškeré hospodářství a řemesla. Olomoucký biskup Jan XVI. Dubravius daroval městu roku 1547 dva pivovary s příslušenstvím. Nacházely se v místech dnešního Masarykova náměstí a Solné ulice. Současně s nimi udělil právo varu a šenku piva. Toto právo následně naposledy stvrdil konfirmační listinou v roce 1795 císař František II. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary Moravské Ostravy”