Ostravsko-frýdlantská dráha je společně s Košicko-bohumínskou dráhou první vedlejší železnicí, která pronikala do vnitřních částí Karpat. V podhůří Moravskoslezských Beskyd se začaly rozmáhat průmyslové podniky ve Frýdku a Místku, železárny v Lipině, Bašce a Frýdlantu, které potřebovaly napojení na ostravské uhelné doly. Také bylo nutné vyřešit napojení centra Moravské Ostravy na stanici Přívoz, která ležela relativně odtrženě na hlavní trati Severní dráhy císaře Ferdinada. Koncese ke stavbě Ostravsko-frýdlantské trati byla udělena v roce 1869 a již 1. ledna 1871 byl spuštěn provoz mezi Ostravou a Frýdlantem. V dnešní době nese Ostravsko-frýdlantská dráha označení jako trať 323 (Ostrava hlavní nádraží – Frýdlant nad Ostravicí). Pokračovat ve čtení “Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)”
Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)
Železniční trať Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice – Bílá byla jednokolejná regionální trať o délce 19,9 km. Provoz na trati byl zahájen dne 16. srpna 1908, provozovatelem byla společnost Místní dráha Frýdlant – Bílá. Dráha sloužila k dopravě dřeva i osob jak v soukromém vlastnictví, tak i po zestátnění v říjnu roku 1945. Provoz na úseku trati Ostravice – Bílá byl zrušen 11. ledna 1965 v důsledku výstavby vodní nádrže Šance. Dnešní délka zbytku trati z Frýdlantu nad Ostravicí do Ostravice činí 6,3 km, označena je jako trať 323 [1]. Pokračovat ve čtení “Místní dráha Frýdlant nad Ostravicí – Bílá (FBD)”
Historický pivovar ve Frýdlantu nad Ostravicí
Pivovarnictví této vsi – následně městečka se vyvíjelo zcela odlišně než v ostatních městech hukvaldského panství. Do roku 1754 byl Frýdlant zásobován pivem z hukvaldského vrchnostenského pivovaru, stejně jako ostatní poddanské vsi hukvaldského panství. V tomto roce (1754) se však situace změnila díky vybudování nového vrchnostenského pivovaru ve Frýdlantu. Pokračovat ve čtení “Historický pivovar ve Frýdlantu nad Ostravicí”