baba je označení zaobleného kopce. Další varianty pojmenování jsou babínek, babínky, babská, babské atd.
bařina
bařina je mokrý, podmáčený pozemek. Další variantou je význam bařiny, bařinky
beskyd, beskydy
O původu slova Beskydy se dlouho diskutovalo a byla předložena různá vysvětlení možného významu. Nejrozšířenějším je téměř doslovný rozbor Beskyd jako chudé půdy bez živin „bez kydů“.
To je samozřejmě lidová etymologie, která nemá se skutečným významem slova nic společného. Jaký je ale tento „skutečný význam“, se s určitostí nedá říci. Jako nejpravděpodobnější se jeví odvození slova od starogermánského výrazu beskaid s možnými thráckými kořeny ve smyslu „horský předěl“ či „horské pásmo“. Název Beskyd dodnes v Beskydech nalezneme, a to právě v souvislosti s vrcholy či částmi hřebenů, které oddělují dřívější země nebo panství – viz např. Beskyd a Beskýdek na slovenské hranici v údolí Léskové ve Velkých Karlovicích, nebo třeba Beskyd na česko-slovenské hranici v obci Bílá mezi Konečnou a Sulovem.
Původní význam slova se dokonce uchoval i v povědomí starousedlíků – tak např. hřebeni v závěru údolí Lušová v Novém Hrozenkově, který odděluje Nový Hrozenkov od Valašské Bystřice, místní říkají Na Beskydě (tj. „na hřebeni“). Stojí za připomenutí, že s výrazem Beskyd se setkáváme po celém karpatském oblouku (Beskyd, Bieskid, Biesczad aj.). Naše Beskydy jsou tedy jen jedněmi z mnoha.
borsučí
borsučí je místní název odvozený od jezevce. Další variantou slova je borsuk, borsug
chotár/kotár
chotár je území znamená ve slovenštině „území patřící k obci“, přeneseně i území obce mimo zástavbu nebo také pomezí. Je od něj odvozeno slovo kotár, používané na Valašsku. Další variantou jsou chotáry, kotáry. Zápis komise jednající o hranicích v roce 1698 přímo uvádí: … chotáry jsou meze a hranice“.
chotárna
chotárna znamená „vrch na hranici, hraniční vrch“
cicmať
cicmať je líbat se.
čupec
čupec je menší kopec
čupel
čupel je vrchol kopce
fčil
fčil je nyní (teď). Další variantu slova je fčíl, fčilkaj.